Vykonávání kněžských obřadů a udílení požehnání

Obřad udělení jména a požehnání dítěti vykonávají nositelé Melchisedechova kněžství v souladu s pokyny uvedenými v Nauce a smlouvách 20:70.

Jedinec nebo rodina, kteří si přejí, aby jejich dítěti bylo uděleno jméno a požehnání, koordinují vykonání tohoto obřadu s biskupem. Biskup drží kněžské klíče pro udělení jména a požehnání dítěti ve sboru.

Biskup může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby udělil jméno a požehnání svému dítěti, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli svým dětem požehnání udělit.

Pod vedením biskupstva se při udílení jména a požehnání dítěti shromáždí do kruhu nositelé Melchisedechova kněžství. Vloží ruce pod nemluvně nebo je lehce položí na hlavu staršího dítěte. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že požehnání je udíleno pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Udělí dítěti jméno.

4. Osloví dítě.

5. Udělí dítěti požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

1:42

Než je dítě požehnáno, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Záznam o dítěti. Po udělení požehnání vytvoří v tomto systému záznam o členství a připraví Osvědčení o požehnání. Osvědčení podepíše biskup a poté je předáno rodičům nebo zákonným zástupcům dítěte.

Jméno na záznamu o členství a na osvědčení se má shodovat se jménem uvedeným v rodném listu nebo v matrice narozených či se stávajícím úředně platným jménem.

Křestní shromáždění má být jednoduché, krátké a duchovně povznášející. Může zahrnovat tyto části:

1. preludium;

2. krátké přivítání od bratra, který shromáždění vede;

3. úvodní náboženskou píseň a modlitbu;

4. jeden nebo dva krátké proslovy na témata z evangelia, jako je například křest a dar Ducha Svatého;

5. hudební vystoupení;

6. křest;

7. chvíli naplněnou uctivostí, zatímco se účastníci křtu převlékají do suchého oblečení (během této doby lze pustit nebo zpívat náboženské písně nebo písně z Primárek);

8. konfirmaci osmiletých zaznamenaných členů; konfirmaci obrácených (viz oddíl 18.8);

9. vydání svědectví nově obrácenými, pokud si to přejí;

10. závěrečnou náboženskou píseň a modlitbu;

11. postludium.

Když se na křest připravuje zaznamenané dítě, člen biskupstva a předsednictvo Primárek se radí s rodinou dítěte ohledně naplánování křestního shromáždění z hlediska programu i termínu. Shromáždění vede člen biskupstva. Pokud bude v daném měsíci pokřtěno více dětí, mohou se účastnit křestního shromáždění společně.

V kůlech s velkým počtem zaznamenaných dětí se mohou téhož křestního shromáždění účastnit děti z více sborů. Shromáždění vede člen předsednictva kůlu nebo pověřený vysoký rádce.

Křest člena rodiny se nemá odkládat na dobu, kdy bude otec moci obdržet kněžství a vykonat křest sám.

Pod vedením biskupstva křestní shromáždění pro obrácené plánuje a vede sborový vedoucí misionářské práce (pokud je povolán) nebo člen předsednictva kvora starších, který vede misionářskou práci ve sboru. Ten plánuje také konfirmaci obrácených, pokud nebudou konfirmováni na shromáždění svátosti. Plánování koordinuje s misionáři na plný úvazek.

Obřad křtu vykonává kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Toho, kdo křest vykonává, musí schválit biskup (nebo president misie, pokud křest vykonává misionář na plný úvazek).

Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby pokřtil své dítě, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli své děti pokřtít.

Křty se mají vykonávat ve křtitelnici, pokud je k dispozici. Pokud křtitelnice k dispozici není, lze využít bezpečnou vodní plochu nebo nádrž.

Kvůli bezpečí musí být při napouštění křtitelnice přítomen zodpovědný dospělý a má u ní zůstat, dokud nebude vypuštěna, vyčištěna a zajištěna. Křtitelnice se má bezprostředně po každém křestním shromáždění vypustit. Dveře do křtitelnice mají být v době, kdy se křtitelnice nepoužívá, zamčené.

Ten, kdo vykonává křest, a ten, kdo je křtěn, mají na sobě bílé oblečení, které po namočení není průsvitné. Obdarovaný člen má pod tímto oblečením při vykonávání křtu chrámový garment. Místní jednotky kupují oblečení pro křest z prostředků ze svého rozpočtu a nepožadují za jeho použití žádný poplatek.

