Vedení a rady v Církvi Ježíše Krista

Ježíš se na své pozemské poslání připravoval po duchovní stránce (viz Lukáš 4:1–2). I vy se duchovně připravujete tím, že lnete těsněji k Nebeskému Otci prostřednictvím modlitby, studia písem a poslušnosti Jeho přikázání.

Usilujte o zjevení, abyste porozuměli potřebám těch, které vedete, a tomu, jak vykonávat práci, k níž vás Bůh povolal.

Pán také slíbil, že bude udělovat duchovní dary těm, kteří o ně usilují (viz Nauka a smlouvy 46:8).

Mějte rádi ty, kterým sloužíte, jako je měl rád Ježíš. Modlete se „z celé síly srdce“, abyste byli naplněni Jeho láskou (Moroni 7:48).

Pomáhejte lidem prohlubovat jejich obrácení a posilovat jejich víru v Nebeského Otce a v Ježíše Krista. Pomáhejte jim připravovat se na uzavření smluv, až budou přijímat svůj další obřad. Povzbuzujte je, aby dodržovali smlouvy, které uzavřeli, a aby čerpali z požehnání plynoucích z pokání.

Všichni vedoucí jsou učitelé. Snažte se jako učitelé následovat Spasitelův příklad (viz kapitola 17; Učte tak, jak učil Spasitel). Učte nauce Ježíše Krista a zásadám Jeho evangelia svými slovy i skutky (viz 3. Nefi 11:32–33; Nauka a smlouvy 42:12–14).

Učte z písem a slov proroků posledních dnů (viz Nauka a smlouvy 52:9).

Pokud jste povoláni nebo pověřeni předsedat nějakému církevnímu shromáždění, setkání, schůzce, činnosti či akci, dbejte na to, aby byla výuka povznášející a naukově správná (viz Nauka a smlouvy 50:21–23).

Každý předsedající úředník nebo úřednice slouží pod vedením toho, kdo drží kněžské klíče (viz oddíl 3.4.1). Tato struktura poskytuje při vykonávání Pánova díla řád a jasné linie toho, kdo je za co zodpovědný a kdo se komu zodpovídá.

Předsedající úředník nebo úřednice může někomu jinému delegovat dočasné pověření předsedat.

Vedoucí, který nebo která předsedá církevní organizaci, shromáždění, setkání, schůzce, činnosti či akci, dbá na to, aby bylo dosahováno Pánových záměrů. Vedoucí se v této souvislosti řídí zásadami evangelia, pravidly Církve a vedením Ducha Svatého.

Povolání nebo pověření předsedat neznamená, že ten, kdo toto povolání nebo pověření obdrží, je důležitější nebo hodnotnější než jiní (viz Nauka a smlouvy 84:109–110).

Není vhodné usilovat o to, abyste v Pánově Církvi předsedali nějaké organizaci (viz Nauka a smlouvy 121:34–37).

Spasitel svým učedníkům předával přínosné úkoly a zodpovědnosti (viz Lukáš 10:1). Rovněž jim dával příležitosti pociťovat odpovědnost za práci, kterou jim bylo uloženo vykonat (viz Lukáš 9:10).

Jako vedoucí můžete druhým pomáhat růst tím, že jim budete delegovat pověření a úkoly. Snažte se do konání Boží práce zapojit všechny členy.

Díky delegování bude efektivnější i vaše služba. Usilujte o vedení Ducha ohledně toho, co máte delegovat, abyste se tak mohli zaměřovat na své nejvyšší priority.

Když budete zvažovat, kdo by mohl sloužit v určitých církevních povoláních nebo pověřeních, čiňte tak s modlitbou. Pamatujte na to, že koho Pán povolá, toho uschopní. Nejdůležitější je to, aby tito členové byli ochotni sloužit, pokorně usilovali o Pánovu pomoc a snažili se být způsobilí.

Usilujte o vedení Ducha, abyste plánovali shromáždění, schůzky, lekce, činnosti a akce, které mají jasné účely. Těmito účely má být posilování jednotlivců a rodin, jejich přivádění blíže ke Kristu a pomáhání s uskutečňováním Boží práce na spasení a oslavení (viz kapitoly 1 a 2).

Pravidelně si procházejte své zodpovědnosti a hodnoťte svůj duchovní růst ve funkci vedoucího. Zamýšlejte se také nad růstem těch, které vedete.

Váš úspěch jakožto vedoucích se měří v prvé řadě vaším závazkem pomáhat Božím dětem stát se věrnými učedníky Ježíše Krista. To, že je Pán vaším úsilím potěšen, můžete poznat tím, že budete pociťovat, jak vaším prostřednictvím působí Duch.

Rady kladou zvláštní důraz na pomáhání členům s přijímáním obřadů a dodržováním s nimi spojených smluv.

Od předsednictev a rad se očekává, že se budou pravidelně scházet. Vedoucí usilují při plánování schůzek rady o Pánovo vedení. Rovněž se snaží získat podněty od členů rady, aby mohli rozhodnout, o čem se bude diskutovat.

Vedoucí sdělí členům rady předem, jaké záležitosti se budou probírat. Členové rady se připraví, aby se mohli podělit o své postřehy ohledně těchto záležitostí.

Během schůzky rady vedoucí (nebo někdo, koho vedoucí pověří) vysvětlí záležitost, která se má probrat. Vedoucí poté povzbuzuje všechny členy rady k diskusi tím, že klade otázky a žádá je, aby se podělili o své myšlenky.

Členové pronášejí své názory a navzájem si s úctou naslouchají. Když usilují o poznání Pánovy vůle, může převládnout duch inspirace a jednoty.

V radě, která sestává z mužů i žen, usiluje vedoucí o to, aby zazněly postřehy a myšlenky z obou stran. Ženy a muži nahlížejí na věc často z odlišných perspektiv, což zajišťuje potřebnou rovnováhu.

Diskuse během rady řídí vedoucí. Má však více naslouchat než mluvit.

Vedoucí může po prodiskutování situace buď rozhodnout, že se podniknou určité kroky, nebo rozhodnutí odložit na později a mezitím se snažit získat další informace a vedení.

Členové rady usilují o to, aby byli ve svých přáních a záměrech zajedno s Nebeským Otcem a s Ježíšem Kristem. Usilují o to, aby jednoty dosahovali i v rámci svých diskusí a rozhodování.

Členové rady odvádějí většinu své práce před schůzkami rady a po nich. Během schůzek usilují o inspiraci, zatímco vytvářejí plány ohledně toho, jak svá rozhodnutí uvést do praxe. Vedoucí rady vybízí členy, aby plnili pověření a úkoly, které s těmito plány souvisejí.

Členové rady o plnění svých pověření a úkolů podávají zprávy. Pro dosažení pokroku je obvykle nutné věnovat záležitosti dlouhodobější pozornost a zadávat dodatečné úkoly.

Vedoucí postupují uvážlivě, když se dělí o osobní informace se členy rady. Obvykle dotyčného člena předtím, než se o tyto informace podělí, požádají o svolení.

Členové rady se nemají dělit s druhými o osobní informace mimo prostředí rady, ledaže je to nutné ke splnění pověření či úkolu od vedoucího rady.

Některé záležitosti jsou příliš citlivé na to, aby byly předneseny před celou radou.