2025
Qhov Tseeb txog Peb lub Neej
Yim Hli Ntuj 2025


“Qhov Tseeb txog Peb lub Neej,” Liyahaunas, Yim Hli Ntuj 2025.

Zaj Lus hauv Liyahaunas Txhua Hli, Yim Hli Ntuj 2025

Qhov Tseeb txog Peb lub Neej

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau qhia tej yam tseeb txog peb lub neej tas los, neej tam sim no, thiab neej yav tom ntej rau peb tsis hais kev txais lub txiaj ntsim uas yog txoj sia nyob mus ib txhis.

N.K. Whitney & Co. lub khw muag khoom

Nyob saum ib chav me me hauv Newel K. Whitney lub khw muag khoom hauv Kirtland, Ohio, thaum lub Ib Hlis Ntuj 22, 1833, cov txwj laug ntawm lub Koom Txoos tau sib sau ua ke nrog tus Yaj Saub Joseph Smith. Lub xyoo tas los thaum lub Kaum Ob Hlis Ntuj, Joseph tau txais ib txoj kev tshwm sim uas hais kom nws txhim tsa ib lub tsev kawm ntawv kom pab npaj cov kwv tij mus ua tub txib.

Tus Tswv tau qhia tias, “Kuv muab ib lo lus txib rau nej tias nej ib leeg yuav tsum qhia ib leeg txog txoj lus qhuab qhia ntawm lub nceeg vaj.

“Nej cia li rau siab ntso qhia thiab kuv lub hwj chim yuav nrog nej nyob, kom yuav qhia nej zoo dua txog tej ntsiab lus, txog tej ntsiab cai, txog tej lus qhuab qhia, txog tej kev cai ntawm txoj moo zoo, txog txhua yam ntsig txog Vajtswv lub nceeg vaj, uas nej yuav tsum to taub; …

“Kom nej yuav npaj rau txhua yam thaum kuv yuav xa nej rov qab mus rau siab ua txoj hauj lwm uas kuv tau hu nej, thiab ntiag tug hauj lwm uas kuv tau tso cai rau nej ua” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:77–78, 80).

Lawv hu kev sib ntsib no ua “Lub Tsev Kawm ntawm cov Yaj Saub,” uas ua rau lawv txais dag zog rau lawv sab ntsuj plig. Tau qhia ntau tus thawj coj ntawm lub Koom Txoos thaum ntawd nyob haud. Hnub no lub ntiaj teb tau hloov ntau heev lawm, tiam sis tus Tswv txoj kev qhia thaum ntawd los tseem muaj nqis heev niaj hnub no. Peb kuj yuav tsum nrhiav tswv yim thiab qhov tseeb ntawm “tej yam uas tab tom muaj, thiab tej yam uas tau muaj lawm, thiab tej yam uas tseem yuav los” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:24)

Tus poj niam xav txog phau ntawv uas nws nyeem.

Peb txoj Kev Nrhiav Qhov Tseeb

Hauv lub caij nyoog no, peb muaj kev txawj ntse ntau tshaj txhua lub caij nyoog dhau los. Thaum yav tas los, yog koj xav paub dab tsi, koj yuav tsum mus rau lub tsev qiv ntawv kom nrhiav paub. Niaj hnub nim no lub vas sab internet thiab tej lub xov tooj ntawm tes cia peb kawm tau cov xov xwm uas tsis paub kawg thiab peb nrhiav tau tam sim ntawd.

Tus Tswv zoo siab thaum peb muaj tswv yim siv tej yam peb muaj, tiam sis nws tau qhia peb tias: “Nej cia li rau siab nrhiav thiab ib leeg cia li qhia tej lus tswv yim rau ib leeg; muaj tseeb tiag, nej cia li nrhiav tej lus tswv yim hauv tej phau ntawv zoo tshaj plaws; nrhiav kev kawm, twb yog los ntawm kev kawm ntawv thiab los ntawm kev ntseeg” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:118). Nws xav kom peb kawm ntawv txog lub ntiaj teb uas nyob ib puag ncig peb (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:79; 93:53), tiam sis thaum peb nrhiav qhov tseeb, peb yuav tsum ntsia ntsoov Vajtswv, tus uas “to taub txhua yam, thiab muaj txhua yam rau ntawm nws xub ntiag, … thiab nws kav txhua yam, … thiab txhua yam yog los ntawm nws los, thiab nyob ntawm nws” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:41).

