Faib Koj tej Thooj Me Me
Kuv cov kwv tij thiab cov muam, cov phooj ywg zoo, kuv coj peb tus yaj saub, Thawj Tswj Hwm Thomas S. Monson, tej lus tos txais thiab foom koob hmoov rau nej. Nws ua nej tsaug rau nej tej kev thov Vajtswv pab nws thiab nej txoj kev hlub hauv lub caij Christmas thiab txhua lub sij hawm.
Kuv yeej nyiam lub sij hawm no txhua xyoo. Neeg coob nyiam los saib Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm txoj Kev Sib Ntsib hawm Vajtswv rau lub Caij Christmas txhua xyoo, tsis hais kuv tsev neeg los yog. Peb tos ntsoov txog thaum lub caij Christmas pib uas muaj cov nkauj zoo mloog los ntawm Pawg Qoj Nkauj ntawm Tshav Tuam Tsev thiab cov Neeg Maumoos lub Tsev Kheej Pawg Hu Nkauj uas yeej hu nkauj zoo kawg. Tej zaj lus thiab cov nkauj pab qhia lub ntsiab txog lub caij Christmas thiab ua rau peb nco txog vim li cas thiab peb ua koob tsheej txog leej twg.
Christmas Nyob hauv Yelemes Teb
Thaum kuv yog ib tug me nyuam, kuv yeej xav muaj ib lub caij Christmas thaum txhua yam zoo tag nrho, thiab kuv paub tias tsis yog kuv xav li no xwb. Kuv xav kom muaj huab cua no no, lub ntuj xiav, thiab pom txhua yam los daus uas nyuam qhuav los tshiab. Ntshe huab cua yeej tsis zoo li kuv xav, feem ntau pos huab ua rau yus tsis pom lub ntuj, thiab ntuj los daus uas yaj tag ib nrab, los sis los nag xwb.
Txawm li ntawd los, thaum Hmo Ua Ntej Christmas, kuv niam yuav muab khaub ncaws tiv no rau peb hnav thiab peb txiv yuav nrog peb taug kev mus nyob rau ntawm tej kev ntawm peb lub zos.
Peb cov me nyuam paub vim li cas peb tau taug kev li no tiag tiag—kuv niam xav muaj sij hawm muab tej yam zoo nkauj dai rau ub rau no, tso tej khoom plig rau ntawm tus ntoo, thiab npaj peb chav nyob rau hmo dawb huv. Peb twb sim ua txhua yam peb ua taus kom siv sij hawm luv taug kev mus xwb. Tiam sis peb txiv yeej txawj ntse coj peb mus ib ncig ib zaug ntxiv los yog rov qab lem dua kom muab sij hawm rau peb niam ntxiv.
Thaum ntawd, tej kev nyob hauv Zwickau, Yelemes Teb, tsaus ntuj heev thaum hmo ntuj. Kev Tsov Rog Thoob Ntiaj Teb thib Ob nyuam qhuav tas lawm, thiab tsis muaj tej teeb ci rau kev ntau heev. Tsuas muaj ob peb khw muag khoom uas qhib xwb, thiab ib feem twb nyob ze cov tsev uas raug foob pob lawm, tseem tsw ntxhiab ntawm kev tsov kev rog lawm.
Muaj ib feem ntawm peb txoj kev taug mus uas peb txhua tus nyiam heev—peb twb nres rau ntawm ib lub tsev teev ntuj nyob plawv Zwickau es peb mloog tib neeg hu nkauj tej zaj Christmas thiab ntaus organ uas lawv yeej ib txwm ua thaum Hmo Ua Ntej Christmas. Zoo li cov nkauj no ua rau cov teeb ntawm peb lub nroog ci ntsa iab ntxiv—zoo li cov hnub qub—thiab ua rau peb zoo siab kawg thiab xav tsis thoob.
Thaum peb rov qab los, Niam twb npaj txhua yam lawm, thiab peb twb mus rau hauv chav nyob kom saib tus ntoo Tannenbaum uas nyuam qhuav tau kho kom zoo nkauj tas lawm. Yeej nyuaj kom tau ib tug ntoo thaum ntawd, thiab peb twb yuav ib tug ntoo twg los tau. Tej lub sij hawm peb yuav tsum ntxiv ob peb ceg ntoo kom zoo li ib tug ntoo tiag tiag. Tiam sis raws li kuv xav mas, tus ntoo Christmas yeej zoo tag nrho.
