Poselství pro mladé dospělé

Je úžasné být opět na BYU-Idaho, na místě, které dobře známe a máme tolik rádi. Když starší Bednar sloužil jako rektor BYU-Idaho, byly naše děti mladými dospělými. A dnes večer jsme zde s několika našimi mladými dospělými vnoučaty! Modlím se, aby byl Duch Svatý se mnou i s vámi, až se s vámi budu dělit o myšlenky a pocity, které mi vstoupily na mysl a do srdce.

Před několika lety jsme se se starším Bednarem zúčastnili zasvěcujícího shromáždění s velkou skupinou mladých dospělých, kde jsme odpovídali na různé otázky. Nedávno jsem si procházela stovky nám poslaných dotazů a ohromila mě spousta otázek týkajících se obav, nedostatku sebedůvěry a pochybností o sobě samých. Rozhodla jsem se, že se ve svém dnešním proslovu na některé tyto otázky zaměřím a že se s vámi podělím o postřehy z písem i osobní zkušenosti, které, jak doufám, vám pomohou na vaší cestě životem – nyní i v budoucnu.

Možná se s těmito otázkami ztotožníte, až je uslyšíte:

1. Jak mohu obavy nahradit křesťanskou láskou a vírou?

2. Jak mohu zůstat silný, když si připadám slabý?

3. Jak se mohu naučit důvěřovat Bohu?

Jsem si jistá, že tyto otázky míváme všichni.

Verš z písem, z něhož bych dnes ráda vycházela, se nachází v Izaiáši 41:10 a právě jsme o tom zpívali:

„Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se, nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě, a podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.“

Doufám, že když budeme tento verš společně pár minut studovat, obdržíte vnuknutí, která vám pomohou nahradit obavy křesťanskou láskou a vírou, uchovat si hlubší přesvědčení, že můžete zůstat silní, i když se cítíte slabí, a získat důvěru v sebe, zatímco se naučíte důvěřovat Bohu.

Začněme tím, že se zamyslíme nad první částí Izaiáše 41:10:

„Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se.“

Vzpomeňte si na příběh z písem v Lukášovi 24, kdy v den Ježíšova Vzkříšení šli dva Jeho následovníci pěšky z Jeruzaléma do vesnice Emaus.

Cestou se k nim přidává neznámý muž a ptá se, proč jsou smutní. Jsou překvapeni, že tento muž neví nic o tom, co se stalo v Jeruzalémě, a vyprávějí Mu o událostech posledních tří dnů. Říkají, jak byl Ježíš falešně obviněn a odsouzen k smrti, jak byl ukřižován a poté zázračně vzkříšen. Tito muži se až poté, co dojdou do cíle své jedenáctikilometrové cesty, dozvídají, že kráčejí se samotným vzkříšeným Pánem.

Proč je tento příběh tak důležitý? Protože jsem přesvědčena, že Ježíš kráčí s vámi i se mnou na naší cestě životem častěji, než si to kdy budeme schopni uvědomit. Je s námi. Jak můžeme obavy nahradit křesťanskou láskou a vírou? Pamatujte na tato slova z Izaiáše:

„Nebojž se, nebo jsem já s tebou; nestrachujž se.“

Nyní se podívejme na druhou část tohoto verše:

„Nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě.“

Když jsme před lety bydleli zde v Rexburgu, jela jsem do Salt Lake za sestřenicí den poté, co její manžel podstoupil operaci na otevřeném srdci. Byla to nejistá situace, a když jsem jejího manžela uviděla, poznala jsem, proč si dělala takové starosti. Nezotavoval se dobře a lékaři rozhodli, že potřebuje transfuzi.

Nikdy předtím jsem transfuzi krve neviděla a byla jsem překvapená, jak mu krev kapku po kapce pomalu stékala úzkou hadičkou do žíly. Když jsem se na něj dívala, myslela jsem na našeho Spasitele a kladla si otázku, kolik kapek krve prolil za mě. Za několik málo hodin jsem byla svědkem nového života, energie a síly, které mu transfuze přinesla.

Nějakým způsobem, kterému plně nerozumím ani ho nechápu, nám smírná oběť Ježíše Krista dodává sílu a pomáhá nám zvládat těžkosti. Jsme požehnáni, abychom zvládli to, o čem si myslíme, že to nedokážeme. Jak můžeme zůstat silní, když si připadáme slabí? Pamatujte na tato slova z Izaiáše:

„Nebo já jsem Bůh tvůj. Posilním tě, a pomáhati budu tobě.“

Dovolte mi podělit se o několik myšlenek týkajících se závěrečné části Izaiáše 41:10:

„Podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.“

Pravé ruce se často říká ruka smlouvy. Díky našemu smluvnímu spojení s Kristem můžeme mít důvěru v to, že Spasitel nás bude podpírat, zachovávat a podporovat.

To mi připomíná příběh z Matouše 14, v němž jsou Ježíšovi učedníci na lodi uprostřed moře, zmítáni větrem a vlnami. Petr vidí Ježíše kráčet po vodě a žádá Ježíše, aby ho vybídl, aby k Němu přišel. Ježíš žádosti vyhoví a Petr začíná kráčet po vodě k Němu. Dokud se soustředí na Ježíše, tak se mu daří. Když si ale Petr všimne prudkého větru, začne se topit a volá na Ježíše, aby ho zachránil. „A i hned Ježíš vztáh ruku, [chytil] jej.“ A já skutečně věřím, že chytí i nás.

Jak se můžeme naučit důvěřovat Bohu? Pamatujte na tato slova z Izaiáše:

„Podpírati tě budu pravicí spravedlnosti své.“

Svědčím o tom, že Nebeský Otec nás zná a miluje. Svědčím o tom, že Ježíš Kristus je náš Spasitel a Vykupitel. Kráčí s námi, posiluje nás a pomáhá nám. A můžeme důvěřovat tomu, že nás bude podpírat, zachovávat a podporovat, když budeme pamatovat na své smluvní spojení s Ním. Vím, že Duch Svatý je zjevovatel a přináší nám myšlenky do mysli a pocity do srdce. Vím, že starší Bednar byl povolán Bohem, proroctvím a vkládáním rukou. Je apoštolem Pána Ježíše Krista.

Ve jménu Ježíše Krista, amen.