2025
Muaj Kev Xyiv Fab Los ntawm Kev Ua Neej Raws Li Txoj Moo Zoo,
Xya Hli Ntuj 2025


“Muaj Kev Xyiv Fab Los ntawm Kev Ua Neej Raws Li Txoj Moo Zoo,” Liyahaunas, Xya Hli Ntuj 2025.

Zaj Lus hauv phau Liyahaunas Txhua Hli, Xya Hli Ntuj 2025

Muaj Kev Xyiv Fab Los ntawm Kev Ua Neej Raws Li Txoj Moo Zoo,

Qhov tseem ceeb kawg uas los ntawm kev qhia peb txoj kev hlub rau tus Tswv thaum peb ua raws li Nws cov lus txib yog cov koob hmoov uas ua rau peb zoo siab thiab muaj kev xyiv fab.

cov mej zeej ntawm lub Koom Txoos luag ntxhi nyob hauv Thaib Teb

Daim duab txog cov mej zeej uas muaj kev xyiv fab ntawm lub Koom Txoos nyob hauv Thaib Teb los ntawm Christina Smith

Ntau xyoo tas los thaum kuv ua ib tug thawj coj rau ib qho chaw tshaj tawm txoj moo zoo nyob hauv teb chaws Nyijpooj, kuv koom rooj sab laj ib lub lim tiam nyob pem ib lub nroog nyob deb ntawm peb qhov chaw qhia txoj moo zoo. Koog chaw tus thawj tswj hwm tau hais kom kuv xam phaj nrog ib tug txiv neej uas tau koom lub Koom Txoos ib xyoo tas los thiab xav txais ib daim ntawv tso cai nkag lub tuam tsev. Nws xav txais lub vaj txiaj ntsim ze rau hnub uas yuav yog ib xyoo tom qab nws ua kev cai raus dej.

Thaum wb sib tham, tus mej zeej tshiab no qhia txog nws txoj kev ua tsaug rau Vajtswv rau tej koob hmoov ntau uas nws tau txais lub xyoo tas los txij thaum nws tau ua kev cai raus dej. Nws zoo siab koom txoj kev sib ntsib txais lub cim nco txog thiab lwm tej kev sib ntsib txhua lub lim tiam. Nws twb rau siab rau ntsw koom pab ua txoj hauj lwm hauv nws ceg ntseeg. Kuv xav tias, nws muaj kev ntseeg tej kev khi lus los ntawm nws txoj kev to taub nws lub hom phia ntawm txoj moo zoo, uas nyob hauv nws nraub siab thaum ntawd Nws yog Khetos ib tug thwj tim uas tau hloov siab los ntseeg uas tau txais txoj kev hloov loj hauv nws lub siab (saib Mauxiyas 5:2).

Ces tom qab ntawd wb txoj kev sib tham yog raws li ib tug txheej txheem zoo. Wb sib tham txog cov kab ke thiab tej kev khi lus uas nws yuav txais nyob hauv lub tuam tsev. Nws teb yog rau tag nrho tej lus nug thaum txais ib daim ntawv tso cai nkag tuam tsev.

Tom qab xam phaj tas, kuv hais rau koog chaw tus thawj tswj hwm tias kuv zoo siab ua Vajtswv tsaug tias kuv tau ntsib ib tug txiv neej zoo heev. Kuv qhia nws tias kuv zoo siab uas cov tub txib thiab mej zeej tau nrhiav thiab tau tu ib tug zoo li no sab ntsuj plig, ib tug neeg uas zoo heev thiab muaj kev cia siab.

Ua rau kuv xav tsis thoob thaum koog chaw tus thawj tswj hwm qhia kuv tias thaum cov tub txib pib qhia nws thiab nws pib mus rau lub koom txoos ib xyoo tas los, nws tsis muaj tsev nyob thiab yog ib lub caij nyoog uas nws raug xwm txheej tsis muaj kev cia siab hlo li. Ces koog chaw tus thawj tswj hwm tau qhia tias tus tij laug no txoj kev kawm txoj moo zoo thiab nws txoj kev hloov siab los ntseeg tau ua rau nws hloov siab loj heev, nws thiaj li vam tau nws tus kheej ntawm sab ntsuj plig thiab sab nqaij daim tawv thiab cia nws muaj ib lub hom phiaj thiab kev xyiv fab.

Txoj moo zoo pab nws paub tias lub neej no muaj ib lub hom phiaj. Tej lus tseeb ntawm txoj moo zoo uas meej thiab muaj nuj nqis heev tau teb tej lus nug txog lub neej no, pib nrog txoj kev paub tias “Vajtswv yog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, thiab peb yog Nws cov me nyuam. … Vajtswv paub peb thiab hlub peb txhua tus.” Nyob hauv Nws txoj hau kev, “Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau … npaj ntau yam txiaj ntsim thiab tej yam kom pab coj peb rov qab mus cuag Nws.”

