Doctrine and Covenants 2025
Ob Hlis Ntuj 17–23: “Rau Neb Kuv Ob Tug Kwv Luag Tub Qhe”: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12–17; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75


“Ob Hlis Ntuj 17–23: ”Rau Neb Kuv Ob Tug Kwv Luag Tub Qhe“: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12–17; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 2025 (2025)

“Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12–17; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: 2025

Tus Dej Susquehanna

Tus Dej Susquehanna nyob ze Harmony, Pennsylvania

Ob Hlis Ntuj 17–23: “Rau Neb Kuv Ob tug Kwv Luag Tub Qhe”

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12–17; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75

Neeg coob nyob thoob plaws lub ntiaj teb twb tsis tau hnov txog Harmony, Pennsylvania. Tus Tswv yeej ib txwm xaiv tej qhov chaw txo hwj chim kom ua tej yam tseem ceeb heev hauv Nws lub nceeg vaj. Nyob hauv ib koog ntoo nyob ze Harmony thaum lub Tsib Hlis Ntuj hnub tim 15, 1829, Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej tau tshwm sim rau Joseph Smith thiab Oliver Cowdery pom. Nws tau tso tes saum nkawd taub hau thiab muab lub Pov Thawj Hwj Aloos rau nkawd, nws hu nkawd ua “kuv ob tug kwv luag tub qhe” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13:1).

Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej yog tus tub qhe uas Vajtswv tso siab rau uas tau muab tus Cawm Seej ua kev cai raus dej thiab npaj txoj kev rau Nws los (saib Mathais 3:1–6, 13–17). Nyaj ua rau nkawd ob tug tub hluas uas muaj nees nkaum tawm xyoos xwb txo hwj chim los sis xav tsis thoob, qhov uas Yauhas hais tias nkawd yog ob tug kwv luag tub qhe. Thaum lub sij hawm ntawd, tsis tshua muaj neeg paub Joseph thiab Oliver, ib yam li tsis tshua muaj neeg paub lub zos Harmony. Tiam sis kev ua Vajtswv txoj hauj lwm yeej nyob ntawm qhov uas peb ua hauj lwm zoo li cas, tsis yog nyob ntawm qhov uas lwm tus pom peb ua. Txawm koj xav tias koj ua hauj lwm me me xwb los sis tsis muaj leej twg pom, koj kuj yog ib tug kwv luag tub qhe uas ua tus Tswv “txoj hauj lwm tseem ceeb thiab zoo kawg nkaus” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 14:1).

lub cim rau txoj kev kawm

Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12; 14

Kuv muaj peev xwm koom tes ua Vajtswv “txoj hauj lwm tseem ceeb thiab zoo kawg nkaus.”

Joseph Knight thiab David Whitmer xav paub seb nkawd yuav ua li cas kom pab ua tus Tswv txoj hauj lwm. Thaum koj nyeem tus Tswv lo lus teb nkawd (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 12; 14), cia li xav seb koj xav tias “kev pab coj thiab tsa lub hom phiaj ntawm Xi-oos” txhais li cas (12:6; kuj saib 14:6). Koj nrhiav tau tej lub ntsiab thiab tej cwj pwm zoo li Khetos hauv tshooj no uas pab koj ua li no?

Kuj saib “The Knight and Whitmer Families,” nyob hauv Revelations in Context, 20–24.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13

Yexus Khetos xa Yauhas tus Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej mus txum tim lub Pov Thawj Hwj Aloos rov qab los.

Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej hu Joseph Smith thiab Oliver Cowdery nws “ob tug kwv luag tub qhe.” Koj xav tias kev ua ib tug kwv luag tub qhe nrog Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej txhais li cas? (saib Mathais 3:13–17; Lukas 1:13–17; 3:2–20).

Thaum koj nyeem tej yam uas Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej hais txog lub Pov Thawj Hwj Aloos nyob hauv tshooj 13, cia li xav seb vim li cas cov yawm sij rau lub pov thawj hwj tau pab Yauhas ua nws txoj hauj lwm npaj tus Tswv txoj kev. Piv txwv hais tias:

Vim li cas cov kab ke ntawm lub Pov Thawj Hwj Aloos (ib yam li kev ua kev cai raus dej thiab lub cim nco txog) pab npaj txoj kev rau koj txais tus Cawm Seej hauv koj lub neej?

Cov yawm sij pov thawj hwj yog dab tsi?

