Velikonoce zaměřené na Spasitele

Také jsem si na Velikonoce koupil velkou krabici s figurkami Ježíše Krista. Nejdřív jsem je chtěl poschovávat po celé škole. Když ale krabici uviděli ostatní studenti, zeptali se mě, jestli bych jim jednu figurku nedal. Učitelé také. A pak o ni požádali studenti, u kterých jsem nečekal, že by figurku Ježíše mohli chtít. A tak jsem je rozdával každému, kdo šel kolem.

Spasitel se nebál mluvit s kýmkoli, dokonce ani s lidmi na úplném okraji společnosti. Přátelil se s nimi. Trávil s nimi čas. Jedl s nimi. Při rozdávání figurek jsem se naučil být otevřenější, jako byl Spasitel. Také jsem se díky tomu naučil, že bez ohledu na to, kdo jste, bez ohledu na to, co špatného jste podle vás udělali, vždy je ve vašem životě místo pro Ježíše Krista.

Celý život si kladu otázku: Jak mohu získat přístup ke Spasitelovu Usmíření? Ale o těchto Velikonocích jsem se naučil, že pokud v životě udělám určité změny, abych se stal více takovým, jako je Spasitel, Jeho smírná milost v mém životě začne působit. A pokud se budu každý den snažit změnit ty malé věci, začnu se zlepšovat.

Několik let jsem bojoval s pornografií. Po lekci semináře jsem pocítil nabádání, abych si promluvil s biskupem. Jakmile jsem o tom konečně řekl biskupovi a rodičům, bylo mnohem snazší začít tento problém řešit, protože je opravdu těžké být na to sám.

Začal jsem se každý den modlit a číst písma, ve škole jsem se snažil být laskavější. Pomohlo mi to, protože jsem se díky tomu více zaměřoval na Spasitele než na své hříchy. Zaměřoval jsem se více na Něj než na to, kým jsem byl v minulosti.

Díky Usmíření Ježíše Krista jsem svůj boj s pornografií vyhrál. Stal jsem se více takovým, jakým Bůh potřebuje, abych byl. Nyní mohu žehnat svátost, protože Spasitel mě proměňuje a očišťuje. Jsem vděčný, že jsem hoden používat kněžství k tomu, abych žehnal druhým kolem sebe.

Letos jsem měl skvělý zážitek během semináře, kde jsme mluvili o Spasitelově oběti. Napadlo mě, že zatímco trpěl, mohl to kdykoli zastavit. Ale pak jsem si představil, že si možná říkal: „Ne, musím v tom pokračovat. Musím to udělat pro Bena. Potřebuje to.“ Tato myšlenka skutečně propojila můj vztah ke Spasiteli s Velikonocemi.

Příští Velikonoce dost možná vytvořím další obrázek Ježíše z lega. A určitě chci rozdávat další figurky. Každopádně budu myslet na to, jak pro mě Kristus trpěl, a na Usmíření, které pro mě vykonal. Díky Němu mohu činit pokání ze svých hříchů a jednoho dne se vrátit k Němu a k Nebeskému Otci.

Vím, že Spasitel žil a zemřel osobně za každého z nás a že nás zná a ví, co potřebujeme. Když se budeme opravdu snažit, můžeme získat přístup k Jeho moci, která přináší útěchu a změnu, a můžeme se stávat lepšími lidmi.