Duchovní vnuknutí tvořit

Stephan Seable, Oregon, USA

Když jsem sochal příběh Abrahama a Izáka, Usmíření Ježíše Krista pro mě získalo hlubší význam.

muž na invalidním vozíku se dívá na sochu

Malování a sochání je jedním ze způsobů, jak mohu vyjádřit vděčnost za krásu země. Umění pro mě začíná duchovním vnuknutím tvořit.

„Dítě smlouvy“

Když jeden můj přítel odešel do důchodu a chystal se odstěhovat, vytvořil jsem pro něj dílo s názvem Dítě smlouvy. Byla to socha Abrahama, jak drží malého Izáka. Od té doby jsem vytvořil řadu dalších soch s Abrahamem a Izákem. Jsou to moje nejoblíbenější a jedny z mých nejdůležitějších kousků.

muž na invalidním vozíku se dívá na sochy — Stephan Seable má ze svých výtvorů nejradši sochy zobrazující Abrahama a Izáka. Připomínají mu Otcovu lásku k Jeho Jednorozenému Synu. Úplně vpravo je jeho socha nazvaná The Covenant Child [Dítě smlouvy].

Nejpůsobivější je pro mě ta, kde Abraham učí svého syna ze svitků. Abraham si svírá rukou stehno a vzhlíží s bolestným výrazem ve tváři, jelikož dostal od Pána vnuknutí, že musí obětovat svého jediného syna. Izák objímá Abrahama, ale nechápe, proč otec nereaguje.

socha Izáka, jak objímá svého otce Abrahama — Tato socha bratra Seableho nazvaná Take Thy Son, Thine Only Son [Vezmi syna svého, toho jediného] zobrazuje Abrahama, jak dostává vnuknutí od Pána, že musí obětovat svého syna Izáka.

Další rozpracované dílo znázorňuje, jak oba společně stavějí oltář. Izák se ptá, kde je oběť, a Abraham odpovídá, že ji opatří Pán. Předchozí socha zobrazuje, jak je Abrahamovi poslán beran uvázlý v trní a je mu řečeno, že svého syna nemusí obětovat. Abraham drží Izáka v pevném objetí. (Viz Genesis 22:1–13.)

sousoší Abrahama a Izáka — Abrahama objímajícího Izáka představuje socha od bratra Seableho nazvaná After the Test [Po zkoušce].

Překrásné na tomto příběhu je to, že je předobrazem neboli symbolem oběti Syna Božího. Náš Otec v nebi, který miluje svého Jednorozeného Syna, se Ho také rozhodl obětovat, ale v poslední chvíli Ho neušetřil. Slovy staršího Neala A. Maxwella (1926–2004) z Kvora Dvanácti apoštolů: „V trní na Kalvárii nebylo žádného berana, který by zachránil Jeho, tohoto přítele Abrahama a Izáka.“ („O, Divine Redeemer,“ Ensign, November 1981, 8.)

Otec naopak svému vyvolenému Synovi umožnil (viz Mojžíš 4:2) vykonat za nás Usmíření, abychom se všichni mohli vrátit domů a žít opět s Nimi, pokud si to budeme přát a budeme žít tak, abychom byli tohoto požehnání hodni (viz Jan 3:16–17).

Z vlastní zkušenosti vím, že Bůh se do našeho života zapojuje. Žijeme proto, abychom „mohli míti radost“ (2. Nefi 2:25), ale zkušenosti získáváme skrze utrpení. I když se zcela jistě dějí dobré věci, ve všech věcech existuje protiklad (viz 2. Nefi 2:11). Bůh je tu však pro nás a my můžeme překonat cokoli, co musíme, bez ohledu na to, čemu čelíme. Zjistíme, že své zkoušky dokážeme zvládat, budeme-li se dál snažit milovat, sloužit a mít více pravé lásky – tak, jako náš Spasitel.

Jsem vděčný za evangelium, za svou rodinu a za všechny úžasné lidi v Církvi. S manželkou Kathleen jsme sloužili na misiích po celém světě a všude jsme našli Svaté, kteří se mají navzájem rádi, slouží si, vzájemně si žehnají a obětují se jeden pro druhého. Nebeský Otec nás miluje a my jsme Jeho děti. Není nic důležitějšího než být věrni Jemu a Jeho Synu, kteří jsou tak věrni nám.

manžel a manželka spolu sedí u stolu — Bez ohledu na to, kde bratr Seable a jeho manželka Kathleen sloužili na misii, všude na světě našli Svaté posledních dnů, „kteří se mají navzájem rádi, slouží si, vzájemně si žehnají a obětují se jeden pro druhého“.