Txwj Laug Dale G. Renlund thiab nws tus poj niam, Ruth, qhia li no txog yawm sij pov thawj hwj:

“Lo lus cov yawm sij pov thawj hwj los muaj ob txoj kev kom siv. Thawj txoj kev hais txog ib txoj cai tshwj xeeb uas txhua tus uas txais lub Pov Thawj Hwj Aloos los yog Mekhixedes tau txais. … Piv txwv tias, cov uas tuav lub Pov Thawj Hwj Aloos txais cov yawm sij ntawm cov tim tswv tej kev los txhawb pab thiab txoj moo zoo ntawm kev hloov siab lees txim thiab kev cai raus dej rau txoj kev zam txim rau tej kev txhaum (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13:1; 84:26–27). Cov uas tuav lub Pov Thawj Hwj Mekhixedes txais cov yawm sij ntawm tej txuj ci neeg paub tsis txog ntawm lub nceeg vaj, tus yawm sij ntawm txoj kev paub txog Vajtswv, thiab yawm sij ntawm tag nrho lub Koom Txoos tej koob hmoov ntawm sab ntsuj plig (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:19; 107:18). …

“Txoj kev thib ob hais txog cov yawm sij pov thawj hwj yog hais txog kev ua cov thawj coj. Cov thawj coj ntawm lub pov thawj hwj txais yawm sij ntxiv, txoj cai saib xyuas ib pawg koom haum ntawm lub Koom Txoos los sis ib pawg. Zoo li no, cov yawm sij pov thawj hwj yog txoj cai thiab hwj chim qhia, coj, thiab kav lub Koom Txoos” (The Melchizedek Priesthood: Understanding the Doctrine, Living the Principles [2018], 26).

Joseph Smith muab Oliver Cowdery ua kev cai raus dej

Joseph Smith Muab Oliver Cowdery Ua Kev Cai Raus Dej, los ntawm Del Parson

Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75

lub cim txog seminary
Cov kab ke ua rau kuv txais tau Vajtswv lub hwj chim.

Koj puas tau xav seb yuav zoo li cas yog koj tau nrog Joseph Smith thiab Oliver Cowdery nyob thaum tej lub sij hawm tseem ceeb ntawm txoj Kev Muab Txoj Moo Zoo Txum Tim Rov Qab Los? Thaum koj nyeem Joseph Smith—Keeb Kwm 1:66–75, tsis hais lus cim ntawm nqe 71 qhov kawg, tej zaum koj yuav to taub me ntsis seb lawv xav li cas. Koj txais kev tshoov siab twg txog lawv tej lus? Qhov tseem ceeb, xav txog cov koob hmoov uas lawv tau txais rau qhov lawv txais lub pov thawj hwj thiab tau ua kev cai raus dej. Tus Cawm Seej tau pub tej koob hmoov twg rau koj los ntawm cov kab ke pov thawj hwj?

Yog xav kawm ntxiv, xav seb okj puas kos duab uas muaj ob lo lus sau hais tias Kab Ke thiab Koob Hmoov. Ces tej zaum koj yuav xav nrhiav hauv cov vaj lug kub kom sau cov kab ke thiab cov koob hmoov uas los ntawm cov kab ke ntawd: Yauhas 14:26; Tes Hauj Lwm 2:38; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 84:19–22; 131:1–4; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:73–74. Koj xav tias muaj lwm cov koob hmoov twg uas koj yuav sau thiab? Cov kab ke uas koj tau txais tau ua li cas kom koj txais tau tus Cawm Seej lub hwj chim hauv koj lub neej?

Kuj saib David A. Bednar, “Vajtswv lub Hwj Chim uas Muaj Yeeb Koob Heev,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2021, 28–30; Saints, 1:65–68; “God of Power, God of Right,” Hymns, zaj 20; Tej lub Ntsiab Lus thiab tej Lus Nug, “Tej Kev Khi Lus thiab cov Kab Ke,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15–16

Kev coj tib neeg mus cuag Khetos yog qhov uas muaj nqis tshaj plaws.

Koj puas tau xav paub, ib yam li John thiab Peter Whitmer xav paub seb “qhov muaj nqis tshaj plaws rau koj” hauv koj lub neej yog dab tsi? (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15:4; 16:4). Thaum koj nyeem Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15–16, cia li xav seb vim li cas txoj kev coj neeg los cuag Khetos muaj nqis tshaj plaws. Koj ua dab tsi kom “coj tau neeg” los cuag Khetos?

Kuj saib Saints, 1:68–71.

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 17

Tus Tswv siv cov neeg tim khawv kom qhia tias Nws txoj lus muaj tseeb.

Ib tug tim khawv yog leej twg? Vim li cas tus Tswv siv cov neeg ua tim khawv nyob hauv Nws txoj hauj lwm? (saib 2 Kauleethaus 13:1). Cia li xav txog tej lus nug no thaum koj nyeem Vajtswv txoj lus rau Peb tug Tim Khawv nyob hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 17. (Kuj saib “Zaj Lus Tim Khawv ntawm Peb tug Tim Khawv” nyob hauv Phau Ntawv Maumoos.) Cov neeg tim khawv ua li cas kom pab coj tau Vajtswv “lub hom phiaj ncaj ncees” los? (nqe 4).

Koj ua tau tim khawv txog dab tsi?

Kuj saib Saints, 1:73–75; “A Day for the Eternities” (video), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

23:10

A Day for the Eternities

Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas.

lub cim rau cov me nyuam tshooj 02

Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:68–74

Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej tau muab lub Pov Thawj Hwj Aloos txum tim rov qab los.

