„20.–26. dubna. ‚Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti‘: Exodus 19–20; 24; 31–34“, Pojď, následuj mne – pro domov a Církev: Starý zákon 2026 (2026)
„20.–26. dubna. ‚Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti‘“, Pojď, následuj mne: Starý zákon 2026
Moses and the Tablets [Mojžíš a desky], Jerry Harston (detail obrazu)
20.–26. dubna: „Cožkoli mluvil Hospodin, budeme činiti“
Exodus 19–20; 24; 31–34
Ačkoli děti Izraele v minulosti reptaly a klopýtaly, když jim Mojžíš na úpatí hory Sinai zákon přečetl, uzavřely tuto smlouvu: „Cožkoli mluvil Hospodin, činiti a poslouchati budeme.“ (Exodus 24:7.) Bůh poté povolal Mojžíše na horu a řekl mu, aby postavil svatostánek, aby „bydlil u prostřed nich“ (Exodus 25:8).
Když se ale Mojžíš na vrcholu hory dozvídal, jak mohou Izraelité mezi sebou zažívat Boží přítomnost, Izraelité si na úpatí hory místo toho k uctívání vyráběli zlatou modlu. Krátce poté, co Izraelité slíbili, že nebudou „míti bohů jiných“, „sešli brzo“ ze svého slibu (Exodus 20:3; 32:8; viz také Exodus 24:3). Byl to překvapivý obrat, ale ze zkušenosti víme, že víra a závazek mohou být někdy přemoženy netrpělivostí, strachem či pochybnostmi. Když usilujeme o Pánovu přítomnost v osobním životě, je povzbudivé vědět, že Pán to s Izraelem v dávných dobách nevzdal a nevzdá to s námi ani s těmi, které máme rádi – neboť je „lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě“ (Exodus 34:6).
Náměty pro studium doma a v Církvi
Exodus 19:3–6
Lid smlouvy je pro Pána velice cenný.
President Russell M. Nelson učil: „Ve Starém zákoně hebrejský termín, který byl přeložen jako zvláštní, je segulah, což znamená ‚cenný majetek‘ nebo ‚poklad‘. … To, že jsme Pánovými služebníky označováni za Jeho zvláštní lid, je pro nás největší poklonou.“ („Children of the Covenant “, Ensign, May 1995, 34.) Jaký vliv mají slova presidenta Nelsona na to, jak chápete verše v Exodu 19:3–6? Jak vám Pán dává najevo, že jste pro Něj pokladem?
Exodus 19:10–11, 17
Posvátné zkušenosti vyžadují přípravu.
Pán řekl Mojžíšovi, že děti Izraele se potřebují připravit, než budou moci vyjít „vstříc Bohu“ (Exodus 19:10–11, 17) a dodržovat s Ním smlouvu (viz Exodus 19:5). Jak se připravujete na duchovní zážitky, včetně přijímání svátosti a chrámových obřadů? Jak můžete pomáhat druhým se na ně připravit? Co se o přípravě dozvídáte z Lukáše 6:12–13; Enose 1:2–6; Almy 17:2–3?
Hora v Egyptě, která je podle tradice považována za horu Sinai.
Exodus 20:1–17
Poslušnost Božích přikázání přináší požehnání.
Když se Izraelité shromáždili na úpatí hory Sinai, uslyšeli hlas Boží, který jim předal Desatero přikázání (viz Deuteronomium 4:12–13). Toto samozřejmě nejsou jediná Boží přikázání – v písmech jsou i mnohá další. Při čtení Exodu 20:1–17 si položte otázku, proč Bůh zdůraznil právě těchto deset. Níže je uveden vzor tabulky, kterou byste mohli použít, když budete přemítat o důležitosti Desatera přikázání ve svém životě:
|
Přikázání |
Jinak řečeno, Pán mě žádá, abych… |
Požehnání plynoucí z dodržování tohoto přikázání |
|---|---|---|
-
Jak vám dodržování tohoto Desatera přikázání pomáhá dodržovat ona dvě veliká přikázání, která nám Ježíš dal v Matoušovi 22:34–40?
-
Co byste mohli být pokoušeni dávat na první místo před Boha? Jakých požehnání jste již byli svědky, když dáváte Boha na první místo?
