Budování domů a svědectví
Sarah vlastnila vzkvétající stavební firmu. Ale musela učinit určité rozhodnutí.
Fotografie: Christina Smith, pokud není uvedeno jinak
Noé stavěl archu. Král Beniamin nechal postavit věž. Bratr Jaredův se rozhodl pro čluny. A Sarah Christensenová z Montany v USA? Rozhodla se, že chce stavět domy.
Hermana [španělsky „sestra“ (pozn. překl.)] Christensenová, která nyní slouží jako misionářka na plný úvazek v Minnesotské misii Minneapolis, byla kdysi poněkud podrážděná, že misie stojí v cestě jejím cílům ve stavebnictví – a to ani nešlo o její vlastní misii!
Začněme od začátku.
„Celý život pomáhám tátovi něco stavět,“ říká. „Zvykla jsem si na elektrické nářadí a stavební postupy a opravdu jsem si to zamilovala. A tak, když mi bylo 16 let, jsem se rozhodla, že si založím vlastní stavební firmu.“
„Táta mě naučil dávat věci dohromady, od dvou prken až po celý dům,“ říká Sarah.
Budování firmy
Sarah poprvé rekonstruovala dům jednou v létě. Nadchlo ji to natolik, že se v následujícím roce pustila do dalšího projektu přestavby. Nakonec se rozhodla pustit do ještě většího projektu – do spekulativní výstavby domu, což znamená, že by ona a její tým subdodavatelů postavili dům od základů až po konečné úpravy a pak by ho, jak doufala, prodala se ziskem.
Demoliční den! Sarah jde v jednom ze svých projektů na koupelnu s kladivem.
Začít podnikat nebylo snadné, zejména proto, že Sarah byla stále zaneprázdněna studiem na střední škole a přespolním během.
Sarah si založila vlastní stavební firmu, když jí bylo 16 let.
„Tolik jsem se toho naučila,“ říká. „Musela jsem při placení lidem používat šekovou knížkou, což jsem nikdy předtím nedělala. Musela jsem se naučit mluvit s cizími lidmi, kteří byli mými subdodavateli. Naučila jsem se také, jak se vypořádat se stresem spojeným s vedením firmy, což nebyla vždy legrace. Vždycky je tu obava, že při prodeji domu nevyděláte ani tolik peněz, abyste se nedostali do ztráty.“
Nikdy sama
Sarah ale navzdory starostem a stresu, které s sebou podnikání přináší, nebyla na své velké sny sama.
„Vždycky to dopadlo dobře a já vím, že je to díky Pánu,“ říká. „Bez Něj by toto podnikání nebylo možné. Pomohl mi překonat špatné dny, usilovně pracovat a všechno zvládnout.“
Blízký vztah, který má Sarah se svou rodinou, je výsledkem vzájemné spolupráce.
Sarah také měla podporu své rodiny na každém kroku – což nás přivádí zpět k misii, která narušovala její plány.
Její starší bratr Tyler plánoval, že až se vrátí z misie, pomůže Sarah postavit dům. Jednoho dne jí však zavolal a sdělil jí, že byl požádán, aby si svou misionářskou službu prodloužil.
„Byla jsem na něj velice naštvaná,“ přiznává Sarah. „Řekla jsem mu: ‚Tylere, nemůžeš to přijmout. Mám už plány.‘ A on na to: ‚Pánovo dílo je důležitější než tvoje práce.‘ To mě zasáhlo. Věděla jsem, že má pravdu a že musím důvěřovat Božímu plánu.“
Sarah s rodinou přivítala doma svého bratra Tylera poté, co si prodloužil službu na misii.
Fotografii laskavě poskytla Sarah Christensenová
Sarah – ať už jí pomáhá její otec, nebo Nebeský Otec – ví, že na to není sama.
Její vlastní misie
Tylerův příklad inspiroval Sarah k tomu, aby o službě na misii začala přemýšlet také. „Uvědomila jsem si, kolika lidem můj bratr pomohl přijít ke Kristu, a také jsem viděla, jak moc se Kristu přiblížil on sám. Chtěla jsem zažít něco podobného,“ říká hermana Christensenová. „Začala jsem usilovně studovat evangelium a zjistila jsem, že čím více se prohlubuje mé svědectví a můj vztah ke Spasiteli, tím více se chci dělit o to, co mám.“
Sarah se rozhodla pozastavit své podnikání ve stavebnictví a sloužit Pánu. Toto rozhodnutí jí poskytlo nové mocné postřehy.
„To nejdůležitější, čemu mě misie naučila, je to, že evangelium zcela mění životy,“ uvádí hermana Christensenová. „Díky tomu, že jsem vyrůstala v Církvi, bylo pro mě těžké uvědomovat si, jak důležitou roli má evangelium v mém životě.
Tady na misii jsem obklopena lidmi, kteří o Nebeském Otci a Ježíši Kristu nevědí. Když zjistí, že jsou děti Boží a že Bůh má pro ně plán, změní jim to život. Je to to nejúžasnější, čeho můžete být svědkem a součástí. Rozuměla jsem tomu již před misií, ale nyní vím, že evangelium Ježíše Krista je zcela zásadní pro to, abychom mohli pociťovat radost v tomto světě i ve světě, který přijde.“
Hermana Christensenová (vpravo) a její společnice hermana Taylorová (vlevo) rády slouží, jakkoli mohou.
Fotografii laskavě poskytla Sarah Christensenová
Víra zvítězila nad strachem
Druhým mladým lidem, kteří uvažují o službě na misii, hermana Christensenová vzkazuje: „Mějte víru a nebojte se. Služba na misii není snadná, ale stojí za to. Bůh vám požehná nepředstavitelným způsobem, když se rozhodnete být jedním z Jeho služebníků.“
Hermana Christensenová přesto, že se jí během služby na misii stýská po možnosti stavět domy, svého rozhodnutí nelituje. „Mé podnikání se samozřejmě mohlo rozrůstat, zatímco jsem misionářkou na plný úvazek,“ říká. „Ale vím, že Pán mou oběť v podobě toho, že jsem podnikání na chvíli nechala, požehná. Moje podnikání může počkat, ale Pánovo dílo ne!“