Každý křest sledují dva svědci, které schvaluje předsedající vedoucí, aby se zajistilo, že křest bude vykonán správně. Jako svědci mohou sloužit pokřtění členové Církve, včetně dětí a mládeže.

Pokud při křtu nejsou pronesena slova přesně tak, jak je to uvedeno v Nauce a smlouvách 20:73, musí se křest opakovat. Křest se také musí opakovat, jestliže část těla, vlasů nebo oblečení osoby nebyla zcela ponořena.

Při vykonávání obřadu křtu kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství:

1. Stojí ve vodě spolu s tím, kdo je křtěn.

2. Drží levou rukou pravé zápěstí křtěné osoby (kvůli pohodlí a bezpečí). Křtěná osoba drží levou rukou levé zápěstí nositele kněžství.

3. Zvedne pravou ruku do pravého úhlu.

4. Uvede celé jméno osoby a řekne: „Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.“ (Nauka a smlouvy 20:73.)

5. Umožní křtěné osobě, aby si stiskla pravou rukou nos (kvůli pohodlí); pak položí pravou ruku na horní část zad dotyčné osoby a celou ji ponoří, včetně oblečení.

6. Pomůže křtěné osobě vynořit se z vody.

3:16

Jako mluvčí při konfirmaci může jednat pouze nositel Melchisedechova kněžství, který je hoden vstupu do chrámu. Biskup ale může dovolit otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby stál v kruhu při konfirmaci svého dítěte, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).

Tohoto obřadu se účastní alespoň jeden člen biskupstva. Pokud obráceného učili bratři misionáři, biskup je vybízí, aby se obřadu také zúčastnili.

Konfirmace se může pod vedením biskupstva zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Zlehka položí ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že obřad je vykonáván pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Konfirmuje osobu za člena Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

4. Pronese slova: „Přijmi Ducha Svatého.“ (Nikoli: „Přijmi dar Ducha Svatého.“)

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

1:54

Než je s dítětem, které má záznam o členství, proveden pohovor, připraví referent v systému Zdroje pro vedoucí a referenty (LCR) formulář Křest a konfirmace. Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor a formulář podepíše. Po křtu a konfirmaci referent použije tento formulář k aktualizování záznamu o členství dítěte v LCR.

Když misionář na plný úvazek provede pohovor ke křtu s obráceným, vyplní Záznam o křtu a konfirmaci pomocí aplikace Area Book Planner (ABP). Po křtu a konfirmaci zaznamenají misionáři údaje v aplikaci ABP a odešlou je elektronicky referentovi sboru. Referent sboru si projde tyto údaje v systému LCR a vytvoří záznam o členství.

Poté, co je záznam o členství vytvořen, referent připraví Osvědčení o křtu a konfirmaci. Osvědčení podepíše biskup a poté je předáno dané osobě.

Jméno na záznamu o členství a na osvědčení se má shodovat se jménem uvedeným v rodném listu nebo v matrice narozených či se stávajícím úředně platným jménem.

Kněžské klíče pro vykonávání obřadu svátosti ve sboru drží biskup. Všichni ti, kteří se účastní přípravy, žehnání a roznášení svátosti, musí získat schválení od biskupa nebo od někoho pod biskupovým vedením.

• Připravovat svátost mohou učitelé, kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

• Žehnat svátost mohou kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

• Roznášet svátost mohou jáhni, učitelé, kněží a nositelé Melchisedechova kněžství.

Vzhledem k posvátné povaze svátosti se mají kněžští vedoucí pečlivě připravit, aby obřad proběhl spořádaně a uctivě.

Ti, kteří obřad svátosti vykonávají, tak mají činit důstojným způsobem a mají si uvědomovat, že zastupují Pána.

Roznášení svátosti má probíhat přirozeně, a nikoli přehnaně formálně.

Ačkoli je svátost určena pro členy Církve, nemá se ostatním v jejím přijímání nijak bránit.

1. Ti, kteří připravují, žehnají nebo roznášejí svátost, si nejprve umyjí ruce mýdlem nebo jiným čisticím prostředkem.

2. Učitelé, kněží nebo nositelé Melchisedechova kněžství dbají na to, aby podnosy pro chléb s nenalámaným chlebem, podnosy pro vodu s kalíšky čisté vody a čisté ubrusy byly před shromážděním na svém místě.

