2010–2019
Ayóó óo’ní Atsi’ké
Ghąąjį’ 2019 Áłah Ná’ádlééh


13:4

Ayóó óo’ní Atsi’ké

Ałtso Ch’ikę́ę́h Nooséłíi bił óonishjí bijéí nilį́į Bóhóníihii Jesus Christ bee wóóhdlánii doo didóok’ą́ął dahii daníizin.

Shiláh da’nóhlíí, éí nihił hónishlónii baa shił hózhó!! Nihí deiltsą́ íishją́ ál’į́į yaalínii eíí t’áá áłah agááł yóółts’ǫ́ł dóó bii náii’áyósin.

Kodóóshį́, shí áłtsé diné ła’ béé dahasínii baa hashne’; ch’ikę́ę́h nooséłíi danlíi yee dahósin, be’ó’óol’įįł, dóó haayá dóó yił haajéé’ ał’ąą át’éii bił nahaz’ą́. T’áá ła’í nizínóo, ałtso ánóht’éegi át’áo, shijéí yiyííłtsood.

Bella

Áłtsé, díí Bella. Bitse’go sizį́ t’áábí t’éiyá ch’ikę́ę́h nooséłíi Iceland bii’gi branch.

Josephine

Josephine Africadę́ę́’ bee hónóhsįįh, éí Mormon Binaaltsoos t’áá ákwiijį́ néinishtáh doolééł níigo yee haadzíí’. At’ééd díí yóó oodláago íiléhii ádziil dóó be’ák’ihojídlí eíí yaa ákodinóoziił.

Ashtyn

Dóó akéedi, Ashtyn béé hósesíídii beehónóhsííh, at’ééd nooséłíi hastą́ą́ nááhai yę́ędą́ą́’ łóód doo nádzíihii biishxį́. At’ééd Jesus Christ ak’é Nina’ídláhii bijéí bii’di naanídzoolts’íłii t’áá aaníí ní.

Nihí t’áá anółtso ch’ikę́ę́h nooséłíi ayóó beedahónóhsin. Nihí łahgo anóht’é, ał’ąą át’éii nihaa haasyá dóó bii’ hadóohkai ayóó niná yá’át’éeh dóó ahooláo bee ahóóti’.

Nihíi’sizíi íiyisíí Aniséii Diyiníi bitsi’ké danilį́, dóó be’ayóó ó’ó’ní doo nihíts’áajį’ kódooníił da dóó nihíYisdá’iiníiłii be’áyóó ó’ó’ní.1 Bitsíijį’ hóokahgo, azhą awéé’ t’įįhdoo nihidiltááł, hoozyéél doo niníti’ii bik’ídookahgo eíí nihiYisdá’iiníiłii, Jesus Christ nihigáál bee wóohdláago bá naal’a’.

President Russell M. Nelson, bá yáłti’í nihił danilį́į, ga’ shi yiikeedii eíí i’diisnáá’ bąą ándaayáii eíí baa hashti’go bee ánhi’dilyáii “hazhó’ó biwółnish”2 dóó t’áá ákogi anóht’áo bee nihéeho’dílzin. Shí dį́į́’ ándaalyáii díí tł’éé’ baa hadeesdzíh.

Ch’ikę́ę́h Nooséłíi Ádeił’į́į

Áłtsé, Ch’ikę́ę́h Nooséłíi ałtso Bóhólníihii Jesus Christ yee yoodlą’ doo bił naaki dooléeł da3 dóó t’áá aaníí Diyin God yitsi’ nilįnii bił béédahódoozííł.