Ib yam tseeb tseem ceeb rau peb lub neej hauv lub ntiaj teb no ntawm tej yam tseeb uas Vajtswv tau pub rau peb yog qhov uas Nws yog Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej. Peb yog Nws cov tub ntsuj plig thiab cov ntxhais ntsuj plig. Nws paub thiab hlub peb zoo tag nrho. Thiab vim peb yog Nws cov me nyuam ntsuj plig, peb muaj cwj pwm thiab txoj hmoov uas los saum ntuj los. Thaum peb nkag siab tiag tiag txog tej yam tseeb uas nyob mus ib txhis no ces ua rau peb muaj cwj pwm, muaj nqis, thiab muaj lub hom phiaj uas tau ua rau peb tau koob hmoov thiab coj peb txoj hau kev hauv lub neej ua ntej yug los thiab yuav pab peb tam sim no thiab tas mus li.

cov neeg mus dhau daim ntaub thaiv

Peb nrog Leej Txiv Nyob Thaum Chiv Keeb

Thaum peb nrhiav qhov tseeb txog tej yam “uas nyob ua ntej” peb nyeem tej lo lus no ntawm peb tus Cawm Seej, Yexus Khetos: “Thiab nim no, kuv hais tseeb rau nej tias, twb muaj kuv nyob thaum chiv keeb nrog Leej Txiv, thiab twb yog tus Tub Hlob,” thiab “Twb muaj nej nyob thaum chiv keeb nrog Leej Txiv thiab” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:21, 23).

Ua ntej peb lub neej hauv ntiaj teb no, peb tau koom pawg sab laj saum ntuj es nyob ntawd Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau qhia peb txog Nws txoj hau kev zoo siab. Tus Yaj Saub Joseph Smith tau qhia tias Vajtswv yeej xav ua raws li Nws txoj hau kev kom cia peb “yuav muaj cib fim loj hlob tuaj mus ib yam li nws tau ua [thiab] … tau kev tsa nto nrog nws” Nws txoj hauj lwm thiab lub yeeb koob yog “ua kom tib neeg tsis txawj tuag thiab tau txoj sia nyob mus ib txhis.” (Mauxes 1:39).

Peb tau siv peb txoj kev ywj siab thiab xaiv ua raws li Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej txoj hau kev. Peb tau txais koob hmoov yug los hauv lub neej no, nyob no peb tseem muaj kev ywj siab xaiv thiab paub lub neej hauv ntiaj teb zoo li cas, peb yuav kawm, thiab ua zoo zuj zus mus kom txog thaum peb txais tau txoj sia nyob mus ib txhis.

Nyob hauv peb lub neej hauv lub ntiaj teb no, peb yuav muaj teeb meem thiab tej yam uas tab kaum peb. Tiam sis peb tsis tas kov yeej kev nyuaj siab peb ib leeg xwb. Joseph Smith tau qhia hais tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, tus uas yog “Leej Txiv rau tag nrho lub ntuj[,] yeej ntsia tag nrho tib neeg sawv daws thiab hlub thiab tu lawv cuag li tus niam los sis txiv zoo.”

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej, “Leej Txiv tus uas yog Vajtswv, nws hlub peb thiab txhawb peb lub zog,” yuav foom koob hmoov rau peb, txhawb nqa peb, thiab txhawb peb lub zog “thaum peb raug txhua yam kev nyuaj siab, kom peb thiaj txhawb tau lwm tus lub zog thaum lawv raug tej kev nyuaj siab; peb txhawb lwm tus lub zog ib yam li Vajtswv twb txhawb peb lub zog lawm” (2 Kauleethaus 1:3–4). Ib yam tseem ceeb ntawm Nws txoj hau kev, Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej tau npaj kev rau peb rov qab mus cuag Nws.

Vaj Khexemanes, Ixayees

Txoj Hauv Kev rau Peb Leej Txiv

Qhov tseeb ntawm “tej uas yeej muaj tiag”,(JYakhauj 4:13) meej heev: Peb muaj peev xwm puv npo ua Leej Txiv Saum Ntuj cov me nyuam peb tus kheej tsis tau. Yexus Khetos, Leej Txiv tus Tub Hlob ntawm tus ntsuj plig, tau khi lus ua peb tus Cawm Seej thiab tus Txhiv Dim.

Yexus Khetos, “Leej Txiv Tib Leeg Tub, uas muaj txoj kev tshav ntuj thiab kev tseeb nplua mias, uas yog tus Ntsuj Plig ntawm txoj kev tseeb, … tau nqis los … ua neej nyob muaj cev nqaij daim tawv, thiab tau nrog peb nyob.” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:11). Nws tau qhia kev rau peb kom paub nrhiav tau kev zoo siab, kev muaj nqis, thiab kev xyiv fab hauv lub neej no thiab nyob mus ib txhis li.

“Rau qhov Vajtswv hlub neeg ntiaj teb kawg li, nws thiaj txib nws tib Leeg Tub los rau hauv ntiaj teb. Tus uas ntseeg nws Leej Tub, tus ntawd yuav tsis tuag, tiam sis yuav tau txoj sia ntev dhawv mus ib txhis.

“Qhov uas Vajtswv txib nws Leej Tub los rau hauv ntiaj teb no, tsis yog los txiav txim rau neeg ntiaj teb, tiam sis yog los cawm neeg ntiaj teb kom lawv dim lawv lub txim” (Yauhas 3:16–17).