3. Zatímco členové sboru zpívají píseň ke svátosti, ti, kteří budou svátost žehnat, se uctivě postaví, odhrnou ubrus, který zakrývá podnosy s chlebem, a nalámou chléb na kousky o velikosti jednoho sousta.

4. Po písni ten, kdo žehná chléb, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání chleba (viz Nauka a smlouvy 20:77).

5. Biskup dbá na to, aby modlitby svátosti byly proneseny zřetelně, správně a důstojně. Pokud někdo udělá chybu v textu modlitby a sám se opraví, není zapotřebí další opravy. Pokud se dotyčný sám neopraví, biskup ho laskavě požádá, aby modlitbu zopakoval.

6. Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou chléb členům. Jako první ji přijímá předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí. Jakmile je podnos předán členům, mohou si ho podávat mezi sebou.

7. Členové přijímají svátost pravou rukou, je-li to možné.

8. Poté, co se chléb roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí. Ti, kteří svátost žehnají, přikryjí podnosy pro chléb ubrusem a odkryjí podnosy s vodou.

9. Ten, kdo žehná vodu, poklekne a pronese modlitbu svátosti pro požehnání vody (viz Nauka a smlouvy 20:79). Místo slova víno použije slovo voda.

10. Po modlitbě nositelé kněžství uctivě roznesou vodu členům. Jako první ji přijímá předsedající vedoucí a poté již není žádné stanovené pořadí.

11. Poté, co se voda roznese všem členům, ti, kteří svátost roznášeli, vrátí podnosy ke stolu se svátostí. Ti, kteří svátost požehnali, zakryjí podnosy ubrusem, a ti, kteří svátost požehnali a roznesli, se uctivě vrátí na svá místa.

12. Ti, kteří svátost připravili, po shromáždění stůl se svátostí uklidí, složí ubrusy a odklidí veškerý nevyužitý chléb.

3:32

Kněžské klíče pro předávání Melchisedechova kněžství a pro vysvěcování do úřadů staršího a vysokého kněze drží president kůlu. Nicméně doporučení k těmto vysvěcením obvykle podává biskup.

Kněžské klíče pro předávání Aronova kněžství a pro vysvěcování do úřadů jáhna, učitele a kněze drží biskup. Způsobilí bratří jsou do těchto úřadů zpravidla vysvěcováni, když dosáhnou následujícího věku, nikoli však dříve:

• jáhen na začátku roku, během nějž dovrší 12 let;

• učitel na začátku roku, během nějž dovrší 14 let;

• kněz na začátku roku, během nějž dovrší 16 let.

Biskup nebo pověřený rádce provádí pohovor s těmi, kteří mají být vysvěceni do úřadu jáhna nebo učitele, aby posoudil, zda jsou po duchovní stránce připraveni. Biskup provádí pohovor s bratry, kteří mají být vysvěceni do úřadu kněze.

Před provedením pohovoru s mladým mužem ohledně vysvěcení ke kněžství získá biskup ústní svolení od jeho rodičů nebo zákonných zástupců. Od rodiče či zákonného zástupce, který nemá žádný právní základ k tomu, aby proti tomuto kroku podal odpor, se svolení nevyžaduje.

Poté, co s určitým bratrem proběhne pohovor, během nějž je tento bratr shledán způsobilým být vysvěcen do kněžského úřadu, je jeho jméno předloženo k vyjádření podpory (viz Nauka a smlouvy 20:65, 67). Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu staršího nebo vysokého kněze, předkládá k vyjádření podpory člen předsednictva kůlu na všeobecném zasedání konference kůlu (pokyny pro presidenty okrsku jsou uvedeny v oddíle 6.3). Jména bratří, kteří mají být vysvěceni do úřadu jáhna, učitele nebo kněze, předkládá k vyjádření podpory člen biskupstva na shromáždění svátosti.

Ten, kdo vyjádření podpory vede, požádá dotyčného bratra, aby se postavil. Oznámí návrh předat tomuto bratrovi Aronovo nebo Melchisedechovo kněžství (je-li to zapotřebí) a vysvětit ho do kněžského úřadu. Poté přítomné členy vyzve, aby tomuto návrhu vyjádřili podporu. Předkládá-li například k vyjádření podpory jméno bratra, který má být vysvěcen do úřadu staršího, mohl by tak učinit těmito slovy:

„Navrhujeme, aby [jméno] obdržel Melchisedechovo kněžství a byl vysvěcen do úřadu staršího. Ti, kteří jsou pro, to mohou projevit zvednutím ruky. [Chvíli čeká.] Je-li někdo proti, může to dát rovněž najevo. [Chvíli čeká.]“

Pokud se proti vysvěcení postaví některý z věrných členů, setká se s ním v soukromí po shromáždění předsedající vedoucí nebo jiný pověřený kněžský vedoucí. Tento vedoucí usiluje o to, aby porozuměl tomu, proč je dotyčný člen proti vysvěcení. Zjišťuje, zda dotyčný člen ví o nějakém chování, kvůli němuž by onen člověk nemusel být způsobilý být vysvěcen do kněžského úřadu.