-
Jak byste odpověděli někomu, kdo tvrdí, že Desatero přikázání bylo dáno v dávných dobách a dnes již neplatí? Jaké příklady z vlastního života byste mohli v rámci své odpovědi zmínit? Jak by vám mohla píseň „Jak jemně Bůh přikazuje“ (Náboženské písně, č. 65) pomoci vysvětlit Boží přikázání druhým?
-
Jak Pán naplnil či naplňuje zaslíbení uvedené v Exodu 20:6 ve vašem životě?
Viz také „Veliké přikázání – milujte Pána“, in: Učení presidentů Církve: Ezra Taft Benson (2014), 37–45; Dallin H. Oaks, „Žádní jiní bohové“, Liahona, listopad 2013, 72–75; Témata a otázky, „Přikázání“, Knihovna evangelia.
Exodus 24:1–11
Uzavírání smluv je projevem mé ochoty dodržovat Boží zákon.
Při čtení Exodu 24:3–8 přemýšlejte o smlouvách, které jste s Bohem uzavřeli. Ačkoli smlouva, kterou uzavřeli Izraelité, zahrnovala rituály, které se liší od těch, jež Bůh vyžaduje v dnešní době, můžete si všimnout určitých podobností. Například ve verších 4, 5 a 8 se zmiňuje oltář, zvířecí oběti a krev. Co by tyto věci mohly představovat a v jakém smyslu se týkají vašich smluv?
Exodus 32–34
Hřích znamená odvrácení se od Boha; pokání znamená obrátit se k Němu a odvrátit se od zla.
Zkuste se vcítit do situace Izraelitů – jste v pustině, Mojžíš je již 40 dní pryč a v budoucnu vás čeká střet s Kananejskými kvůli zaslíbené zemi (viz Exodus 32:1–8). Proč si podle vás Izraelité přáli mít zlatou modlu? Co vás inspiruje na prosbě, kterou vznesl Mojžíš k Pánu v Exodu 33:11–17?
Ačkoli byl hřích Izraelitů závažný, tento příběh také obsahuje poselství o Božím milosrdenství a odpuštění. Čemu vás Exodus 34:1–10 učí o Spasiteli? (Viz Exodus 32:30–32; Mosiáš 14:4–8; 15:9; Nauka a smlouvy 45:3–5.)
Exodus 31:13–16
Sabat je znamením.
President Russell M. Nelson vysvětlil: „Když jsem byl o mnoho let mladší, studoval jsem díla ostatních lidí, kteří sestavili seznamy toho, co máme o sabatu dělat, a toho, co dělat nemáme. Teprve později jsem se z písem dozvěděl, že moje chování a postoj během sabatu představují určité znamení mezi mnou a mým Nebeským Otcem. [Viz Exodus 31:13; Ezechiel 20:12, 20.] Díky tomuto porozumění jsem již nepotřeboval seznamy toho, co dělat, a co ne. Jakmile jsem se musel rozhodnout, zda je určitá činnost o sabatu vhodná, jednoduše jsem se sám sebe zeptal: ‚Jaké znamení tím chci Bohu dát?‘ Díky této otázce byla má rozhodnutí ohledně sabatního dne naprosto jasná.“ („Sabat je radostí“, Liahona, květen 2015, 130.) Přemítejte o tom, jaké znamení chcete dát Bohu tím, jak světíte sabat.
Exodus 34:1–4
Jaký byl rozdíl mezi dvěma sadami kamenných desek, které Mojžíš vyrobil?
Když Mojžíš sestoupil z hory, přinesl s sebou na kamenných deskách napsaný zákon. Mojžíš poté, co zjistil, že Izraelité svou smlouvu porušili, desky rozbil (viz Exodus 31:18; 32:19). Později Bůh Mojžíšovi přikázal, aby zhotovil jinou sadu kamenných desek a vzal je zpátky na horu (viz Exodus 34:1–4). V Překladu Josepha Smitha, Exodus 34:1–2 (v Průvodci k písmům) je vysvětleno, že první sada kamenných desek obsahovala obřady Božího svatého řádu neboli Melchisedechova kněžství. Druhá sada obsahovala zákon „tělesných přikázání“. Jednalo se o nižší zákon, který je spravován menším kněžstvím (viz Nauka a smlouvy 84:17–27), jehož účelem bylo připravit Izraelity na vyšší zákon a vyšší kněžství, aby tak mohli vstoupit do Boží přítomnosti.