  • Cov duab nyob hauv daim ntawv no pab koj cov me nyuam xav txog txoj kev txum tim lub Pov Thawj Hwj Aloos rov qab los (kuj saib “Tshooj 6: Joseph thiab Oliver Txais Yuav lub Pov Thawj Hwj,” nyob hauv Cov Dab Neeg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, 26–27, los sis zaj vidi-aus nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv). Lawv puas nyiam kos duab txog lub sij hawm uas lawv nrog koj nyeem nyob hauv Joseph Smith—Keeb Kwm 1:68–74?

    2:12

    Angels Restore the Priesthood: Power to do God's work

  • Tej zaum koj yuav xav muab ib daim duab txog Yauhas tus Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej rau lawv saib thaum nej nyeem Mathais 3:13–17; Joseph Smith—Keeb Kwm 1:68–70 ua ke. Vim li cas qhov uas tus Tswv txib Yauhas tus Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej kom muab txoj cai pov thawj hwj muab neeg ua kev cai raus dej rau Joseph Smith yog ib qho tseem ceeb?

Npaj koj cov me nyuam ua raws li Vajtswv tej kev khi lus tas ib sim neej. Yog xav tau tswv yim ntxiv kom pab koj cov me nyuam kawm txog lub hwj chim, txoj cai thiab yawm sij pov thawj hwj, saib cov ntawv ntxiv tom kawg A los sis cov ntawv ntxiv tom kawg B.

Yauhas muab Yexus ua kev cai raus dej

Daim duab txog Yexus ua kev cai raus dej, los ntawm Dan Burr

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13

Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej foom koob hmoov rau kuv dhau los ntawm lub Pov Thawj Hwj Aloos.

  • Kom pab nej pib sib tham txog cov yawm sij uas hais txog nyob hauv Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13, tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav xav saib ib cov yawm sij thiab sib tham seb cov yawm sij ua rau peb ua taus tej yam twg. Tej zaum koj pab tau lawv nrhiav lo lus yawm sij nyob hauv tshooj 13. Koj nrhiav tau tej lus twg nyob hauv Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 13 uas piav txog cov koob hmoov los ntawm lub Pov Thawj Hwj Aloos? Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav kawm txog tej yam uas Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej ua kom foom koob hmoov rau peb los ntawm lub pov thawj hwj nyob hauv zaj vidi-aus “Blessings of the Priesthood” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv).

3:5

Blessings of the Priesthood

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15:4–6; 16:4–6

Pab lwm tus los cuag Yexus Khetos yog qhov uas “muaj nqis tshaj plaws.”

  • John thiab Peter Whitmer xav paub qhov twg yog qhov uas muaj nqis tshaj plaws nyob hauv nkawd lub neej (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15:4; 16:4). Tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav xav sib tham txog tej yam uas muaj nqis rau nej. Thaum koj nyeem Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 15:6 los yog 16:6, thov koj cov me nyuam tsa tes thaum lawv hnov seb tus Tswv hais qhov uas “muaj nqis tshaj plaws” yog dab tsi.

  • Kev “coj tau neeg los cuag [Yexus Khetos]” txhais li cas? Pab koj cov me nyuam sau ntawv txog tej tswv yim, zoo li ua phooj ywg rau lwm tus, muab koj phau vaj lug kub rau ib tug phooj ywg, los yog thov Vajtswv rau ib tug uas xav tau kev pab. Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav nrhiav cov duab txog tej no hauv lub Koom Txoos cov ntawv xov xwm los yog Phau Muaj Duab txog Txoj Moo Zoo. Los sis lawv kos tau duab raws li lawv xav. Caw lawv xaiv ib qho uas lawv yuav ua. Tej zaum nej kuj yuav xav hu nqe plaub ntawm zaj nkauj “I Feel My Savior’s Love” (Children’s Songbook, 74–75).

Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 17

Kuv muaj peev xwm ua tim khawv txog Phau Ntawv Maumoos.

  • Tshooj 7: Cov Tim Khawv Pom cov Phiaj Kub” (nyob hauv Cov Dab Neeg hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, 31–33, los sis zaj vidi-aus txog qhov no nyob hauv Txoj Moo Zoo cov Ntawv) yuav pab koj cov me nyuam kawm txog Peb tug Tim Khawv. Tom qab nej nyeem Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 17:5–6, qhia koj cov me nyuam tias koj tau ua li cas thiaj paub tias Phau Ntawv Maumoos muaj tseeb. Peb yuav ua li cas kom ua tim khawv txog Phau Ntawv Maumoos?

    4:58

    Witnessess See the Book of Mormon Plates: Bearing testimony to the world

Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hlis no.

Joseph thiab Oliver txais lub Pov Thawj Hwj Aloos los ntawm Yauhas tus uas Muab Neeg Ua Kev Cai Raus Dej.

Rau Neb Kuv Ob tug Kwv Luag Tub Qhe, los ntawm Linda Curley Christensen

phab ntawv ntxim ua rau me nyuam yaus