Tej tswm ciab tau ci laim lias hauv chav ua rau peb xav tsis thoob thaum peb pom qhov ci ntawd. Peb zoo siab kawg nrhiav tej khoom plig nyob rau ntawm tus ntoo thiab cia siab hais tias yog tej yam uas peb xav tau tiag tiag.
Qhov uas peb pub tej khoom plig rau lwm tus yuav luag ua rau peb zoo siab npaum li thaum peb txais tej khoom plig. Feem ntau tej khoom plig no yog peb xuas tes ua xwb. Muaj ib xyoo thaum kuv tseem hluas heev, khoom plig uas kuv muab rau kuv tus tij laug yog ib daim duab uas kuv tau kos txog nws. Kuv zoo siab txog kuv daim duab heev. Thiab nws ua siab dawb siab zoo hais lus qhuas kuv thiab ua kuv tsaug.
Kuv yeej yuav nco ntsoov tej lub sij hawm ntawd thaum yog ib tug me nyuam yaus nyob hauv Yelemes Teb Sab Hnub Tuaj.
Kev Hlub Nyob Mus Ib Txhis
Tej kab lig kev cai rau lub caij Christmas nyob hauv tej teb chaws nyob thoob plaws lub ntiaj teb no los nyias muaj nyias tej kev zoo. Txawm yog txhua yam yeej zoo heev, tej txoj kab lig kev cai no yeej sib txawv.
Tiam sis muaj ib txoj kev xav uas zoo ib yam, uas yeej ib txwm muaj thaum peb ua koob tsheej txog Khetos tus Vaj Ntxwv txoj kev yug los, tus uas Nplij peb lub siab thiab tus uas peb Tso Siab rau, tus uas Txhawb Pab Ixayees!
Muaj tej lus ntau uas yus siv tau kom piav txog qhov no: kev xyiv fab, kev cia siab, kev zoo siab to ntsoov. Tej lus no yeej yog ib feem ntawm qhov uas peb hu ua “lub hwj huam ntawm Christmas.”
Kuv xav tias muaj ib lo lus xwb uas piav txog qhov uas nyob hauv peb lub siab hauv lub caij Christmas. Lo lus ntawd yog kev hlub.
Lub txiaj ntsim uas peb ua koob tsheej txog thaum lub caij Christmas yog kev hlub—Vajtswv lub txiaj ntsim uas Nws txib Nws Leej Tub. “Vajtswv txib nws tib leeg Thb los rau hauv ntiaj teb no kom peb cov uas ntseeg nws tus Tub tau txoj sia tshiab. Vajtswv ua li ntawd twb yog Vajtswv qhia rau peb hais tias nws hlub peb. Txoj kev hlub lub ntsiab yog li no.”1
Vim txoj kev hlub ntawd tshoov peb lub siab, ua rau tib neeg lub siab mos muag. Ua rau peb xav ncav tes pab lwm tus muaj lub siab dawb siab zoo xav hlub lawv.
Christmas tshoov peb lub siab kom hlub zoo dua li qub.
Txawm kuv hais li no los, kuv lees hais tias lo lus hlub yeej tsis txaus. Hais lus Akiv thiab nyob hauv ntau yam lus, “love” los sis kev hlub muaj ntau yam lub ntsiab. Piv txwv hais tias, tej zaum kuv yuav hais tias kuv “love” huab cua no, los sis kuv “love” koj ris tsho tshiab, los sis kuv yuav hais tias kuv “love” tus tsw ntxhiab thaum qhib ib lub kos poom uas muaj pob tennis nyob haud.
Tiam sis txoj kev hlub uas kuv hais txog los yeej tseem ceeb tshaj tej ntawd. Peb txoj kev to taub txog kev hlub yeej zoo li ib tee me me xws li hmoov zeb nyob hauv ntug hiav txwv thaum muab piv rau Vajtswv txoj kev hlub.
Nws txoj kev hlub yog kev khuv leej uas nyob mus ib txhis tsis tu tsis tseg. Vajtswv txoj kev hlub kav ntev mus ib txhis. Kev hlub muaj kev tshav ntuj tsis paub kawg. Kev hlub yeej txhawb nqa. Kev hlub yeej zam txim. Kev hlub foom koob hmoov. Kev hlub yeej txhiv dim.
