Cesta s povzbudivými vzkazy

Bethany Bartholomewová

Tento příběh se odehrál v USA.

„Můžeme jít kreslit křídami?“ zeptal se Quinn maminky.

„Jasně!“ odpověděla. „Pojďme.“

Quinn s mladším bráškou a sestřičkou vyběhli ven.

„Já chci modrou!“ volal Quinn.

Kade a Chloe si každý také vzali křídu. Sedli si a začali kreslit na chodník. Maminka si vzala červenou křídu a začala psát.

„Copak to děláš?“ zeptal se Quinn.

„Píšu povzbudivá slova pro školáky, až dnes půjdou domů,“ řekla maminka.

Quinn viděl na školní budovu z okna jejich domu. Rád mával dětem, které procházely kolem.

„Jaké vzkazy jim můžeme napsat, abychom jim udělali radost?“ zeptala se maminka.

Quinn četl mamince přes rameno. „Jsi…“

„Úžasný!“ dokončila maminka.

Quinn se usmál a četl dál. „Jsi super. Dokážeš to!“

Pak Quinn dostal nápad. Začal kolem jednoho maminčina vzkazu kreslit čáru. Pak ji protáhl k dalšímu. A potom udělal smyčku ještě k dalšímu.

„Copak to děláš?“ zeptala se maminka.

„Dělám čáru, po které budou moct děti chodit,“ řekl Quinn. Rozběhl se po čáře. „Vidíš? Ukazuji jim, kde najdou všechna ta povzbudivá slova.“

„Tak to je, myslím, skvělý způsob, jak všem vykouzlit úsměv na tváři,“ řekla maminka. A to udělalo Quinnovi ještě větší radost.