Tus Cawm Seej lub neej ntawm lub ntiaj teb no tseem ceeb heev. Nws “tsis tau txais tag nrho txhua yam thaum xub thawj, tiam sis tau txais lub hwj chim ntxiv rau lub hwj chim” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:12). Nws loj hlob mus txog thaum “nws tau txais tag nrho Leej Txiv lub yeeb koob” thiab “hwj chim tag nrho, nyob saum ntuj thiab hauv ntiaj teb tib si, thiab Leej Txiv lub yeeb koob nyob nrog nws, vim nws twb nyob hauv Leej Txiv” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:16–17). Tus Cawm Seej qhia hais tias:

“Kuv muab cov lus hais no rau nej kom nej yuav to taub thiab paub teev tiam, thiab paub hais tias nej teev tiam dab tsi, kom nej yuav los cuag Leej Txiv los ntawm kuv lub npe, thiab thaum txog sij hawm yuav tau txais tag nrho tej uas nws muaj.

“Vim, yog nej ua raws li kuv tej lus txib nej yuav tau txais tag nrho tej nws muaj, thiab yuav tau yeeb koob los ntawm kuv ib yam li kuv tau los ntawm Leej Txiv, yog li ntawd, kuv hais rau nej tias, nej yuav tau txais lub hwj chim ntxiv rau lub hwj chim” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:19–20).

Nyob hauv lub Vaj Khexemanes thiab nyob saum tus ntoo khaub lig, Yexus Khetos ris lub ntiaj teb no tej kev txhaum thiab raug tag nrho tej kev tu siab thiab “tej kev mob thiab tej kev txom nyem thiab tej kev ntxias txhua yam” (Amas 7:11). Qhov no “ua rau [Nws], … tus loj tshaj plaws, kom tshee hnyo vim yog txoj kev mob, thiab los ntshav ntawm txhua lub qhov hws” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 19:18). Los ntawm Yexus Khetos thiab nws txoj Kev Theej Txhoj thiab Kev Sawv Rov Los xwb thiaj muaj taus txoj kev txhiv dim thiab kev tsa nto.

Los ntawm tus Cawm Seej txoj kev tshav ntuj thiab Nws txoj kev theej peb lub txhoj, peb hloov tau zuj zus mus txog thaum peb txais tag nrho thiab ib hnub yuav los ua neeg zoo tag nrho. Yog peb ua raws li tus Cawm Seej tus yam ntxwv thiab ua raws li Nws tej lus txib, Nws yuav coj peb thiab pab peb rov qab mus rau peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej xub ntiag.

daim duab txog Khetos taug kev ntawm txoj kev mus rau Yeluxalees

Khetos ntawm txoj Kev Mus rau Yeluxalees, los ntawm Michael Coleman, txwv tsis pub luam

Koj Puas Kam Txais Nws lub Txiaj Ntsim?

Ib yam tseeb ntawm tej yam tseeb “txog tej uas yeej yuav muaj tiag” (Yakhauj 4:13), peb kawm tias peb lub neej mus ib txhis yuav nyob ntawm seb peb puas xaiv ua raws li Yexus Khetos thiab txais tej txiaj ntsim uas Nws muab rau peb. Cov vaj lug kub qhia peb tias peb yuav “zoo siab rau qhov uas [peb] txaus siab txais.” Tu siab uas ib cov neeg yuav tsis kam “txaus siab rau tej uas lawv muaj peev xwm txais” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:32).

Kuv qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo tus thawj tswj hwm, Txwj Laug Marion D. Hanks (1921–2011), uas yog ib tug Tuam Thawj Coj Xya Caum, tau qhia nws cov tub txib tias kev thov tej yam uas peb txaus siab txais thiab siv yog ib txoj kev uas peb txiav txim siab tias peb sab ntsuj plig yuav ua li cas. “Vim yuav pab tau dab tsi rau ib tug neeg yog hais tias muab ib lub txiaj ntsim rau nws, tiam sis nws tsis txais lub txiaj ntsim ntawd?” Thaum peb txais tus Cawm Seej tej txiaj ntsim los ntawm kev nrhiav Nws thiab kev coj raws li Nws, peb yuav zoo siab rau txoj kev cia siab tias yuav muaj txoj sia nyob mus ib txhis thiab “[cia siab] rau tus uas muab lub txiaj ntsim ntawd rau nws thiab” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:33). Lub txiaj ntsim uas tau muab rau peb nrog txoj kev hlub “yog lub txiaj ntsim uas zoo tshaj ntawm tag nrho Vajtswv tej txiaj ntsim” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 14:7).

Vajtswv yog peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej. Nws paub thiab hlub peb zoo tag nrho. Yog peb tig mus rau Nws thaum peb nrhiav qhov tseeb, peb yuav kawm tau kev txawj ntse, txais tau tswv yim, txais tau qhov tseeb, yuav nyiam kev tsim txiaj, thiab muab siab npuab txoj kev kaj uas los ntawm Nws los (saib Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:40). Ces peb yuav ua neej mus ntxiv txog thaum uas “yuav muaj ib hnub [peb] yuav to taub Vajtswv, vim los ntawm nws thiab los ntawm nws txoj cai, nws txhawb nej txoj sia.” (Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 88:49).

Hnub ntawd yuav yog ib hnub uas zoo kawg nkaus.

Lus Cim

  1. Teachings of Presidents of the Church: Joseph Smith (2011), 210, Gospel Library.

  2. Teachings: Joseph Smith, 39.