Christmas lub Hwj Huam
Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm Kev Sib Ntsib Hawm Vajtswv Hauv lub Caij Christmas
Hnub Sunday, lub Kaum Ob Hlis Ntuj tim 5, 2021
Kuv cov kwv tij thiab cov muam, kuv zoo siab nrog nej koom ua ke hauv kev sib ntsib hawm Vajtswv hauv lub caij Christmas no. Cov nkauj thiab cov lus tau tshoov peb lub siab. Ua rau peb hnov Christmas lub hwj huam, uas yog kev xyiv fab los ntawm kev teev tiam thiab kev hlub tus Tswv Yexus Khetos. Peb koom siab ua ke vim peb mob siab hlub Nws.
Txoj kev hlub ntawd loj tuaj txhua zaus kuv nyeem cov vaj lug kub uas pab kuv paub tias Nws yog leej twg. Los ntawm kev nyeem vaj lug kub thiab kev thov Vajtswv, kuv paub tias Yexus yog Yehauvas, tus uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau hais kom tsim txhua yam txhua tsav. Povlauj tau piav li no hais tias:
“Thaum ub muaj ntau zaus Vajtswv ua li ub li no qhia cov uas cev Vajtswv lus kom lawv qhia rau peb cov yawg koob paub tej uas Vajtswv hais,
“Tiam sis tiam kawg no Vajtswv txib Vajtswv tus Tub los qhia peb. Vajtswv tsa Vajtswv tus Thb ua tus tsim lub ntuj thiab lub ntiaj teb. Thaum kawg Vajtswv yuav pub ib puas tsav yam huv tib si ua tus Tub ntawd tug.
“Vajtswv lub hwj chim ua rau tus Tub ntawd ci ntsa iab. Nws muaj hwv xyeej ib yam li Vajtswv, nws tej lus uas muaj hwj chim loj kawg nkaus tuav lub ntuj thiab lub ntiaj teb. Thaum nws theej neeg lub txhoj tas lawm, nws mus saum ntuj ceeb tsheej. Nws mus zaum ntawm Vajtswv tus uas muaj hwj chim loj kawg nkaus sab xis;
“Vajtswv tis lub npe uas tseem ceeb dua cov tim tswv ceeb tsheej lub rau Vajtswv tus Tub, ib yam li Vajtswv tsa Vajtswv tus Tub ua tus uas muaj hwj chim loj dua cov tim tswv ceeb tsheej.
“Rau qhov Vajtswv yeej tsis tau hais rau nws cov tim tswv ib tug twg hais tias, Koj yog kuv tus Tub; hnub no kuv ua koj Txiv lawm. Los sis Vajtswv tau hais rau cov tim tswv ib tug twg hais tias, Kuv yuav yog nws Txiv, thiab nws yuav ua kuv tus Tub.
“Thaum Vajtswv yuav txib Vajtswv tus tub hlob nqis los hauv ntiaj teb, Vajtswv rov hais dua li no: Vajtswv cov tim tswv txhua tus yuav tsum pe hawm tus Tub.”1
Ib yam li cov yaj saub hais, thaum Yexus yug los hauv Npelehees, cov tim tswv tau hu nkauj thiab ib lub hnub qub tshiab tau tshwm sim hauv lub ntuj kom hwm Vajtswv Leej Tub txoj kev los.
Nws yeej zoo tshaj peb, tiam sis tej yam ntawm Nws txoj kev yug los hauv lub ntiaj teb no ua rau peb xav tias Nws zoo ib yam li peb. Nws tau xaiv kom tawm nws lub rooj zaum nyob ntawm Leej Txiv sab tes xis los rau hauv lub ntiaj teb no. Nws ua li no vim Nws hlub Nws Leej Txiv txhua tus tub thiab txhua tus ntxhais uas yuav yug los. Nws ua li no vim Nws hlub nej—thiab Nws hlub kuv.
Nws xaiv tau kom yug los qhov twg los tau. Tiam sis Yexus yug los hauv ib lub zos me me uas txo hwj chim heev. Cov neeg yug yaj tau tos txais Nws. Ob peb tug neeg txawj ntse tau txais kev tshoov siab los teev tiam Nws. Tus thawj coj hauv teb chaws tau txib kom muab Nws tua. Yuav tsum coj Nws mus rau hauv pej kum teb kom cawm Nws txoj sia. Thaum ib tug tim tswv tau hais Nws niam Nws txiv hauv ntiaj teb no tias lawv rov qab mus tau nkawd coj Nws mus rau Naxales. Nws tau siv 30 xyoo nyob ntawd, loj hlob tuaj thiab ua hauj lwm ua ib tug kws ntoo ua ntej Nws ua hauj lwm qhuab qhia.