Vajtswv txoj kev hlub tsis xaiv ntsej muag txawm yog yus yog neeg zoo li cas, muaj kab lig kev cai li cas, los yog ntseeg li cas. Kev hlub tsis cia tej kev ntxub thiab kev tsis ncaj tav txoj kev kom txhob muab kev nplij siab, kev khuv leej thiab kev to taub rau lwm tus. Kev hlub yeej tsis yog kev ua lim hiam, kev xaiv ntsej muag, los yog kev muab hlob. Vajtswv txoj kev hlub tshoov peb lub siab kom peb xav ua li tus Cawm Seej ua: “pab cov uas qaug zog, tsa tej txhais tes uas tsaug lawm, thiab ua rau lub hauv caug uas tsis muaj zog kom mus taus kev.”2
Nov yog kev hlub uas peb xav muaj. Yeej tsim nyog uas kev hlub zoo li no yog lub ntsiab ntawm peb txhua tus thiab peb haiv neeg.
Tej zaum peb yuav tsis txawj hlub li Vajtswv nyob hauv lub neej no, tiam sis peb yeej yuav tsum rau siab sim hlub li ntawd. Yog tias muaj ib lub caij txhua xyoo thaum peb yuav hlub zoo dua li lwm lub caij, ces yuav tsum yog lub caij Christmas, thaum peb muab peb lub siab xav txog txoj kev yug los ntawm tus uas qhia peb txog Vajtswv txoj kev hlub, uas twb yog tus Cawm Seej Yexus Khetos.
Tus Coj lub Nroog thiab tus Me Nyuam Tub
Cia kuv hais ib zaj dab neeg uas qhia tias txoj kev hlub yuav ua li cas rau peb lub neej. Thaum Hmo Ua Ntej Christmas 85 xyoos tas los, thaum muaj Kev Txom Nyem Ntau Kawg, ib tug coj lub nroog tshuaj xyuas tej txoj kev hauv Salt Lake City tom qab tau los daus ntau heev. Thaum nws tsav tsheb, nws pom ib tug me nyuam tub nyob ntawm ntug kev, no no nws heev vim nws tsis muaj lub tsho tiv no, hnab looj tes, los sis khau looj plab hlaub. Tus coj lub nroog nres tsheb, caw tus me nyuam tub nkag los hauv lub tsheb kom sov sov, thiab nug seb nws puas zoo siab rau Christmas. Tus me nyuam tub teb hais tias, “Peb yuav tsis muaj Christmas nyob hauv peb tsev. Kuv txiv tas sim neej peb lub hlis tas los lawm thiab ncaim Niam thiab kuv thiab kuv tus kwv thiab tus muam.”
Tus coj lub nroog tso ev sov sov kom hlob dua hauv lub tsheb thiab hais tias, “Nim no, me tub, qhia kuv koj lub npe thiab qhov chaw nyob. Yuav muaj leej twg tuaj rau koj tsev—lawv yeej yuav nco ntsoov.”
Tus coj lub nroog kuj yog ib ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm nyob hauv Salt Lake City. Nws twb nrog cov mej zeej hauv nws ceg txheem ntseeg ua hauj lwm kom khaws zaub mov thiab khoom plig pub rau tej tsev neeg uas yuav tsis tau lawv tus kheej. Tus me nyuam tub tsis yog ib tug mej zeej ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg, tiam sis tus coj lub nroog tsis xav li cas. Hmo ntawd nws thiab nws ib tug npisov hauv nws ceg txheem ntseeg ua tib zoo kom tus me nyuam tub tsev neeg txais tau ib lub vab uas puv npo rau Christmas.3
Qhov uas ceg txheem ntseeg tus thawj tswj hwm ntsib tus me nyuam tub no ua rau nws muaj siab hlub heev. Ua rau nws rau siab nrhiav thiab pab cov neeg txom nyem txawm nyob qhov twg los xij. Yeej yog ib lub ntsiab ntawm nws lub neej.
Tus coj lub nroog ntawd lub npe hu ua Harold Bingham Lee, thiab 40 xyoo tom qab ntawd, nws yuav los ua tus Thawj Tswj Hwm ntawm Yexus Khetos lub Koom Txoos ntawm Tsoom Haiv Neeg Ntseeg hauv Hnub Nyoog Kawg thib 11.
