Pravda ohledně našeho života

Naše hledání pravdy

V této době, v níž žijeme, máme k dispozici více znalostí než kdykoli předtím. Když jste se v dřívější době chtěli něco dozvědět, museli jste jít do knihovny a vyhledat si to. Internet a mobilní zařízení nám dnes umožňují přístup k téměř nekonečnému množství informací, které můžeme najít téměř okamžitě.

Pána těší, když moudře využíváme zdroje, které máme k dispozici, ale poskytl nám tuto nadčasovou radu: „Hledejte pilně slova moudrosti a učte jim jeden druhého; ano, vyhledávejte slova moudrosti z nejlepších knih; usilujte o vědomosti, dokonce studiem a také vírou.“ (Nauka a smlouvy 88:118.) Povzbuzuje nás, abychom poznávali svět kolem sebe (viz Nauka a smlouvy 88:79; 93:53), ale při hledání pravdy musíme hledět k Bohu, který „postihuje všechny věci a všechny věci jsou před ním…; a on je nade všemi věcmi … a všechny věci jsou jím a od něho“ (Nauka a smlouvy 88:41).

Mezi pravdami, které nám Bůh dal, je jednou z nejzákladnějších pro náš život na zemi ta, že On je náš Nebeský Otec. Jsme Jeho duchovní synové a dcery. Zná nás a chová k nám dokonalou lásku. A jakožto Jeho duchovní děti máme božskou podstatu a určení. Pochopení a přijetí těchto věčných pravd nám dává identitu, hodnotu a účel, které nám žehnaly a vedly nás v předpozemském životě a budou tak činit i nadále nyní a na věky.

Na počátku jsme byli s Otcem

Při hledání pravdy o věcech, „jak byly“, objevujeme tato slova našeho Spasitele Ježíše Krista: „A nyní, vpravdě pravím vám, byl jsem na počátku s Otcem a jsem Prvorozený“ a „vy jste také byli na počátku s Otcem“ (Nauka a smlouvy 93:21, 23).

Před životem na zemi jsme se zúčastnili Rady v nebi, kde náš Nebeský Otec představil svůj veliký plán štěstí. Prorok Joseph Smith učil, že Bůh vytvořil svůj plán se záměrem poskytnout nám „výsadu rozvíjet se podobně jako On“ a být s Ním oslaveni. Jeho dílem a slávou je „uskutečniti nesmrtelnost a věčný život člověka“ (Mojžíš 1:39).

Použili jsme svou svobodu jednání a rozhodli se plán Nebeského Otce následovat. Jsme požehnáni tím, že jsme se narodili do tohoto života, v němž máme nadále svobodu jednání a můžeme zakoušet smrtelnost, učit se a rozvíjet se směrem k věčnému životu.

Během svého putování ve smrtelnosti budeme zažívat těžkosti a nezdary. Nemusíme však čelit životním protivenstvím sami. Joseph Smith učil, že Nebeský Otec, „Veliký Rodič vesmíru[,] pohlíží na celou lidskou rodinu s otcovskou péčí a s rodičovským ohledem“.

Náš Nebeský Otec, „Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení“, nám bude žehnat, pozvedat nás a utěšovat „ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha“ (2. Korintským 1:3–4). Nebeský Otec nám připravil cestu, abychom se k Němu mohli vrátit, což je nezbytnou součástí Jeho plánu.

Cesta k našemu Otci

Pravda „o věcech tak, jak skutečně jsou“ (Jákob 4:13) je jasná – jakožto děti našeho Nebeského Otce nemůžeme dosáhnout svého plného potenciálu sami. Ježíš Kristus, prvorozený Syn Otce v duchu, uzavřel smlouvu, že bude naším Spasitelem a Vykupitelem.

Ježíš Kristus, Jednorozený Otcův, plný „milosti a pravdy, a to Ducha pravdy, … přišel a dlel v těle a dlel mezi námi“ (Nauka a smlouvy 93:11). Přišel, aby nám ukázal, jak nacházet štěstí, smysl a radost v tomto životě i na věčnosti.

„Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.

Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.“ (Jan 3:16–17.)

Spasitelova pozemská zkušenost je důležitá. „Zprvu neobdržel plnost, ale získával milost za milost.“ (Nauka a smlouvy 93:12.) Rostl, dokud neobdržel „plnost slávy Otcovy“ a „veškerou moc na nebi i na zemi a sláva Otcova byla s ním, neboť on přebýval v něm“ (Nauka a smlouvy 93:16–17). Spasitel učil:

„Dávám vám tato slova, abyste mohli porozuměti a věděti, jak uctívati, a věděti, co uctíváte, abyste mohli přijíti k Otci ve jménu mém a v příhodném čase obdržeti z plnosti jeho.

Neboť budete-li zachovávati přikázání má, obdržíte z plnosti jeho a budete oslaveni ve mně, jako já jsem v Otci; tudíž, pravím vám, obdržíte milost za milost.“ (Nauka a smlouvy 93:19–20.)

Ježíš Kristus na sebe v zahradě getsemanské a na kříži vzal hříchy světa a vytrpěl všechen zármutek a „bolesti a strasti a pokušení všeho druhu“ (Alma 7:11). To způsobilo, že se On, největší „ze všech, … chvěl bolestí a krvácel v každém póru“ (Nauka a smlouvy 19:18). Spasení a oslavení jsou možné pouze prostřednictvím Ježíše Krista a Jeho Usmíření a Vzkříšení.

Prostřednictvím Spasitelovy milosti a smírné oběti můžeme růst, dokud neobdržíme plnost, a jednoho dne budeme moci být učiněni dokonalými. Budeme-li se řídit příkladem Spasitele a budeme-li poslušni Jeho přikázání, On nás povede na naší cestě zpět do nádherné přítomnosti našeho Otce v nebi.

Christ on the Road to Jerusalem [Kristus na cestě do Jeruzaléma], Michael Coleman, nesmí být kopírováno

Přijmete Jeho dar?

Díky pravdám o věcech „tak, jak skutečně budou“ (Jákob 4:13), se dozvídáme, že to, co zažijeme ve věčnosti, bude záviset na našem rozhodnutí následovat Ježíše Krista a obdržet dary, které nám nabízí. Písma nás učí, že se budeme těšit z toho, co budeme „ochotni přijmouti“. Naneštěstí někteří nebudou „ochotni těšiti se z toho, co přijmouti mohli“ (Nauka a smlouvy 88:32).

Můj president misie, starší Marion D. Hanks (1921–2011), který sloužil jako sedmdesátník – generální autorita, učil své misionáře, že když budeme žádat o to, co budeme ochotni přijmout a z čeho se budeme ochotni těšit, dá nám to možnost posoudit, kde se na své duchovní cestě nacházíme. „Neboť co prospěje člověku, jestliže je mu udělen dar, a on ten dar nepřijímá?“ Když budeme přijímat Spasitelovy dary tím, že Ho budeme upřímně hledat a následovat, budeme se radovat z naděje na věčný život a „z toho, kdo je dárcem [onoho] daru“ (Nauka a smlouvy 88:33). Tento láskyplně poskytnutý dar „je největší ze všech darů Božích“ (Nauka a smlouvy 14:7).

Bůh je náš Nebeský Otec. Zná a miluje nás. Když se při hledání pravdy budeme obracet k Němu, budeme moci lnout k inteligenci, získávat moudrost, přijímat pravdu, milovat ctnost a přimykat se ke světlu, které od Něj pochází (viz Nauka a smlouvy 88:40). A tak budeme dál kráčet životem, dokud nepřijde „den, kdy [pochopíme] vpravdě Boha, jsouce obživeni v něm a skrze něho“ (Nauka a smlouvy 88:49).

Bude to nanejvýš vznešený a radostný den.