„3. Kněžské zásady“, Výňatky ze Všeobecné příručky (2023).
„3. Kněžské zásady“, Výňatky ze Všeobecné příručky
3.
Kněžské zásady
3.0
Úvod
Kněžství je pravomoc a moc Boží. Nebeský Otec prostřednictvím kněžství naplňuje své dílo, kterým je „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“ (Mojžíš 1:39). Bůh udílí pravomoc a moc svým synům a dcerám na zemi, aby mohli pomáhat toto dílo konat (viz kapitola 1).
3.2
Požehnání plynoucí z kněžství
Bůh dává prostřednictvím smluv a kněžských obřadů všem svým dětem možnost získat veliká požehnání. Mezi tato požehnání patří:
-
křest a členství v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů;
-
dar Ducha Svatého;
-
přijímání svátosti;
-
pravomoc a moc sloužit v církevních povoláních a pověřeních;
-
možnost získat patriarchální požehnání a další kněžská požehnání pro uzdravení, útěchu a vedení;
-
možnost být obdarován(a) Boží mocí v chrámu;
-
připečetění ke členům rodiny na věčnost;
-
zaslíbení věčného života.
3.3
Melchisedechovo kněžství a Aronovo kněžství
V Církvi má kněžství dvě části – Melchisedechovo kněžství a Aronovo kněžství (viz Nauka a smlouvy 107:1).
3.3.1
Melchisedechovo kněžství
Melchisedechovo kněžství je „Svatým kněžstvím podle řádu Syna Božího“ (Nauka a smlouvy 107:3). Je to moc, jejímž prostřednictvím se synové a dcery Boží mohou stát takovými, jako je Bůh (viz Nauka a smlouvy 84:19–21; 132:19–20).
Vedoucí Církve prostřednictvím této pravomoci řídí a spravují veškerou duchovní práci Církve (viz Nauka a smlouvy 107:18).
Předsedajícím vysokým knězem v kůlu je president kůlu (viz Nauka a smlouvy 107:8, 10; viz také kapitola 6 v této příručce). Předsedajícím vysokým knězem ve sboru je biskup (viz Nauka a smlouvy 107:17; viz také kapitola 7 v této příručce).
Informace týkající se úřadů a zodpovědností Melchisedechova kněžství jsou uvedeny v oddíle 8.1.
3.3.2
Aronovo kněžství
Aronovo kněžství je „přídavkem k… Melchisedechovu kněžství“ (Nauka a smlouvy 107:14). Obsahuje klíče:
-
služby andělů,
-
evangelia pokání,
-
vykonávání vnějších obřadů, včetně křtu na odpuštění hříchů.
(Viz Nauka a smlouvy 13:1; 84:26–27; 107:20.)
Presidentem Aronova kněžství ve sboru je biskup (viz Nauka a smlouvy 107:15).
Informace týkající se úřadů a zodpovědností Aronova kněžství jsou uvedeny v oddíle 10.1.3.
3.4
Kněžská pravomoc
Kněžská pravomoc je oprávnění zastupovat Boha a jednat v Jeho jménu. V Církvi se veškerá kněžská pravomoc používá pod vedením těch, kteří drží kněžské klíče.
3.4.1
Kněžské klíče
Kněžské klíče představují pravomoc řídit používání kněžství ve prospěch Božích dětí.
3.4.1.1
Držitelé kněžských klíčů
Pán předává každému svému apoštolovi všechny klíče, které přináležejí ke království Božímu na zemi. Služebně nejstarší žijící apoštol, president Církve, je jedinou osobou na zemi, která je oprávněna používat všechny tyto kněžské klíče (viz Nauka a smlouvy 81:1–2; 107:64–67, 91–92; 132:7).
Pod vedením presidenta Církve jsou následujícím kněžským vedoucím předávány klíče, aby mohli předsedat ve své oblasti zodpovědnosti:
-
presidenti kůlů a okrsků,
-
biskupové a presidenti odboček,
-
presidenti kvor Melchisedechova a Aronova kněžství,
-
presidenti chrámů,
-
presidenti misií a presidenti misionářských výcvikových středisek,
Tito vedoucí dostávají při ustanovení ke svému povolání kněžské klíče.
Kněžské klíče nejsou předávány dalším, a to ani rádcům místních kněžských vedoucích, ani presidentům či presidentkám církevních organizací. Presidenti či presidentky církevních organizací předsedají pod vedením těch, kteří drží kněžské klíče (viz oddíl 4.2.4).
3.4.1.2
Řád v díle Páně
Kněžské klíče zajišťují, že Pánova práce na spasení a oslavení se uskutečňuje spořádaným způsobem (viz Nauka a smlouvy 42:11; 132:8). Ti, kteří drží kněžské klíče, řídí Pánovo dílo v oblasti své zodpovědnosti. Tato pravomoc předsedat je platná pouze pro konkrétní zodpovědnosti v rámci povolání dotyčného vedoucího. Když jsou kněžští vedoucí ze svého povolání uvolněni, tyto kněžské klíče již nedrží.