Tej zaum nej yuav xav paub vim li cas Vajtswv Leej Tub uas zoo tag nrho yuav tsum ua hauj lwm li no. Cia li nco ntsoov tias Nws tau piav txog qhov uas Nws txo hwj chim ua li Vajtswv tau hais:
“Rau qhov kuv los saum ntuj los tsis yog los ua raws li kuv lub siab, tiam sis kuv los ua raws li tus uas txib kuv los lub siab nyiam.
“Tus uas txib kuv los kom kuv saib cov neeg uas nws pub rau kuv lawm, tsis txhob cia ib tug twg ploj li, thiab thaum txog hnub kawg kuv yuav tsa lawv txhua tus sawv hauv qhov tuag rov qab los.
“Rau qhov kuv Txiv xav kom txhua tus uas pom Leej Tub thiab ntseeg nws lawm muaj txoj sia ntev dhawv mus ib txhis. Thiab thaum txog hnub kawg kuv yuav tsa lawv sawv hauv qhov tuag rov qab los.”2
Yexus tau qhia txhua tus txog Nws txoj kev hlub thiab lub siab mos muag. Txawm yog Nws muaj hwj chim thiab yeeb koob nrog Nws Leej Txiv, Yexus tau xaiv cov neeg dog dig ua Nws cov thwj tim hauv lub ntiaj teb xws li cov neeg nuv ntse, ib tug neeg sau se, thiab ib tug neeg kub siab.
Nws tau qhia thiab koom nrog cov neeg mob ruas, cov uas raug mob, cov uas tib neeg ntxub. Nws hlub thiab lees txais cov uas neeg saib tsis taus, txawm yog Nws tau los ntawm lub ntuj ceeb tsheej los. Nws tau pab lawv, hlub lawv, thiab txhawb nqa lawv.
Nws txoj kev hlub tshua thiab kev tswj nws tus kheej tau loj tuaj zuj zus mus txog thaum Nws ntiag tug hauj lwm tau tiav lawm. Muaj neeg uas tsim txom thiab ntxub Nws; Nws paub tias tej no yog ib feem ntawm Nws ntiag tug hauj lwm uas Vajtswv tau hu kom Nws ua. Nws yuav tsum raug txom nyem rau txhua tus neeg hauv lub ntiaj teb no tej kev txhaum.
Nej nco ntsoov Yakhauj tej lus thaum nws qhia txog Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj:
“Auj peb tus Vajtswv txoj kev dawb huv tsis txawj kawg! Vim nws paub txhua yam, thiab tsis muaj ib yam dab tsi uas nws tsis paub.
“Thiab nws los rau hauv lub ntiaj teb xwv kom nws yuav cawm tau noob neej txhua tus yog tias lawv mloog nws lub suab; vim saib seb, nws nyiaj txhua tus neeg tej kev mob, muaj tseeb tiag, txhua tus ua muaj sia tej kev mob, tsis hais poj niam, txiv neej, los sis me nyuam yaus, uas yog Adas tsev neeg.
“Thiab nws nyiaj tej no xwv kom neeg txhua tus yuav sawv rov los, xwv kom lawv txhua tus thiaj yuav sawv ntsug ntawm nws xub ntiag nyob rau hnub tseem ceeb thiab hnub txiav txim.”3
Tus me nyuam mos liab hauv lub dab nyuj nyob hauv Npelehees yog Vajtswv Leej Tub, tus uas Leej Txiv txib los kom ua peb tus Cawm Seej. Nws yog Leej Txiv Tib Leeg Tub ntawm lub cev nqaij daim tawv. Nws yog tus uas Coj Yam Ntxwv rau peb xyaum.
Yog peb yuav txais lub hwj huam ntawm lub caij Christmas, peb yuav tsum sim hlub lwm tus ib yam li Nws hlub. Nws tau hais rau peb hais tias, “Nej ib leeg yuav tsum hlub ib leeg, ib yam li kuv hlub nej.”4
Los ntawm tej lus no, nej yuav paub txog Christmas lub hwj huam ib yam li kuv paub lawm. Kuv tau hnov txoj kev kaj thiab txoj kev xav zoo uas los ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv lub hwj chim thaum kuv xav txog tus Cawm Seej tus yam ntxwv.
Tej zaum qhov uas kuv nyiam nco qab tshaj plaws yog qhov uas tus Tswv tos ntsoov kom pab peb txawm yog peb raug dab tsi los xij. Zoo ib yam li Maumoos qhia tias:
“Vajtswv yeej paub txhua yam, vim nws kav ib txhiab mus kav ib txhis, saib seb, nws xa cov tim tswv los txhawb pab noob neej, los ua tshwm sim txog Khetos txoj kev los; thiab los ntawm Khetos yuav muaj tau txhua yam zoo los.
“Thiab Vajtswv kuj tau tshaj tawm rau cov yaj saub, los ntawm nws lub qhov ncauj kiag, hais tias Khetos yuav los.
