Phau Ntawv Maumoos 2024
Kaum Hli Ntuj 7–13: “Saib Seb, Kuv txoj Kev Xyiv Fab Twb Puv Npo.” 3 Nifais 17–19


“Kaum Hli Ntuj 7–13: ‘Saib Seb, Kuv txoj Kev Xyiv Fab Twb Puv Npo.’ 3 Nifais 17–19,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Ntawv Maumoos 2024 (2023)

“Kaum Hli Ntuj 7–13. 3 Nifais 17–19,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: 2024 (2023)

Yexus tshwm sim rau cov Neeg Nifais

Txoj Kev Kaj ntawm Nws lub Ntsej Muag Tau Ci rau Lawv, los ntawm Gary L. Kapp

Kaum Hli Ntuj 7–13: “Saib Seb, Kuv txoj Kev Xyiv Fab Twb Puv Npo”

3 Nifais 17–19

Yexus Khetos twb tau siv ib hnub qhuab qhia nyob hauv thaj av Huaj Vam, qhia txog Nws txoj moo zoo, cia cov neeg muaj sij hawm pom thiab xuas tej qhov ntsia hlau hauv Nws lub cev uas tau sawv rov los, thiab ua tim khawv tias Nws yog tus Cawm Seej uas cov yaj saub cog lus tias yuav los. Tiam sis twb txog lub sij hawm rau Nws mus. Nws hais tias, “Twb txog kuv lub sij hawm lawm” (3 Nifais 17:1). Nws tab tom yuav rov qab mus cuag Nws Leej Txiv, thiab Nws paub tias cov neeg yuav tsum muaj sij hawm xav txog tej yam uas Nws tau qhia. Yog li ntawd, vim nws cog lus tias Nws yuav rov qab los tag kis, Nws xa cov neeg mus rau lawv tej tsev. Tiam sis tsis muaj leej twg mus. Lawv tsis tau hais tias lawv xav li cas, tiam sis Yexus paub lawm: lawv cia siab tias Nws yuav “nrog lawv nyob ib nyuag ntev me ntsis” (3 Nifais 17:5). Twb muaj lwm yam tseem ceeb uas Nws yuav tsum ua, tiam sis kev hlub Vajtswv cov me nyuam yeej yog ib yam uas tseem ceeb kawg rau Nws. Yog li ntawd Yexus twb nyob me ntsis ntxiv. Qhov uas muaj tom qab ntawd los tej zaum yog kev txhawb pab zoo tshaj plaws uas tau sau hauv vaj lug kub. Cov uas nyob ntawd tsuas paub hais tias yog ib lub sij hawm uas piav tsis tau (saib 3 Nifais 17:16–17). Yexus twb hais txog lub sij hawm uas muaj tus Ntsuj Plig nplua mias no li no hais tias: “Nim no saib seb, kuv txoj kev xyiv fab twb puv npo” (3 Nifais 17:20)

Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos

3 Nifais 17; 18:24–25, 30–32

Tus Cawm Seej yog tus yam ntxwv zoo tag nrho txog kev txhawb pab.

Kwv yees li 2,500 tus neeg nyob thaum tus Cawm Seej tshwm sim, tiam sis Nws twb nrhiav kev txhawb pab lawv ib leeg zuj zus. Koj kawm dab tsi txog Nws txoj kev txhawb pab lwm tus nyob hauv 3 Nifais 17; 18:24–25, 28–32? Nws txoj kev txhawb pab tau pab lawv li cas? Nws tej cwj pwm twg ua rau Nws txawj txhawb pab lwm tus? Cia li xav seb Nws txhawb pab koj li cas thiab. Koj yuav ua li cas kom coj raws li Nws tus yam ntxwv? (Kuj saib 3 Nifais 18:24–25 thiab 28–32.)

Kuj saib “Jesus Christ Has Compassion and Heals the People” (vidi-aus), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

3 Nifais 17:13–22; 18:15–25; 19:6–9, 15–36

Tus Cawm Seej tau qhia kuv kom paub thov Vajtswv li cas.