Thawj Tswj Hwm Lee yog ib tug tseem ceeb uas pab lub Koom Txoos lub txheej xwm kom pab cov neeg txom nyem thiab pab tag nrho Vajtswv cov me nyuam paub vam khom lawv tus kheej.
Txog lub sij hawm uas nws yuav tas sim neej, Thawj Tswj Hwm Lee hais tias nws to taub cov uas raug txom nyem thiab xav tau kev pab vim hais tias nws pluag thiab txom nyem thaum nws yog ib tug me nyuam.4
Tsis Yog Yus Muaj Npaum Li Cas Yog Yus Hlub Npaum Li Cas
Kuv xav tias kuv paub Thawj Tswj Hwm Lee xav li cas.
Tej lub sij hawm kuv tsev neeg kuj tsis tshua muaj. Ua ntej dhau xya xyoo, peb twb ua neeg tawg rog khiav ntawm peb lub tsev mus ob zaug thiab peb yuav tsum tso txhua yam tseg. Nyob hauv Yelemes Teb Sab Hnub Poob peb twb nyob saum nthab hauv ib lub qub tsev xaub ua liaj teb. Muaj ob chav me me xwb, thiab tag nrho peb txhua tus pw hauv ib chav xwb. Nyob ti ti heev kuv thiaj li yuav tsum mus kev ua ntsais kom txav tau nyob nruab nrab txhua lub txaj.
Kuv niam muaj ib lub phaj kub kub uas yog peb lub qhov cub. Thiab thaum peb xav mus rau lwm chav, peb yuav tsum mus kev dhau ntau yam khoom xws li cov cuab yeej ua liaj ua teb, tej thawv, thiab cov nqaij qhuav uas twb muab dai rau ntawm qab nthab. Muaj ib lub sij hawm thaum kuv mob thiab yuav tsum pw hauv txaj tas ib hnub, kuv saib cov nas tsuag uas nrog peb nyob saum nthab khiav hla chav pw. Peb yuav tsum nqa dej mus saum nthab, thiab hoob nab yog ib lub tsev viv uas yuav tsum hla lub vaj loog ze lub tsev rau tsiaj kom txog. Thaum hnub Sunday peb taug kev mus ob peb teev thiaj mus txog peb lub tsev Koom Txoos nyob hauv Frankfurt thiab rov qab los tsev. Feem ntau peb tsis tau muaj nyiaj txaus them nqi caij lub tsheb nqaj hlau.
Kuv tseem nco txog lub sij hawm ntawd ua rau kuv lub siab mob thiab muaj kev xyiv fab ib yam. Kuv niam kuv txiv yeej ua zoo npaum lawv nkawd ua tau kom pub rau peb, thiab peb paub tias nkawd hlub peb. Lub sij hawm no yeej yog ib lub sij hawm uas peb xav tau heev, tiam sis kuv xav tias yog ib lub sij hawm zoo siab, vim kuv paub tias peb ib leeg hlub ib leeg, thiab hlub tus Tswv, thiab Nws Haiv Neeg Ntseeg.
Yeej tsis tas txaj muag thaum yus pluag. Cia li nco ntsoov tias tus Cawm Seej ntawm Neeg Ntiaj teb yug los hauv ib lub tsev rau tsiaj thiab tau muab nws tso pw hauv ib lub dab zaub “rau qhov tej tsev so, neeg twb so puv tas lawm.”5 Ces, tsis ntev tom qab ntawd, Nws thiab Maivliag thiab Yauxej yog neeg tawg rog, khiav rau Iyiv Teb nrhiav kev pov hwm kom Helauj txhob muab lawv tua tuag. Thaum Nws ua hauj lwm pab tib neeg, Yexus twb nrog cov neeg poob siab, cov tshaib plab, thiab cov neeg mob. Nws tau txhawb pab lawv txhua hnub. Nws los kom “tshaj tawm txoj moo zoo rau cov neeg pluag.”6 Nws yeej zoo li lawv, vim Nws kuj tsis “tsis muaj chaw pw.”7
Nws qhuas tus poj ntsuam pluag pluag uas tso nws ob lub txiaj toog rau hauv cov Neeg Yudais lub txhab ceev nyiaj.8 Thiab ib zaj lus kawg uas Nws hais thaum nws ua neej nyob hauv ntiaj teb no yog qhov uas peb txoj kev cawm seej yuav nyob ntawm seb peb ua li cas rau lwm tus—qhov tseem ceeb yog cov uas peb xav tias lawv “tsis muaj hwj chim dab tsi li” vim Nws hais tias, “txawm yog tus ntawd tsis muaj hwj chim dab tsi li los yog, nej tseem pab nws thiab, qhov uas nej pab li ntawd twb yog nej pab kuv ntag.”9
Ib tug neeg Akiv uas sau paj lus tau sau tej kab no hais tias:
Thaum los nag nkoog nag daus,
Tus noog ntxias zoov los;
Tsis txhob ntiab nws tawm mus,
Tiam sis faib koj tej thooj me me. …
Txhua tus muaj txaus, tsis muaj leej twg pluag dhau,
Thaum lub caij ntuj no los ua rau neeg xav tau;
Lub ncuav tsis yog nej li tag nrho,
Ces faib tej thooj me me.
