“Xya Hli Ntuj 8–14: ‘Lawv “Twb Tsis Muaj Ib tug uas Ncaim Mus Li Lawm.”’ Amas 23–29,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: Phau Ntawv Maumoos 2024 (2023)
“Xya Hli Ntuj 8–14. Amas 23–29,” Los, Nrog Kuv Mus—Siv hauv Tsev thiab lub Koom Txoos: 2024 (2023)
Cov Eethais-Nifais-Lihais Muab Lawv tej Cuab Yeej Ua Rog Faus, los ntawm Jody Livingston
Xya Hli Ntuj 8–14: Lawv “Twb Tsis Muaj Ib tug uas Ncaim Mus Li Lawm”
Amas 23–29
Puas muaj tej lub sij hawm thaum koj xav paub seb tib neeg puas txawj hloov siab tiag tiag? Tej zaum koj txhawj hais tias koj tsis txawj kov yeej tej yam uas koj tau xaiv tsis zoo los sis tej kev ua tsis zoo, los sis tej zaum koj txhawj txog cov uas koj hlub. Yog li ntawd, zaj dab neeg txog Eethais-Nifais-Lihais pab tau koj. Cov neeg no yog cov yeeb ncuab ntawm cov Neeg Nifais. Thaum Mauxiyas cov tub txiav txim siab mus qhia txoj moo zoo rau lawv, cov Neeg Nifais “luag thuam [lawv].” Ntshe zoo li kev tua cov Neeg Lamas tuag yeej yuav yooj yim dua kev muab lawv hloov siab los ntseeg. (Saib Amas 26:23–25.)
Tiam sis cov Neeg Lamas twb hloov siab—los ntawm Yexus Khetos lub hwj chim kom neeg hloov siab los ntseeg. Ua ntej lawv yog “ib co neeg … tawv thiab nyaum” (Amas 17:14), tiam sis tom qab ntawd lawv “txawv lwm cov neeg vim yog lawv txoj kev mob siab hlub tshua rau Vajtswv” (Amas 27:27). Muaj tseeb tiag, lawv “twb tsis muaj ib tug uas ncaim mus li lawm” (Amas 23:6).
Tej zaum muaj tej kev xav los sis tej yam uas koj xav hloov los sis muaj “tej cuab yeej ntawm kev ntxeev siab” uas koj yuav tsum tso tseg (Amas 23:7). Los sis tej zaum koj yuav tsum mob siab me ntsis ntxiv pe hawm Vajtswv. Txawm koj yuav tsum hloov dab tsi los yog, Amas 23–29 yuav ua rau koj cia siab hais tias los ntawm Yexus Khetos lub hwj chim theej txhoj, koj muaj peev xwm hloov siab uas kav ntev.
Tej Tswv Yim Pab Qhia hauv Tsev thiab lub Koom Txoos
Kuv txoj kev hloov siab los ntseeg Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo hloov kuv lub neej.
Cov Neeg Lamas los tej zaum tsis zoo li tib neeg uas yus xav tias yuav hloov siab los ntseeg, tiam sis lawv feem coob twb hloov siab ntau heev vim yog muaj Yexus Khetos. Cov Neeg Lamas uas hloov siab los ntseeg no hu lawv tus kheej ua Eethais-Nifais-Lihais.
Qhov uas koj nyeem Amas 23–25; 27 tej zaum yuav tshoov koj lub siab kom xav txog koj txoj kev hloov siab los ntseeg. Nrhiav seb cov neeg Eethais-Nifais-Lihais tau hloov siab li cas—lawv tau ua li cas kom hloov siab los ntseeg tus Tswv (Amas 23:6). Tej nqe nram qab no pab tau koj pib kawm li ntawd:
Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo tau hloov koj lub siab li cas? Thaum twg koj xav tias koj twb muab siab npuab Nws? Koj yuav ua li cas thiaj paub tias koj tab tom hloov siab los ntseeg Yexus Khetos? Tus Ntsuj Plig tshoov koj lub siab ua dab tsi ntxiv?
Kuj saib David A. Bednar, “Hloov Siab Los Ntseeg tus Tswv,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2012, 106–9; Dale G. Renlund, “Kev Cog Lus Tuag Nthi rau Yexus Khetos,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2019, 22–25; Txoj Moo Zoo tej Ntsiab Lus: “Become like Jesus Christ,” Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Vim Vajtswv muaj lub siab hlub tshua, Nws zam txim pub rau kuv thaum kuv hloov siab lees txim.