V některých případech se může stát, že předtím, než bude možné předložit jméno určitého bratra na konferenci kůlu, bude zapotřebí dotyčného bratra vysvětit starším nebo vysokým knězem. Když taková situace nastane, je jeho jméno k vyjádření podpory předloženo na shromáždění svátosti jeho sboru. Na další konferenci kůlu je pak jeho jméno předloženo k ratifikaci vysvěcení (je při tom zapotřebí přizpůsobit postup vyjadřování podpory, který je popsán výše).

Vysvětit muže do úřadu staršího může president kůlu nebo jiný nositel Melchisedechova kněžství pod jeho vedením. Se schválením presidenta misie může vysvěcení vykonat president okrsku nebo někdo pod jeho vedením (viz oddíl 6.3). V kruhu smí stát pouze nositelé Melchisedechova kněžství.

Vysvětit muže do úřadu vysokého kněze může president kůlu nebo jiný vysoký kněz pod jeho vedením. V kruhu smí stát pouze vysocí kněží.

Ten, kdo vysvěcuje muže do úřadu v Melchisedechově kněžství, má být hoden vstupu do chrámu. Přítomen musí být president kůlu nebo někdo, koho president kůlu určí.

Vysvětit bratra do úřadu jáhna, učitele nebo kněze může kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Musí být k tomu oprávněn biskupem. Přítomen musí být biskup nebo někdo, koho biskup určí.

Aby se člověk mohl vysvěcení k Aronovu kněžství zúčastnit, musí být knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství.

Biskup může dovolit otci, který je knězem nebo nositelem Melchisedechova kněžství, aby vysvětil svého syna do úřadu jáhna, učitele nebo kněze, i když otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3). Biskupové povzbuzují otce, aby se připravili a mohli své syny vysvětit.

Při předávání kněžství a vysvěcování do kněžského úřadu jeden nebo více oprávněných nositelů kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví dotyčného celým jménem.

2. Uvede pravomoc, které je osobně držitelem a kterou vysvěcení vykonává (buď Aronovo, nebo Melchisedechovo kněžství).

3. Předá Aronovo nebo Melchisedechovo kněžství, pokud nebylo dosud předáno.

4. Vysvětí dotyčného do úřadu v Aronově nebo Melchisedechově kněžství a udělí práva, moci a pravomoc tohoto úřadu.

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Při vysvěcování bratra do kněžského úřadu poté, co mu již bylo příslušné kněžství předáno, ten, kdo vysvěcení vykonává, vynechává 3. krok.

1:59

Než je s bratrem, který má být vysvěcen do úřadu v Aronově kněžství, proveden pohovor, připraví referent v systému LCR Záznam o vysvěcení k Aronovu kněžství. Biskup nebo pověřený rádce provede pohovor, a pokud jsou splněny všechny podmínky týkající se způsobilosti, formulář podepíše.

Po vysvěcení biskup nebo pověřený rádce formulář vyplní a předá ho referentovi. Referent zaznamená vysvěcení do systému LCR a připraví osvědčení o vysvěcení.

Na záznamu o vysvěcení i na osvědčení má být uvedeno úředně platné jméno dotyčného.

Ustanovení vykonává nositel Melchisedechova kněžství. Musí získat schválení od vedoucího, který drží příslušné kněžské klíče. Ti, kteří jsou oprávněni ustanovení vykonat, jsou uvedeni v oddíle 30.8. Starší nemá jednat jako mluvčí ani nemá stát v kruhu, když je muž ustanovován do povolání, které vyžaduje, aby byl vysokým knězem.

Pod vedením předsedajícího vedoucího se ustanovení může zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Presidenti jsou ustanoveni předtím, než jsou ustanoveni jejich rádci.