Tus txiv neej no tau koob hmoov zoo li no, ib yam li tag nrho Vajtswv cov me nyuam txais tau los ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo.

Lub Hom Phiaj ntawm lub Neej No

Vim los ntawm tus Yaj Saub Joseph Smith, Yexus Khetos tau muab Nws lub Koom Txoos txum tim rov qab los, Thawj Tswj Hwm M. Russell Ballard (1928–2023) tau tshaj tawm tias “peb to taub lub ntsiab rau lub neej no, seb peb yog leej twg tiag.” Thaum zaum kawg uas nws hais lus rau Lub Koom Txoos, Thawj Tswj Hwm Ballard, tus Thawj Tswj Hwm Sawv Cev ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim, hais tias:

“Peb paub Vajtswv yog leej twg; peb paub tus Cawm Seej yog leej twg, vim peb muaj Joseph, tus uas thaum tseem ua ib tug tub hluas tau mus hauv ib koog ntoo, nrhiav kev zam txim rau nws tej kev txhaum. …

“Kuv xav tsis thoob, thiab kuv xav tias nej xav li ntawd thiab, vim peb paub tej uas peb paub txog lub hom phiaj rau lub neej no, yog vim li cas peb nyob no, thiab peb yuav tsum sim ua dab tsi thiab niaj hnub yuav tsum coj li cas.”

Rau cov mej zeej hauv Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, txoj kev paub li ntawd yog kev to taub Vajtswv “txoj hau kev zoo tag nrho” ntawm kev cawm seej. Kuj hu ua “txoj hau kev zoo siab uas tseem ceeb,” “txoj hau kev txhiv dim,” thiab “txoj hau kev hlub tshua” (Amas 42:8, 11, 15), thiab pab “ua rau peb paub tias peb yuav tsum ua dab tsi thiab yav tom ntej yuav zoo li cas.” “Khetos cov lus qhuab qhia,” tseem ceeb rau txoj hau kev ntawd, uas tseem ceeb kawg nkaus rau lub neej no.

Vim peb muaj txoj moo zoo, peb paub tias peb yog Vajtswv cov me nyuam, uas Nws txib los rau lub ntiaj teb kom raug sim siab, raug txhuam, thiab npaj kom “tsa tag nrho lwm tus sawv nyob hauv txoj kev sawv rov los ntawm cov tuag, los ntawm tus Me Nyuam Yaj txoj kev kov yeej thiab yeeb koob” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 76:39). Peb paub cov lus txib thiab tau txais kev qhia “txaus kom [peb] paub qhov zoo thiab qhov phem” (2 Nifais 2:5). Peb paub tias peb los rau hauv ntiaj teb los hlub thiab pab lwm tus. Thiab peb paub tias tus Cawm Seej tau hu peb los kov yeej lub ntiaj teb thiab pab lwm tus ua li ntawd thiab (saib Yauhas 16:33; Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 64:2) kom npaj rau Nws txoj Kev Los Zaum Ob.

Thaum peb tsom ntsoov rau Nws, tej yam Joseph Smith tau hais tias “peb tus Tswv Yexus Khetos Txoj Moo Zoo” yuav ntxiv dag zog rau peb thaum muaj tej hnub uas nyuaj thiab cia peb lub neej muaj lub ntsiab thiab kev vam meej hauv peb lub neej thiab lwm tus lub neej thiab.

Yexus Khetos

Txhua lub Hauv Caug Yuav Txhos, los ntawm Dan Wilson, tsis pub luam

Kev Mloog Lus, cov Koob Hmoov, Kev Xyiv Fab

Vajtswv twb cia peb muaj kev ywj siab xaiv kom peb lav ris rau peb tus kheej tej kev xaiv (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 101:78; 2 Nifais 2:16). Raws li “nyias yeej muaj nyias qhov fab ntxeev” (2 Nifais 2:11), Dab Ntxwg Nyoog ntxias tau peb siv peb txoj kev ywj siab xaiv raws li qhov tsis yog.