“Thiab saib seb, twb muaj ntau txoj kev uas nws tau ua ntau yam tshwm sim los rau noob neej, uas yeej zoo; thiab txhua yam uas zoo yog los ntawm Khetos los; tsis li ntawd ces tib neeg yeej poob lawm, thiab yuav tsis muaj ib qho zoo los rau lawv.
“Yog li ntawd, los ntawm cov tim tswv txoj kev txhawb pab, thiab los ntawm txhua lo lus uas tawm ntawm Vajtswv lub qhov ncauj los, tib neeg pib muab siab rau ntseeg Khetos; thiab li no los ntawm kev ntseeg, lawv thiaj ua tau txhua yam uas zoo; thiab yog li ntawd mus txog thaum Khetos los.
“Thiab tom qab nws los tib neeg kuj yuav txais kev cawm seej los ntawm kev ntseeg nws lub npe; thiab los ntawm kev ntseeg, lawv hloov los ua Vajtswv cov tub [thiab cov ntxhais]. Thiab tseeb npaum li Khetos muaj sia nyob nws hais tej lus no rau peb cov yawg koob, hais tias: Qhov uas nej yuav thov Leej Txiv los ntawm kuv lub npe, uas yog qhov zoo, nrog kev ntseeg cia siab ntsoov tias nej yuav tau txais, saib seb, Vajtswv yuav ua qhov ntawd rau nej.”5
Hauv lub caij no, nej feem coob thov Vajtswv kom muaj zog txaus tiv taus tej kev sim siab uas nej ntshai tias nej tsis muaj peev xwm kov yeej. Kuv ua tim khawv tias tus Cawm Seej thiab Leej Txiv tau mloog nej tej lus thov kom nej thiab cov uas nej hlub tau tej yam zoo.
Nej yuav txais lus teb ib yam li tus Yaj Saub Joseph Smith. Nej yuav xav tias Joseph zaj lus thov Vajtswv kom pab nws yeej zoo ib yam li nej zaj lus thov. Thiab nej yuav paub txog tus Tswv txoj kev hlub Joseph thiab txoj kev hlub nej thaum Nws nplij Joseph lub siab. Joseph tau thov li no tias:
“Au Vajtswv, koj nyob qhov twg? Thiab qhov thaiv hnub uas npog koj qhov chaw tsiv nraim nyob qhov twg?
“Koj yuav cheem koj txhais tes ntev li cas, thiab ntev li cas koj qhov muag, yog los mas koj qhov muag dawb huv, mam li nuam yaj saum ntuj nyob mus ib txhis los pom koj cov neeg thiab cov tub qhe tej kev raug tsim txom, thiab koj qhov ntsej hnov lawv cov lus taij thov txog koj?”6
Thiab tus Tswv tau teb ib yam li Nws yuav teb peb zaj lus thov hais tias:
“Kev kaj siab los rau koj; koj tej kev nyuaj siab thiab koj tej kev txom nyem yuav muaj nyob ib nyuag ntus xwb;
“Thiab thaum ntawd, yog tias koj ua ib siab nyiaj kom tau, Vajtswv mam li tsa koj nto; koj mam li kov yeej tau tag nrho koj cov yeeb ncuab.”
“Koj cov phooj ywg twb sawv ntawm koj ib sab, thiab lawv yuav rov qab txais tos koj nrog kev sov siab thiab kev phooj ywg.”7
Kuv paub tias Vajtswv yeej yuav ua raws li Nws tej lus cog tseg rau peb thiab cov uas peb hlub. Tus Tswv tau hnov peb txoj kev mob. Nws tau xaiv ua li ntawd vim Nws hlub peb. Nws paub pab peb muaj kev kaj siab lug thaum peb raug tsim txom, txawm yog peb tseem yuav raug kev sim siab los. Nws yuav txib cov phooj ywg los ua cov tim tswv uas sawv ntawm nej ib sab “nrog kev sov siab thiab kev phooj ywg.” Peb yuav hloov siab xav ua zoo thaum peb kov yeej tej kev sim siab los ntawm peb txoj kev ntseeg Nws.8 Thiab thaum muaj kev hloov siab li ntawd, peb yuav los ua cov phooj ywg uas tus Tswv txib kom ua cov tim tswv rau lwm tus.
Vim kuv yog Nws tus tim khawv, kuv ua tim khawv tias tus me nyuam mos liab hauv Npelehees yog Yexus Khetos, Vajtswv Leej Tub. Kuv cog lus tias thaum nej thov Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej los ntawm Yexus Khetos lub npe, tus Ntsuj Plig yuav ua rau nej thiab cov uas nej hlub nyob kaj siab lug.
Kuv hlub nej thiab xav kom nej muaj kev xyiv fab hauv lub caij Christmas no—xyoo no thiab tas mus li. Los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.