Mistrovství v nauce: 2. Nefi 28:30

Abyste se naučili nazpaměť klíčovou část textu písem ve 2. Nefim 28:30, nakreslete si do studijního deníku čtyři vodorovné čáry, které budou představovat schody.

Nyní na tyto řádky napište klíčovou část textu písem a odkaz na verš z písem tímto způsobem:

Zamyslete se nad tím, jak nám mohou schody připomínat, že nás Bůh učí „řádku za řádkou“.

Opakujte si tento odkaz na verš z písem a klíčovou část textu písem, dokud je nebudete schopni odříkat zpaměti.

V předchozí lekci, „2. Nefi 28:27–32“, jste se dozvěděli, že Bůh zjevuje pravdu řádku za řádkou těm, kteří jsou ochotni ji přijmout. Abyste dokázali tuto pravdu vysvětlit, přemítejte o následujících otázkách a poté vypracujte následující písemný úkol:

• Co podle vás znamená „řádku za řádkou“?

• Jak nás podle vás přijímání pravdy, kterou nám Bůh již dal, připravuje na to, abychom obdrželi více?

1. Vypracujte tuto činnost:

   Vyberte si jednu z následujících situací, kdy někdo může potřebovat pomoc od Boha:

   1. Potřebuje radu ohledně nějaké těžkosti, které čelí.

   2. Přeje si mít pevnější vztah se Spasitelem.

   3. Chce porozumět svému patriarchálnímu požehnání.

   Písemně stručně vysvětlete, co z toho, co se dozvídáte z 2. Nefiho 28:30, by mohlo ve vybrané situaci pomoci.

Uveďte dvě nebo tři slova či části textu, které podle vás nejlépe popisují, co se z každé z těchto zásad získávání duchovního poznání dozvídáme. Proč jste si vybrali právě tato slova?

Je-li to zapotřebí, projděte si odstavce 5–12 oddílu „Získávejme duchovní poznání“ v příručce Mistrovství v nauce – základní dokument (2022).

Přečtěte si následující dvě modelové situace týkající se mladých členů z téhož sboru, kteří se účastní postního a svědeckého shromáždění. Každý z nich během shromáždění myslí na něco jiného.

1. Tomáš si začíná dělat starosti s tím, co asi dělá špatně. Věří v Boha a tomu, že Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je pravdivá. Má ale pocit, že jeho svědectví je ve srovnání s druhými členy sboru slabé. Přemýšlí, zda je vůbec možné, aby sám pro sebe poznal to všechno, o čem druzí vydávají svědectví.

2. Lída během shromáždění přestává věnovat pozornost svědectvím. Říká si: „Všechno, co druzí říkají, jsem už slyšela a vím, že je to všechno pravda.“ Má také menší touhu číst písma a navštěvovat seminář, protože má pocit, že její svědectví je již dostatečně silné.