Dělíme se o sluníčko

Lucy Stevenson Ewellová

„To je píseň z mé církve,“ řekl Ángel.

Tento příběh se odehrál v Argentině.

Ángel vylezl na vůz vedle papá. Kůň klusal kupředu a vzadu tiše cinkaly skleněné lahve s mlékem. Svítilo sluníčko a to Ángelovi připomnělo jeho oblíbenou písničku.

„Ježíš by chtěl, abych zářil,“ zpíval.

Před několika měsíci se dal Ángel pokřtít. Spolu s ním se dala pokřtít také mamá a mladší bratr Oscar. Papá sice do Církve nevstoupil, ale měl z nich radost. Ángel si stále pamatoval, jaký to byl pocit, když vyšel z vody. Připadalo mu, jako by ho na zádech hřály teplé sluneční paprsky, ale tento pocit vycházel z jeho nitra.

Když papá zastavil vůz před domem señory Perezové, Ángel si pro sebe stále ještě zpíval. Seskočil a popadl vzadu lahev s mlékem. Señora Perezová byla jednou ze zákaznic jeho rodiny.

„Mléko!“ zavolal.

Señora Perezová pracovala na zahradě. „Děkuji,“ řekla a vzala si lahev. Podala mu několik mincí. „Co sis to broukal za písničku?“

Ángel cítil, jak mu rudnou tváře. Neuvědomil si, že ho slyšela!

„To je píseň z mé církve,“ řekl. „Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.“

Señora Perezová se usmála. „Nechceš mi o ní něco povědět?“

Ángel si na okamžik nebyl jistý, co říct. A pak řekl: „Věříme, že je tu zpět tatáž církev, kterou založil Ježíš Kristus, když žil na zemi.“

„Zajímavé,“ řekla señora Perezová. „Nikdy jsem o církvi, která v to věří, neslyšela.“

„Možná byste chtěla někdy přijít,“ nabídl jí Ángel. „Hezký den!“ Pak se rozběhl zpátky k papá, aby mu pomohl rozvézt zbývající mléka.

V neděli se Ángel probudil brzy ráno. Slyšel mamá, jak v kuchyni připravuje snídani.

„Oscare,“ zvolal Ángel, „je čas připravit se na shromáždění!“

Ángel a Oscar se oblékli do nedělních šatů a chystali se k odchodu. Církevní budova byla více než tři kilometry daleko. Čekala je dlouhá chůze, takže museli odejít včas.

„Hezky si to užijte,“ popřál jim papá, když odcházeli.

Ángel si cestou znovu pobrukoval oblíbenou písničku. Zpíval si, když procházeli kolem domů, kam rozvážel mléko. Prozpěvoval si, když míjeli stánky s ovocem na trhu. A nepřestával, ani když zabočili do ulice, kde stála církevní budova.

Po vstupu do budovy čekalo Ángela překvapení. Stála tam señora Perezová! Vzala s sebou celou rodinu.

„Vy jste přišla na shromáždění!“ vydechl Ángel.

Señora Perezová přikývla. „Inspirovala mě tvoje píseň,“ řekla. „Zavolala jsem tvé mamince, aby mi dala adresu. Chtěla jsem se o této církvi dozvědět více osobně.“

Ángel se usmál. Podělil se o evangelium pouze tím, že zpíval píseň. Doufal, že dnes zahřeje v srdci trocha sluníčka i señoru Perezovou.