Cia li xav seb yuav zoo li cas yog koj hnov tus Cawm Seej thov Vajtswv pab koj. Yuav hloov koj txoj kev thov Vajtswv li cas? Cia li xav txog qhov no thaum koj kawm 3 Nifais 17:13–22; 18:15–25; thiab 19:6–9, 15–36. Koj kawm dab tsi los ntawm Yexus Khetos tus yam ntxwv thiab Nws tej lus qhia txog kev thov Vajtswv? Cia li nrhiav tej lub tswv yim txog qhov uas yuav tsum thov Vajtswv li cas, thov thaum twg, qhov twg, yuav thov kom pab leej twg, thiab vim li cas yuav tsum thov Vajtswv? Koj kawm dab tsi ntxiv los ntawm tej nqe no?

Kuj saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 10:5.

3 Nifais 18:1–12

lub cim txog seminary
Kuv muaj tus Ntsuj Plig puv npo tau thaum kuv txais lub cim nco txog.

Thaum peb ua ib yam dab tsi ntau zaus, ces ua rau peb tsis tshua xav txog yam ntawd. Tej lub sij hawm peb ua yam ntawd thiab tsis xav txog hlo li. Yuav ua li cas kom tsis txhob ua li ntawd thaum yus txais lub cim nco txog txhua lub lim tiam? Thaum koj nyeem 3 Nifais 18:1–12, cia li xav seb koj sab ntsuj plig yuav “puv npo” txhua lub sij hawm uas koj txais lub cim nco txog (kuj saib 3 Nifais 20:1–9). Raws li nqe 5–7, 11 hais, tej yam twg yog tej yam uas koj yuav tsum ua “tas mus li”? Tej zaum koj yuav tsum xav txog vim li cas Yexus tau muab txoj kab ke txais lub cim nco txog rau peb—thiab kev txais lub cim txog puas muaj raws li lub hom phiaj ntawd hauv koj lub neej. Vim li cas lub cim nco txog yog ib qho dawb ceev rau koj?

Nyob hauv nws zaj lus “Nco Ntsoov txog Nws” (Liyahaunas, Ob Hlis Ntuj 2018, 4–6), Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring tau qhia txog “peb yam uas tsim nyog rau [koj] nco ntsoov txhua lub lim tiam thaum [koj] txais lub cim nco txog.” Ua rau koj xav dab tsi txog nws peb lub tswv yim? Koj yuav ua li cas kom teev tiam Vajtswv zoo dua thaum koj txais lub cim nco txog thiab nyob tas lub lim tiam ntawd?

Koj yuav ua dab tsi ntxiv kom koj txoj kev teev tiam Vajtswv muaj nqis heev? Tej zaum koj yuav xav nug koj tus kheej tej yam xws li no tias: “Tus Cawm Seej txoj kev txi pab kuv lub neej txhua hnub li cas?” “Kuv ua tej yam zoo twg, thiab kuv txawj ua tej yam twg zoo dua ntxiv?”

Kuj saib Mathais 26:26–28; Jeffrey R. Holland, “Saib Vajtswv tus Me Nyuam Yaj,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2019, 44–46; “As Now We Take the Sacrament,” Hymns, zaj 169; “Jesus Christ Introduces the Sacrament” (vidi-aus), Txoj Moo Zoo cov Ntawv; Txoj Moo Zoo tej Ntsiab Lus, “Sacrament,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.

Cia li siv sij hawm kom xav txog tej no. Tej lub sij hawm, kev kawm vaj lug kub yog kev nyeem, kev thov Vajtswv, thiab kev xav. Thaum koj siv sij hawm xav txog tej yam uas koj kawm thiab hais lus rau Vajtswv txog tej ntawd, ces lub hwj chim los ntawm Nws txoj lus yuav loj tuaj hauv koj lub neej.

3 Nifais 18:22–25

Kuv muaj peev xwm “tsa” Yexus Khetos lub teeb.

Cia li xav seb yuav zoo li cas yog koj muaj ib tug phooj ywg uas tsis paub txog Yexus Khetos tsuas yog nws paub tias koj coj raws li Yexus xwb. Koj tus phooj ywg yuav xav li cas txog Yexus, los ntawm tej yam uas koj ua? Qhov uas koj “tsa [koj] lub teeb kom ci rau neeg ntiaj teb” txhais li cas? (3 Nifais 18:24). Tus Cawm Seej tau caw tib neeg ua dab tsi ntxiv nyob hauv 3 Nifais 18:22–25 uas pab koj tsa lub teeb ntawd?