Další náměty najdete ve vydání časopisů Liahona a Pro posílení mládeže pro tento měsíc.
Náměty pro výuku dětí
Exodus 20:3–17
Bůh nám dává přikázání, protože si přeje, abychom byli šťastní.
-
Jak můžete učit o Desateru přikázání tak, aby to pro vaše děti bylo zábavné? Až budete společně číst Exodus 20:3–17, požádejte děti, aby vám pomohly najít nebo nakreslit obrázky jednotlivých přikázání z Desatera. Děti by se pak mohly střídat v tom, že si jeden obrázek vyberou a vysvětlí, jak mohou podle tohoto přikázání žít. Podělte se navzájem o to, jak vám dodržování tohoto přikázání přináší štěstí.
-
Také byste si mohli společně zazpívat nějakou píseň o přikázáních, například „Dbej přikázání“ (Zpěvník pro děti, 68–69). Pomozte dětem najít v písni slova, která je učí o tom, proč si Bůh přeje, abychom dodržovali Jeho přikázání.
Když děti vyprávějí o duchovních zážitcích, jejich svědectví se prohlubuje. Otázky, které kladete, je mohou povzbudit k tomu, aby se dělily o to, co pociťují ke Spasiteli a jak jim život podle evangelia žehná (viz Učte tak, jak učil Spasitel, 32). Když toto činí, vydávají tím svědectví. Přemýšlejte o tom, jak je k tomuto můžete povzbudit, až budete diskutovat o požehnáních plynoucích z dodržování Desatera přikázání.
Exodus 20:12
Pán si přeje, abychom ctili své rodiče.
-
Pomozte dětem naučit se nazpaměť slova „Cti otce svého i matku svou“ (Exodus 20:12). Je-li to potřeba, vysvětlete, že ctít někoho znamená projevovat mu úctu nebo mu dělat radost. Co Ježíš dělal, aby ctil svou smrtelnou matku a svého Nebeského Otce? (Viz Lukáš 2:48–51; Jan 19:26–27). Vaše děti by se mohly střídat v předvádění toho, jak mohou ctít své rodiče, zatímco ostatní budou hádat, co předvádějí.
Exodus 31:13, 16–17
Svěcení sabatu je znamením mé lásky k Pánu.
-
Vaše děti by si možná rády prohlédly příklady různých znamení nebo značek – například dopravní značky nebo znamení či značky na budovách. Jaký je účel znamení nebo značek? Děti by poté mohly vyhledat různé tvary slova znamení v Exodu 31:13, 16–17. Co Pán řekl, že je znamením mezi námi a Ním? Podělte se navzájem o to, jak se o sabatu snažíte dávat najevo svou lásku k Pánu.
Ilustrace znázorňující Mojžíše držícího Desatero přikázání, Sam Lawlor (detail obrazu)
Exodus 32:1–8, 19–24; 34:6–7
Nesejdu z Božích cest.
-
Zvažte možnost použít kapitolu „Mojžíš na hoře Sinai“ (v knize Příběhy ze Starého zákona, 77–82), abyste dětem pomohli seznámit se s příběhem zaznamenaným v Exodu 32:1–8, 19–24. Proč nebylo správné, že Izraelité uctívali namísto Boha sochu?
2:55Moses on Mount Sinai
-
Mohlo by být zábavné vytvořit na podlaze stezku (nebo najít pěšinu poblíž vašeho domu), abyste ilustrovali tato slova z Exodu 32:8: „Sešli brzo s cesty.“ Zatímco budou děti kráčet po stezce nebo po pěšině, mohly by mluvit o pokušeních, s nimiž se setkáváme a která se nás snaží odvrátit od Boha. Co nám pomáhá zůstat na Boží cestě – a vrátit se na ni, pokud jsme z ní sešli? (Viz Exodus 34:6–7.)
Další náměty najdete ve vydání časopisu Kamarád pro tento měsíc.