Díí tł’éé’, Ch’ikę́ę́h Nooséłíi ádeił’į́į ánalyáii baa hódeeshní nísin. Nihí Diyin Ii’sizį́ nihił hólǫ́ǫ dóogo díídi saad baa sodiszinii t’áá aanínii baa ákodadinóosįįł:

Diyingo ániséii bitsi’ ayóó áyó’níi shilį́,4 diyiníi bee áshi’dilyáá dóó hool’áo yishááł.5

Jesus Christ bá naash’á’,6 benisht’é deeshłeełíi hasht’į́.7 Shił íishją́ í’doolnííł dóó be’déeshłííł hasht’į́8 dóó Bízhi’ bee dine’é bił náashnish.9

Shí t’áá ałtsojį’ Diyin God bá oo’íní nishłíigo sezí dóó t’áá ałtsoní bii’ dóó nidahaz’áágóó.10

Hanisht’é deeshlééł biká yishááł,11 iiná łahgo ánalnééh shił ayóí át’é12 dóó t’áá ákwiijį́ yist’ííd yishlééł.13 Oodlą’ bee,14 shíghan dóó sha’áłchíní bitse’ áshłééh,15 aha’diist’ą́ baa hasti’íi áshłééh dóó dinísin doo,16 dóó bee áda’ool’į́įł ádeeshlííł17 dóó Átaa’ bighan be’ák’ihojídlíi.18

Saa łahgo ádzaa “nihí” dóó “Shí” jį’. Díídi t’áá da’aanínii ní dadéeti’. Nihi yee’ ániséii diyiníi bitsi’ ayóó ayó’níi danóhlį́. Nihi yee’ Yisdá’iiníiłii, Jesus Christ bá naał’a’ dóogo bił ahadi’nóht’ą́. Wóshdę́ę́’ díídi saad náałkaah dóó báantsókees. Shił bééhózin díí óołaago eíí, t’áá aanínii nihił bééhódoozííł. Díídi t’áá aanínii bik’ízh’diitíihgo bee hóhontá łahgo át’áo bił joogááł łeh. Danóhłį́ dóó biká óht’íníi nihił bééhózingo Yisdá’iiníił bee bikéé’ wóhkahgi nihiká adoolwół.

hóózyéél dóó nihóolóos doo Jesus Christ bikéé’ wóhkahgo.

Ch’ikę́ę́h Nooséłíi da’ółta’gi

Naakigi łahgo ályáii yee’ Ch’ikę́ę́h Nooséłíi yaa da’ółta’íi. Eldir Neal A. Maxwell ádiinííd, “Áko dine’é ha’íí deiníziníi yee’ nahałtingo yiyáajį’ ádoogáłii yídin nilį́į łeh.“19 Nda’íitingi ga’ nahaltindę́ę́’ yah e’edááh nahalin, ayóó ó’ó’ní dóó ła’ bił hójilǫ́. Ayóó bee t’áała’í deidlééł, hak’is dabitse’, dóó Ch’ikę́ę́h Nooséłíi niyáagi doo yááh bíne’ da, nihí haanéelte’ da’ółta’íi daníil’į́.

100 nádiin biláah nááhai, ch’ikę́ę́h noosélíi táá’ ał’ąą góne’é da’ółta’. T’áá hodina’í ádoolnííł, nihí Ch’ikę́ę́h Nooséłí yá naazíníi dóó bisheb yaa odilazingo ch’ikę́ę́h nooséłí ha’íí yinízin dóó ward yidin nilínii bik’éhgo ałhíł nidáalnish doo. Kwǫ́ǫ́ ła’ bee ééhózin hait’áo díí ánoolnín dooléełígíí.

  • Nihi ch’ikę́ę́h nooséłíi t’áá dikwíhígo, nihi ch’ikę́ę́h nooséłíi t’áá łahí góne’ nanítingi t’áá at’é yah anájáh.

  • Nihi daa ch’ikę́ę́h nooséłíi lą’ída 12 béédaahaigo dóó ch’ikę́ę́h nooséłíi ła’ yiwóhgo beedááhaihii t’áá dikwíhígo. Nihi dah naakigo da’ółta’ ádoolnííł: Ch’ikę́ę́h Nooséłíi 12 dóó Ch’ikę́ę́h Nooséłíi 13-18jį’.

  • Doodágo 60 ch’ikę́ę́h noosélí wardgi nídaakahgo, hastą́ą́ da’ółta’ii bá ádoołííł, bee dááhai bik’éhgo, nááhai bik’éhgo.