Qhov uas cov neeg Eethais-Nifais-Lihais hloov tsis yog kev hloov kev coj cwj pwm xwb—twb yog kev hloov siab uas los ntawm kev ntseeg Yexus Khetos thiab kev hloov siab lees txim tiag tiag. Tej zaum koj yuav xav nrhiav ib qho tseeb txog kev hloov siab lees txim nyob hauv txhua nqe ntawm Amas 24:7–19. Tej nqe no qhia dab tsi txog Vajtswv txoj kev muaj siab hlub tshua rau cov neeg uas hloov siab lees txim? Koj kawm tej lus tseeb twg ntxiv los ntawm Amas 26:17–22?
Cia li xav seb Vajtswv tau ua li cas kom qhia koj tias Nws muaj siab hlub tshua koj. Koj yuav ua li cas kom qhia Nws tias koj ua Nws tsaug?
Kev qhia txoj moo zoo ua rau kuv muaj kev xyiv fab.
Lo lus xyiv fab los muaj 24 zaug nyob hauv Amas 23–29, yog li ntawd tej tshooj no yeej zoo rau koj kawm txog kev xyiv fab thaum qhia txog thiab ua neej raws li tus Cawm Seej txoj moo zoo. Xav seb puas kawm Amas 26:12–22, 35–37; thiab 29:1–17, nrhiav tej yam uas qhia vim li cas Amoos, Mauxiyas cov tub, thiab Amas zoo siab kawg. Koj kawm dab tsi los ntawm tej nqe vaj lug kub no uas ua rau yus muaj kev xyiv fab hauv yus lub neej?
Txwj Laug Marcus B. Nash qhia tias: “Kev qhia txog txoj moo zoo ua rau tus uas hais thiab tus uas txais nkawd ob leeg muaj kev xyiv fab thiab kev cia siab. … Kev qhia txog txoj moo zoo yuav ua rau nej txoj kev xyiv fab thiab kev cia siab loj tuaj tiag” (“Tsa Nej lub Teeb,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2021, 71). Koj tau qhia txoj moo zoo rau lwm tus thaum twg? Koj twb raug tej teeb meem dab tsi thaum koj xav qhia txoj moo zoo? Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau ua li cas kom pab koj kov yeej tej teeb meem no?
Yog xav kawm tias cov yaj saub qhia tias yuav tsum ua li cas kom qhia txoj moo zoo—thiab txoj kev xyiv fab uas los ntawm kev qhia txoj moo zoo—xav seb puas kawm Thawj Tswj Hwm Dallin H. Oak zaj lus “Kev Qhia txoj Moo Zoo uas Tau Muab Txum Tim Rov Qab Los,” (Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2016, 57–60). Koj kawm dab tsi los ntawm nws zaj lus?
Kuj saib “The Bush Family Story,” “Sharing Your Beliefs,” “Sharing the Gospel” (cov vidi-aus), Txoj Moo Zoo cov Ntawv.
Cia li xav seb puas sau ntawv txog tej yam uas koj xav qhia rau koj tus phooj ywg txog Phau Ntawv Maumoos. Sim qhia lwm tus txog Phau Ntawv Maumoos los ntawm qhov app Phau Ntawv Maumoos.
Nrhiav tej txheem txheem thiab tej lub ntsiab lus. Thaum peb kawm cov vaj lug kub, peb nrhiav tau tej lus tseeb uas muaj nqis heev thaum peb nrhiav tau tej lus, tej kab lus, los sis tej lub tswv yim uas hais ntau zaus. Tej lub tswv yim uas hais ntau zaus no los koj sau tau tej lub cim hauv koj cov vaj lug kub kom thiaj li pom tau yooj yim.
Yexus Khetos thiab Nws txoj moo zoo tiv thaiv kuv.
Thaum txog sij hawm sau qoob loo, feem ntau lawv muab cov nplej sau los ua tej teg nplej thiab tso hauv txhab. Nyob hauv Amas 26:5–7 cia li xav seb tej teg nplej, tej txhab, thiab cua daj cua dub piv txog tej yam twg hauv koj lub neej. Yexus Khetos tiv thaiv koj li cas?
Kuj saib Russell M. Nelson, “Lub Tuam Tsev thiab lub Hauv Paus rau Nej Sab Ntsuj Plig,” Liyahaunas, Kaum Ib Hlis Ntuj 2021, 93–96; David A. Bednar, “Honorably Hold a Name and a Standing,” Liyahaunas, Tsib Hlis Ntuj 2009, 97–100; “Jesus, Lover of My Soul,” Hymns, zaj 102.
Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib tej phau xov xwm Liyahaunas thiab Ntxiv Dag Zog rau cov Tub Hluas Ntxhais Hluas rau lub hlis no.