Kuj saib Bonnie H. Cordon, “Xwv Kom Lawv Yuav Pom,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2020, 78–80.

3 Nifais 18:36–37; 19:6–22

Yexus Khetos cov thwj tim yeej nrhiav lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv.

Cia li xav seb thaum yav tas los koj tau thov Vajtswv li cas. Koj tej kev thov Vajtswv qhia dab tsi rau koj txog tej yam uas koj lub siab xav? Tom qab uas lawv nrog tus Cawm Seej nyob tas ib hnub lawm, ces pawg neeg ntawd tau “thov rau qhov uas lawv xav tau tshaj plaws”—lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv (3 Nifais 19:9). Vim li cas tib neeg xav tau lub txiaj ntsim Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv heev? Thaum koj nyeem tej nqe no, cia li xav txog qhov uas koj xav tau tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv npaum li cas. Koj yuav ua li cas kom mob siab nrhiav tus Ntsuj Plig?

Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas rau lub hlis no.

Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam

3 Nifais 17:7, 20–25

Tus Cawm Seej hlub Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam txhua leej txhua tus.

  • Tej zaum koj yuav xav siv ib daim duab nyob hauv txheej txheem qhia no los sis qhov vidi-aus “Jesus Christ Prays and Angels Minister to the Children” (Txoj Moo Zoo cov Ntawv) kom pab cov me nyuam xav txog zaj lus uas nyob hauv 3 Nifais 17. Cia li xav seb puas nyeem tej kab lus los sis tej nqe los ntawm 3 Nifais 17 uas qhia txog tus Cawm Seej txoj kev hlub tib neeg (xws li nqe 7 thiab 20–25). Ces koj cov me nyuam kos duab txog lawv tus kheej nrog Yexus los tau. Thaum lawv ua li ntawd, pab lawv xav txog tej yam uas Yexus tau ua

Yexus foom koob hmoov rau cov me nyuam

Saib Seb Nej cov Me Nyuam Yaus, los ntawm Gary L. Kapp

3 Nifais 18:1–12

Kuv xav txog Yexus thaum kuv txais lub cim nco txog.

  • Tej zaum koj yuav xav caw koj cov me nyuam qhia koj tias yuav ua dab tsi thaum txais lub cim nco txog. Ces koj nyeem tau 3 Nifais 18:1–12 thiab thov koj cov me nyuam tsa tes thaum lawv hnov ib yam dab tsi zoo li tej yam uas peb ua niaj hnub nim no. Yexus Khetos xav kom peb nco qab los sis xav txog dab tsi thaum peb txais lub cim nco txog? (saib 3 Nifais 18:7, 11).

3 Nifais 18:15–24; 19:6–9, 15–36

Yexus tau qhia kuv kom paub thov Vajtswv li cas.

  • Qhov uas nej hu ib zaj nkauj txog kev thov Vajtswv ua ke, xws li “A Child’s Prayer” (Children’s Songbook, 12–13), yeej yog ib qho zoo kom pab koj cov me nyuam xav txog vim li cas peb thov Vajtswv. Ces koj thiab koj cov me nyuam nyeem tau 3 Nifais 18:18–21 thiab sib tham txog qhov uas Yexus xav li cas txog kev thov Vajtswv. Tej zaum yog koj caw koj cov me nyuam qhia koj tias lawv xav li cas thaum lawv thov Vajtswv ces yuav pab lawv hais lus tim khawv txog kev thov Vajtswv.

  • Tej zaum cov me nyuam yuav nyiam nrhiav tej koob hmoov uas muaj nqis los ntawm kev thov Vajtswv. You could write the following scripture references on pieces of paper and hide them: 3 Nifais 18:15; 3 Nifais 18:20; 3 Nifais 18:21; 3 Nifais 19:9; thiab 3 Nifais 19:23. Ces koj cov me nyuam nrhiav tau cov ntawv thiab nyeem tej nqe, nrhiav tej yam uas Yexus Khetos los sis Nws cov thwj tim tau qhia txog kev thov Vajtswv.

Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hlis no.

cov tim tswv nyob ib ncig Yexus thiab cov Neeg Nifais cov me nyuam

Cov Tim Tswv Txhawb Pab Lawv, los ntawm Walter Rane