Ákoh da’ółta’ hast’éeyáago, ch’ikę́ę́h nooséłí danóhłį́į t’ááła’í doołééł íiyisíí bíndaałnish doo. Nihináágóó nidaakáii bá adinídiin danóhlį́. Ayóó óo’ní nihee hóló dóó nihi ááshanee’ t’áá bił Nihijéí bii’ sodizin hólóo, ła’ bíla’ woołsóód dóó yá’át’éhii bił ół’į́. Akót’į́įgo, nihe’ájooba’ hólóo doo. Ał’ąą dine’é yá’át’éego bił nááłdeeh doo dóó biyá’át’éehii deidóołtsééł.

Ch’ikę́ę́h da’ółta’íi dabízhi’

Táá’, díí ánii da’ółta’gi, da’ółta’ ałtso bee wójíi doolééł “Ch’ikę́ę́h Noosélí.”20 Nihí doo chónaadeiniil’į́į dadoo “Beehive,” “Mia Maid,” dóó “Laurel.”

Da’ółta’ Binaat’áanii Bitse’go Ádaałééh

Akéedi baa hadeesdzíhii éí da’ółta’ biaat’áanii atsígo baa ntséhakéés. Ch’ikę́ę́h Noosélí da’ółta’gi bá hasht’edahóot’é, da’ółta’gi ałtso binaat’áanii dahólóo! 21 éí ch’ikę́ę́h noosélí diyingo bá haliyaaígíí bináhjį’ binaat’áanii dahóló.

Da’ółta’ binidaat’áanii ádeił’į́ dóó biniiyé bitse’ ádaalyaa dóó yiwóhgo ádeił’į́į bá ałkéé’ sinil. Yisdáá’adááh bi’óonish díídi ła’ ts’ídá yá naatł’i, kwe’é bił nahaz’ąníi diné bił óonish, na’nítin bi’óonish, diné éédidoodááł, dóó Átaa’ bighan dóó ła’ haajéé’ bikéé’ naháne’ bi’óonish.22 Aoo’, díígi át’áo Israel ałhą’íilnééh23—ch’ikę́ę́h nooséłí ałtso bá naanish ayóó át’éii Bóhólníihii binoosélí nideił’a’íi.

Baa ákonóhsingo, Sodizin bá Hooghan bii’ nahaz’ą́ą́góó, Bóhólníihii Bídine’é binidánt’a’í dabó’eesh doogo dayíizhi’. Ch’ikę́ę́h nooséłí, nihi dah átah da’ółta’íi binaat’áanii ła’ nóhłǫ́ǫ ga’ áłtsé kot’éego ánaazíigo átah bił baa nabik’íyádaałti’. Náás silíi’ ásizíi, da’ółta’íi binidánta’í atsijį’ néidiyoolá dóó naat’áanii danlįníi yooshk’iizhdoo yiká analwo’, kot’áo e’él’į́ dóó kotéego shą́ deiłníigo yídaneel’ą́ nidahaléeh.24 Da’ółta’í binaat’áanii dánlį́į haashįį níłtogo bił béédahózin, yaa ákodanízin doo bił ha’ánish dóó bił óonishgo hazhó’í ádeiił’į́ nidahádeeh dóó naat’áanii ídlį́ yídahwiidooł’ááł. T’áá áhandóó hansííd, ndi bá óóliił lágo. Yí’ishgo Ii’sizíi noolóós.

Chloe

Da’niséii dóó ánaazíi ádayoolíłii łahdę́ę́’ hadéisíidgo át’é, hane’ ła’ bee nihił hashne’. Chloe da’ółta’íi yá naat’áanii ábi’diilyaa. At’ééd hastįį diyin be’ádziil yaa hóyąníi at’ééké bił nanilnish dooígíí Bóhólníihii bízhi’ bína bidídiiłkiłgo shaa díinił. Chloe yaa sodoolzin dóó bił bééhoozin áko t’áá hodina’í yizhí yah ayíinil. At’éé’ yaa nitsékees dóó yaa sodilzin bináaltsoos íił’įní dooléełii, Ii’sizíi ch’ikę́ę́h nooséłí ła’ bił ch’íini’ą́ǫ yik’éé sódoolyiz—łááhída at’éé’ ła’ sodizin bá hooghangi nádaah doodágo nidei’áahii.