Tej Tswv Yim Pab Qhia cov Me Nyuam
Tus Tswv foom koob hmoov rau kuv thaum kuv siv zog ua raws li kuv tau cog lus rau Nws.
-
Tej zaum koj cov me nyuam yuav nyiam ua yeeb yam faus lawv “tej cuab yeej ua rog” xws li cov neeg Eethais-Nifais-Lihais. Tej zaum koj yuav xav nyeem ob peb nqe los ntawm Amas 24:6–24 kom qhia cov me nyuam txog tej lus cog tseg uas cov neeg Eethais-Nifais-Lihais tau cog kom coj raws li tus Cawm Seej. Ces cia lawv xav seb lawv yuav hloov dab tsi kom coj raws li Nws, sau qhov ntawd rau ntawm phab ntawv ntxim ua rau lub lim tiam no, thiab ua yeeb yam dig ib lub qhov thiab muab lawv lub cuab yeej ua rog faus cia.
-
Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav nyeem Amas 24:15–19, thiab nrhiav tej yam uas cog neeg Eethais-Nifais-Lihais tau ua kom “ua tim khawv rau Vajtswv.” Ces tej zaum koj yuav xav nrog lawv sib tham txog qhov peb tej kev khi lus yog “kev ua tim khawv rau Vajtswv” (nqe 18). Cia koj cov me nyuam sib tham txog qhov uas lawv yuav ua li cas kom qhia Vajtswv tias lawv xav coj raws li Nws. Kev hu ib zaj nkauj zoo li “I Want to Live the Gospel” (Children’s Songbook, 148) yuav pab tshoov lawv lub siab.
Amas 24:7–10; 26:23–34; 27:27–30
Kuv hloov siab lees txim tau.
-
Kom pab koj cov me nyuam paub tias Yexus Khetos muaj peev xwm pab peb hloov siab thaum peb hloov siab lees txim, tej zaum koj yuav xav qhia lawv txog cov neeg Eethais-Nifais-Lihais. Thaum koj ua li no, tej zaum koj yuav xav muab ntawv lo rau ob lub tais thiab sau “ua ntej” thiab “tom qab” rau ob daim ntawv ntawd. Ces hais kom koj cov me nyuam nyeem Amas 17:14–15 thiab 27:27–30, es sau ntawv tias cov Neeg Lamas zoo li cas ua ntej thiab tom qab lawv hloov siab lees txim, ces muab tso hauv lub tais kom raug. Raws li Amas 24:7–10 hais, muaj tej yam twg uas pab lawv hloov siab? Peb yuav ua li cas kom qhia tias peb ris Vajtswv txiaj rau Nws txoj kev hlub tshua.
Yexus Khetos ua rau kuv muaj kev xyiv fab, thiab kuv txawj qhia lwm tus txog txoj kev xyiv fab no.
-
Tej zaum koj thiab koj cov me nyuam yuav nyiam kos duab txog tej yam los ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo uas ua rau nej muaj kev xyiv fab. Muab koj daim duab rau koj cov me nyuam saib, thiab hais kom lawv muab lawv cov duab rau ib tug neeg kom pab tus ntawd muaj kev xyiv fab thiab.
-
Pab koj cov me nyuam nrhiav tej lus xws li kev xyiv fab thiab kev zoo siab nyob hauv Amas 26 thiab nqe 29. Muaj dab tsi uas ua rau Amoos thiab Amas xyiv fab los sis zoo siab? Tej zaum lo lus nug no yuav ua rau koj xav nrog lawv sib tham txog kev xyiv fab uas los ntawm kev ua los sis qhia txog Yexus Khetos txoj moo zoo.
Kuv pab tau kuv cov phooj ywg ua raws li Yexus Khetos txoj moo zoo.
-
Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav nyeem Amas 27:22–23, nrhiav tej yam uas cov Neeg Nifais tau ua kom pab cov Neeg Eethais-Nifais-Lihais ua raws li lawv tau cog lus kom tsis txhob sib ntaus sib tua ib zaug ntxiv. Peb yuav ua li cas kom pab peb cov phooj ywg ua raws li lawv tau cog lus? Tej zaum koj cov me nyuam yuav xav ua yeeb yam txog qhov no. Piv txwv hais tias, peb yuav hais li cas rau ib tug phooj ywg uas xav dag los sis ua nyaum?
Yog xav tau tswv yim ntxiv, saib phau xov xwm Phooj Ywg rau lub hlis no.
Daim duab txog cov Eethais-Nifais-Lihais muab lawv tej cuab yeej ua rog faus, los ntawm Dan Burr