Tsis ntev yuav txog lub caij no ntawm koj lub neej,
Thiab hnub txiav txim los:
Vajtswv pom zoo muab koj tej kev txhaum,
Luj rau tag nrho tej thooj me me uas koj tau faib.10
Txawm yog peb ua hauj lwm dab tsi hauv lub neej no los, peb txhua tus yeej zoo li tus noog ntxias zoov—ib tug neeg thov khawv—rau Vajtswv pom. Peb cia siab rau Nws txoj kev tshav ntuj. Yog los ntawm Yexus Khetos peb tus Cawm Seej txoj kev txi, uas yog ib feem ntawm txoj hau kev zoo siab, uas peb thiaj li cia siab rau kev cawm seej thiab lub siab hlub tshua. Lub txiaj ntsim ntawm sab ntsuj plig no tshoov peb lub siab kom ua raws li Vajtswv cov lus txib thiab muaj kev hlub ncav tes pab cov uas nyob ib puag ncig peb. Txawm yog peb muaj tej thooj me me xwb, peb zoo siab muab tej ntawd faib nrog cov uas xav tau tsis hais ntawm siab xav, sab ntsuj plig, los sis sab cev nqaij daim tawv, vim peb ua Vajtswv tsaug rau pluas mov loj ntawm sab ntsuj plig uas Nws tau npaj rau peb lawm.
Foom Koob Hmoov rau Lwm Tus hauv lub Caij Christmas
Nyob hauv lub caij Christmas no, yeej tsim nyog uas peb zoo siab txog cov teeb, cov nkauj, cov txiaj ntsim, thiab tej yam uas ci ntsa iab. Tej no yog tej uas ua rau peb txhua tus nyiam lub sij hawm no heev.
Tiam sis tsis txhob hnov qab hais tias peb yog cov thwj tim thiab cov uas coj raws li Yexus Khetos, Vajtswv Leej Tub uas muaj txoj sia. Yog peb xav hwm Nws txoj kev los rau hauv lub ntiaj teb, peb yuav tsum ua li Nws tau ua thiab muaj siab hlub ncav tes pab peb cov neeg zej zog. Peb ua tau li no txhua hnub, los ntawm tej yam peb hais thiab ua. Thov kom peb muaj kab lig kev cai rau lub caij Christmas li no, txawm peb nyob qhov twg los xij—kom peb ua siab zoo ntxiv, zam txim ntxiv, txhob txiav txim, ua Vajtswv tsaug ntxiv, thiab muaj siab dawb pub peb tej khoom nplua mias rau cov uas xav tau.
Thov kom qhov uas peb xav txog Yexus txoj kev yug los hauv lub zos Npelehees ua rau peb xav ua neeg zoo li Nws ntxiv. Thov kom Khetos txoj hauj lwm thiab tus yam ntxwv ua rau peb lub siab loj tuaj vim peb hlub Vajtswv thiab muaj siab hlub peb cov neeg zej zog. Thiab xav kom peb ua siab dawb siab zoo thiab muaj kev hlub tsis tu tsis tseg faib peb cov mov. Kuv thov kom muaj li no thiab foom koob hmoov rau nej hauv lub caij Christmas no thiab txhua lub sij hawm, los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.