3.4.2
Předání kněžství a vysvěcení
Pod vedením těch, kteří drží kněžské klíče, se Aronovo kněžství a Melchisedechovo kněžství předávají způsobilým mužským členům Církve (viz Nauka a smlouvy 84:14–17). Člen je poté, co mu je předáno příslušné kněžství, vysvěcen do úřadu v tomto kněžství – například jako jáhen nebo jako starší. Nositel kněžství používá kněžství podle práv a povinností daného úřadu (viz Nauka a smlouvy 107:99).
Další informace týkající se předávání kněžství a vysvěcování jsou uvedeny v oddílech 8.1.1 a 18.10.
3.4.3
Delegování kněžské pravomoci ke službě v Církvi
3.4.3.1
Ustanovení
Když jsou členové Církve ustanoveni pod vedením těch, kteří drží kněžské klíče, je jim od Boha dána pravomoc v onom povolání jednat. Například:
-
Ženě, kterou biskup povolá a ustanoví jako sborovou presidentku Pomocného sdružení, je dána pravomoc řídit práci Pomocného sdružení ve sboru.
Všichni ti, kteří jsou povoláni a ustanoveni, slouží pod vedením těch, kteří jim předsedají (viz oddíl 3.4.1.2).
Když jsou z určitého povolání uvolněni, již nemají pravomoc, která je s tímto povoláním spojena.
3.4.3.2
Pověření
Předsedající církevní vedoucí mohou delegovat pravomoc i předáním pověření. Když muži a ženy tato pověření obdrží, je jim od Boha dána pravomoc jednat. Například:
-
První předsednictvo a Kvorum Dvanácti apoštolů delegují pravomoc sedmdesátníkům, kteří jsou pověřeni spravovat území a předsedat na konferencích kůlů.
-
Členům Církve je delegována pravomoc, aby sloužili jako bratři nebo sestry pověření pastýřskou službou.
Pravomoc, která je delegována pověřením, je omezena na konkrétní zodpovědnosti a dobu trvání daného pověření.
3.4.4
Spravedlivé používání kněžské pravomoci
S touto pravomocí lze zacházet pouze ve spravedlivosti (viz Nauka a smlouvy 121:36). Používá se přesvědčováním, shovívavostí, jemností, mírností, láskou a laskavostí (viz Nauka a smlouvy 121:41–42).
Ti, kteří používají kněžskou pravomoc, nevnucují svou vůli druhým. Nepoužívají ji pro sobecké účely.
3.5
Kněžská moc
Kněžská moc je Boží moc, kterou Bůh používá k tomu, aby žehnal svým dětem. Boží kněžská moc plyne ke všem členům Církve – ženám i mužům – když dodržují smlouvy, které s Bohem uzavřeli. Členové tyto smlouvy uzavírají při přijímání kněžských obřadů. (Viz Nauka a smlouvy 84:19–20.)
Mezi požehnání plynoucí z kněžské moci, která mohou členové obdržet, patří:
-
vedení pro osobní život;
-
zjevení ohledně toho, aby věděli, jak vykonávat práci, k níž byli vysvěceni, ustanoveni nebo kterou byli pověřeni;
-
pomoc a síla potřebné k tomu, aby se stali více takovými, jako je Ježíš Kristus a Nebeský Otec.
3.5.1
Smlouvy
Smlouva je posvátný slib mezi Bohem a Jeho dětmi. Bůh stanovuje podmínky smlouvy a Jeho děti souhlasí s tím, že budou těchto podmínek poslušny. Bůh slibuje, že když budou Jeho děti danou smlouvu plnit, bude jim žehnat.
Všichni ti, kteří v dodržování svých smluv vytrvají do konce, obdrží věčný život (viz 2. Nefi 31:17–20; Nauka a smlouvy 14:7).
Rodiče, církevní vedoucí i další pomáhají jednotlivcům připravit se na uzavření smluv při přijímání obřadů evangelia. Dbají na to, aby dotyčný smlouvám, které uzavře, rozuměl. Poté, co člověk určitou smlouvu uzavře, mu ji pomáhají dodržovat. (Viz Mosiáš 18:8–11, 23–26.)
3.5.2
Obřady
Obřad je posvátný úkon vykonaný pravomocí kněžství.
Při mnohých obřadech jednotlivci uzavírají s Bohem smlouvy. Jedná se například o křest, svátost, obdarování nebo pečeticí obřad sňatku.
Obřady týkající se spasení a oslavení jsou nezbytné pro získání věčného života. Další informace jsou uvedeny v oddíle 18.1.
3.6
Kněžství a domov
Všichni členové Církve, kteří dodržují své smlouvy – ženy, muži i děti – jsou ve svém domově požehnáni Boží kněžskou mocí, která je a jejich rodinu posiluje (viz oddíl 3.5). Tato moc bude členům pomáhat při konání Boží práce na spasení a oslavení v jejich osobním životě a v jejich rodině (viz oddíl 2.2).
Muži, kteří jsou nositeli Melchisedechova kněžství, mohou udílet kněžská požehnání členům rodiny, aby jim tak poskytovali vedení, uzdravení a útěchu. Je-li to zapotřebí, mohou členové Církve o tato požehnání také žádat členy širší rodiny, bratry pověřené pastýřskou službou nebo místní vedoucí Církve.