Učím se po ztrátě babičky

Ilustrace: Katelyn Budge

Ztráta babičky mě velmi zasáhla. Byly jsme si velmi blízké. Byla jsem opravdu smutná. Měla jsem pocit, že naděje, kterou jsem potřebovala, se vytratila.

Než babička zemřela, nebyla jsem v evangeliu Ježíše Krista příliš silná. Spoléhala jsem se na svědectví druhých. Ale během prvního týdne, kdy jsem truchlila, jsem šla na hodinu náboženství, kde učitel mluvil o Usmíření Ježíše Krista a o Otcově plánu spasení. Uvědomila jsem si, že se s babičkou znovu uvidím. V příštím životě se budeme moci znovu setkat díky chrámovým obřadům.

Posílilo to mé svědectví. Začala jsem se více zaměřovat na svého Spasitele Ježíše Krista a více se učit o Jeho evangeliu. Nyní hledám odpovědi v písmech a v příručce Pojď, následuj mne. Ráda poslouchám konferenční proslovy, obzvláště ty od proroka, presidenta Russella M. Nelsona. Díky tomu, že naslouchám proslovům, spoléhám se na písma, modlím se, přemítám a prosím o Ducha Svatého, může mé svědectví sílit.

Seminář mi také pomáhá učit se o našem Spasiteli Ježíši Kristu a snažit se být takovou, jako je On, tím, že jednám s vírou, dívám se na věci z perspektivy věčnosti a usiluji o další poznání prostřednictvím určených zdrojů a materiálů.

Důvěřujte Nebeskému Otci a Ježíši Kristu. Nespoléhejte se jen na své vlastní poznání, ale také na Ně. Jsou schopni nám pomoci a provést nás jakýmikoli zkouškami či strastmi, kterým možná budeme čelit.