Předsedající vedoucí může dovolit manželovi nebo otci, který je nositelem Melchisedechova kněžství, aby stál v kruhu při ustanovování své manželky nebo dětí, i když tento manžel nebo otec není plně hoden vstupu do chrámu (viz oddíl 18.3).

Jeden nebo více oprávněných nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Ustanoví člena do povolání v kůlu, sboru, kvoru nebo třídě.

4. Předá klíče, pokud je má dotyčný člen obdržet.

5. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Posvětit olej smí jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího.

Při posvěcování oleje nositel Melchisedechova kněžství:

1. Drží otevřenou nádobku s olivovým olejem.

2. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Posvětí olej (nikoli nádobku) a oddělí ho pro pomazávání a žehnání nemocných a sužovaných.

5. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

1:12

Přisluhovat nemocným nebo sužovaným mohou pouze způsobilí nositelé Melchisedechova kněžství. Nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího. Je-li to možné, otec, který je nositelem Melchisedechova kněžství, přisluhuje nemocným členům své rodiny.

Nemocným obvykle přisluhují dva nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Avšak pomazání i zpečetění může vykonat jen jeden nositel kněžství.

Pomazání olejem provádí jeden nositel Melchisedechova kněžství. Postupuje takto:

1. Nanese kapku posvěceného oleje na hlavu dotyčné osoby.

2. Položí zlehka ruce na hlavu osoby a osloví ji celým jménem.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Uvede, že pomazává olejem, který byl posvěcen pro pomazávání a žehnání nemocných a sužovaných.

5. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Při zpečetění pomazání jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, který pomazání pečetí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že pravomocí Melchisedechova kněžství pečetí pomazání.

3. Pronese slova požehnání podle nabádání Ducha.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

2:4

Udílet požehnání útěchy a rady členům rodiny nebo jiným lidem, kteří o to požádají, mohou nositelé Melchisedechova kněžství.

Otec, který je nositelem Melchisedechova kněžství, může udílet otcovská požehnání svým dětem. Rodiče povzbuzují své děti, aby v časech potřeby žádaly otce o požehnání. Otcovská požehnání mohou být zaznamenána pro osobní použití.

Aby mohl nositel Melchisedechova kněžství udělit požehnání útěchy a rady nebo otcovské požehnání, nemusí žádat o schválení kněžského vedoucího.

Požehnání útěchy a rady nebo otcovské požehnání se udílí tak, že jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství vloží zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté ten, kdo jedná jako mluvčí:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že požehnání je udíleno pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Pronese slova požehnání, útěchy a rady podle nabádání Ducha.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Při zasvěcování domova nositel Melchisedechova kněžství:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Zasvětí domov jako posvátné místo, kde může přebývat Svatý Duch, a pronese další slova podle nabádání Ducha.

4. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Ten, kdo zasvěcuje hrob, má být nositelem Melchisedechova kněžství a být oprávněn kněžským vedoucím, který vede danou bohoslužbu.

Při zasvěcování hrobu nositel Melchisedechova kněžství:

1. Osloví Nebeského Otce jako v modlitbě.

2. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Zasvětí a posvětí pohřební místo jako místo odpočinku pro tělo zesnulého.

4. Modlí se (je-li to vhodné), aby toto místo bylo ochraňováno a aby byl zachován jeho posvátný charakter až do vzkříšení.

5. Žádá Nebeského Otce, aby utěšil rodinu, a vyjadřuje další myšlenky podle nabádání Ducha.

6. Zakončí ve jménu Ježíše Krista.

Pokud je tělo člena Církve zpopelněno, předsedající vedoucí na základě svého úsudku rozhodne, zda zasvětit místo, kde bude uložen popel zesnulého.

1:58

Člen po obdržení doporučení kontaktuje patriarchu, aby si domluvil schůzku, na které patriarchální požehnání obdrží. V den schůzky má člen k patriarchovi přijít naplněn modlitbou a v nedělním oblečení.

Každé patriarchální požehnání je posvátné, důvěrné a osobní. Proto se udílí v soukromí, až na omezený počet členů rodiny, kteří mohou být přítomni.

Ten, kdo patriarchální požehnání přijímá, má uchovávat slova požehnání jako poklad, má o nich přemítat a žít tak, aby byl hoden obdržet slíbená požehnání v tomto životě i na věčnosti.

Členové Církve nemají požehnání mezi sebou porovnávat a nemají se o ně dělit, vyjma s blízkými členy rodiny. Patriarchální požehnání se nemají číst na církevních shromážděních ani na jiných veřejných setkáních.