Skryté poklady
Nacházejme Spasitelovo Usmíření ve Starém zákoně
Pozorně zkoumejte; studujte do hloubky.
Někteří lidé by si mohli myslet, že ve Starém zákoně, který byl napsán před narozením Spasitele a nezmiňuje Ježíše Krista jménem, se toho o Velikonocích moc nepíše. Ale jak objasňuje Kniha Mormonova, i v dávných dobách lidé o Spasiteli věděli a věřili v Něj (viz Jákob 4:4).
Izraelité se učili, že účelem zákona Mojžíšova je, aby je směroval ke Kristu. Například když byli uzdraveni z jedovatého hadího uštknutí tím, že pohleděli na mosazného hada, kterého Pán nařídil Mojžíšovi vyrobit, Mojžíš je učil, že to symbolizuje Spasitele, který přijde a spasí je z jejich hříchů (viz Numeri 21:7–9; Alma 33:18–20).
V dnešní Bibli naneštěstí mnohé z toho, co bylo kdysi jasné, chybí, a to kvůli změnám – záměrným i náhodným – učiněným v průběhu staletí (viz 1. Nefi 13:23–27).
Nicméně při bližším pohledu lze ve Starém zákoně stále najít mnoho zmínek o Spasiteli a Jeho Usmíření. Pár z nich si probereme!
Květná neděle, Getsemany a soud
„Král tvůj přijde tobě spravedlivý a spasení plný, chudý a sedící na oslu, totiž na oslátku mladém.“ (Zachariáš 9:9.)
Toto se naplnilo v den, který je dnes znám jako Květná neděle, sedm dní před Velikonocemi, kdy Ježíš triumfálně vjel do Jeruzaléma (viz Matouš 21:15).
„Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen.“ (Izaiáš 53:4.)
V Getsemanech Spasitel trpěl za všechny hříchy – a pocítil zármutek, bolesti, nemoci a strasti – každého člověka, který kdy žil nebo kdy bude žít na zemi. Díky tomu ví, jak nás v našich zkouškách utěšit (viz Alma 7:11–13; viz také Matouš 8:17).
„Pokutován jest i strápen, však neotevřel úst svých. Jako beránek k zabití veden byl, a jako ovce před těmi, kdož ji střihou, oněměl, aniž otevřel úst svých.“ (Izaiáš 53:7.)
Ježíš mlčel, když Ho nejvyšší kněz vyslýchal (viz Marek 14:60–61).
Ukřižování
„Rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.“ (Žalm 22:16.)
„Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.“ (Žalm 22:18.)
„Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.“ (Žalm 69:21.)
Ukřižování bylo v té době běžným způsobem popravy, ale římští vojáci byli v tom, jak se Spasiteli vysmívali a mučili Ho, obzvláště krutí (viz Jan 19:1–3; Matouš 27:34–35, 48).
Vzkříšení
„Sehltí i smrt u vítězství, a setře Panovník Hospodin slzu s všeliké tváři, a pohanění lidu svého odejme ze vší země; nebo Hospodin mluvil.“ (Izaiáš 25:8.)
„Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví. A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha. (Job 19:25–26.)
Pán Ježíš Kristus byl vzkříšen. Žije i nyní! Potvrzuje to bezpočet veršů v písmech a svědectví. A co víc, Nebeský Otec od počátku věděl, že budeme potřebovat Spasitele, a již od starozákonních dob své děti připravuje na to, aby Spasitele přijaly.