Tiam sis vim tus Tswv Yexus Khetos, “paub tej kev puas tsuaj uas yuav los rau cov neeg hauv lub ntiaj teb” hauv peb hnub nyoog, Nws thiaj hu tus Yaj Saub Joseph Smith, “hais lus saum ntuj ceeb tsheej los rau nws, thiab muab tej lus txib rau nws” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 1:17). Tus txheej txheem uas tus Tswv qhia Nws cov lus txib thiab Nws lub siab nyiam rau Nws cov yaj saub tseem muaj raws li ntawd hauv peb hnub nyoog nrog Thawj Tswj Hwm Russell M. Nelson—thiab yog lub ntsiab li qub. Vajtswv xav kom peb muaj kev zoo siab hauv lub neej no thiab mus rau lub yeeb koob xilethi-aus hauv lub neej tom qab.

Tsim nyog uas peb ua raws li Vajtswv cov lus txib vim peb xav hawm Nws thiab hlub Nws. Tus Tswv Yexus Khetos Nws tus kheej tau tshaj tawm tias kev hlub Vajtswv “yog nqe uas tseem ceeb dua ntais” (saib Mathais 22:37–38). Nws qhia ntxiv thaum Nws tshaj tawm tias, “Yog nej hlub kuv, nej cia li ua raws li kuv tej lus txib” (Yauhas 14:15).

Muaj nqi zog rau cov uas hlub tus Tswv thiab ua raws li Nws cov lus txib. Hauv lub caij nyoog tso txoj cai no, Nws qhia txog “ib txoj kev cai uas hloov tsis tau nyob saum ntuj ceeb tsheej, uas yog lub hauv paus rau tag nrho cov koob hmoov—

“Thiab thaum peb tau ib txoj koob hmoov twg los ntawm Vajtswv los, twb yog los ntawm qhov uas peb ua raws li txoj kev cai uas yog lub hauv paus ntawm txoj koob hmoov ntawd (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 130:20–21).

Lub hom phiaj uas los ntawm kev qhia peb txoj kev hlub rau tus Tswv thaum peb ua raws li Nws cov lus txib yog cov koob hmoov uas ua rau peb zoo siab thiab muaj kev xyiv fab.

Thaum peb ntsia lub neej no los ntawm txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab los thiab kev tshwm sim hauv hnub nyoog no ces pab peb txawj pom meej. Vim peb pom meej rau peb txoj kev los saum ntuj los thiab peb txoj hmoov, peb paub tias “tej yam uas ua rau [peb] muaj lub neej zoo tshaj hauv lub ntiaj teb yeej yog tib yam uas yuav ua rau [peb] muaj lub neej zoo tshaj nyob mus ib txhis li thiab!”

Lus Xaus

Kuv xaus lus zoo ib yam li kuv tau hais thaum kuv pib, hais txog lub sij hawm ntau xyoo tas los nrog tus nyuam qhuav hloov siab los ntseeg nyob hauv teb chaws Nyijpooj. Los ntawm nws txoj kev rau siab thiab cov tub txib thiab cov mej zeej tej kev rau siab, nws tau los nrhiav tau Yexus Khetos txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab los. Thaum nws nrhiav tau txoj moo zoo, uas rau nws nrhiav tau nws lub hom phiaj, uas pab nws to taub dua. Nws kuj nrhiav tau txoj hau kev zoo siab uas tseem ceeb thiab. Nws tau txais tej koob hmoov thiab kev xyiv fab, uas pab nws ntawm sab cev nqaij daim tawv thiab sab ntsuj plig.

Nws txoj hau kev mus ua ib tug mej zeej hauv lub Koom Txoos pab tau nws los ua ib tug tim khawv txog Yexus Khetos. Txwj Laug Patrick Kearon ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim tau qhia txog txoj kev xyiv fab uas yuav los tom qab:

“Vim yog Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev rau Nws cov me nyuam txhua tus, thiab vim yog peb tus Cawm Seej, Yexus Khetos, lub neej thiab txoj hauj lwm, peb muaj peev xwm—thiab yuav tsum—ua cov neeg uas muaj kev xyiv fab ntau tshaj plaws hauv lub ntiaj teb no! Txawm tias peb muaj kev ntxhov siab los sis teeb meem nyuaj siab npaum li cas hauv lub neej no los, peb muaj kev xyiv fab thiab kev kaj siab lug tau vim yog peb txoj kev cia siab rau ntawm Khetos thiab qhov uas peb to taub zoo txog txoj kev cawm seej, txoj kev zoo siab.

Kuv ua Vajtswv tsaug thiab ua tim khawv txog Yexus Khetos txoj moo zoo uas tau muab txum tim rov qab, tsis hais txoj hau kev zoo siab uas tseem ceeb. Kuv caw nej los txais tej nqi zog ntawm txoj moo zoo thiab muaj kev xyiv fab ntxiv hauv lub neej no thaum nej mus tom ntej kom txais tau txoj sia nyob mus ib txhis.