Haashą́’ yit’éego doolééł nízin, Chloe bimá yił yááłti’, éí kot’é bił níi eíí ííshjání ályáii t’áá ahááh baa tsinaajíkees łeh yídiinííd. T’áá ákot’é niizíigo, Chloe díí ch’ikę́ę́h noosélíi yizhí’ yah ayíigíh. Bísheb naanish nił héiit’é, dóó ch’ikę́ę́h noosélíi lą́ ásłį́į́’. Bitsiit’ááh dah deesníí’ bik’ijį’, díí naaltsoos íił’įní ániilá, “Baa ákonóhsinísh, doo haa’ída shá haz’ą́ą da nísin ńt’ę́ę́’ doodágo doo shiníziní da. Haa’íísh shá bóhonee’ą́. Ndi díí shaadeet’ą́ǫ, Azhé’é Diyiníi adeeshłíłii yaa ákonízin dóó shá hooł’a’.” Chloe dóó bimá dah nidiit’áazhgo, Chloe yich’į’go kódzaago dóó ádiinííd, binákw’eeshtó’ hólóo, “Ííshją́ ál’į́į́ t’áá aaníí hóló! Íishją́ íl’į́į náalnish!”

Da’ółta’ bíndaat’áanii, Diyin God danhíizhi’ dóó Bítsi’ké woh’ishíi bee niháá dahójoosdlí’. “Bóhólníihii neehósin. ... Bí nándiiłtį́.“25 T’áá iidą́ą́’ nihitsiit’ááh dah ádeesnii’ hastįį ła’ diyin be’ádziil bi’óholníih beehólónii; díí naalnish bá naatłizhíi óołíiłgo, nihi diyin be’ádziil bi’óholníi choinół’į́. Naalnish ayóó át’éi ádoołíí biká nihi’dééji’. Diyin Ii’sizíi baa ákonóhsin dóó anílééh nínii áálííł. Nihi díí óołííłgo, binóoł’ąągo bánaał’a’, haalá doo t’áá sháhi binánilnísh da!

Da’ółta’í binaat’áanii nóhłíí, nihehózą́, nihíinéé’, dóó íhoneedlį́ wardgi doole’é nayik’í yádaałti’ nádaah eíí Eldir Quentin L. Cook dííjį’ yaa haadzíí’. Nihi nihik’iskéii dóó nihláhkéii yidin danilínii bee biká adóohjahgi ádanóoł’ą́.26

Díídi da’ółta’ dah yikáh dóó bánaazíi ándaalyáii yee’ wardgi dóó branchgi yidáaghahgo ndi January 1, 2020 bii’ ts’ídá deiyijéeh doo.

Shiláh da’nóhlíi, shí eíí díídi ándaalyáii t’áá aaníí dishní dįįshjį́ baa haasdzí’ii Bóhólníihii kot’áo ádoolnííł nízin. Nihí díídi ándaalyaa ayóó chodéiniil’į́įl’ǫ́ǫ, biniiyéhii baa dawoo’nééh lágo: hazhó’ó Jesus Christ bikéé’ yiikahíi bee néidiizįįł dóó nááná ła’ baa náhidiit’ish. Shí eíí díí BíSodizin BáHooghan át’é dishní. Ayóó baa ahééh nísinii eíí ayóó bił nilį́ bináalnish atah íilníłii.

Biká sodiszin t’áá éí Ii’sizį́ eíí díídi ándaalyaa bináhjį’ ályaahígíí náásee’ aha’deet’ą́ bihóníti’ nihoolóós. Shí Jesus Christ bízhi’ binahjį’ adishní, áámen.

Deizóh

  1. See Romans 8:35–39.

  2. Russell M. Nelson, “Witnesses, Aaronic Priesthood Quorums, and Young Women Classes,” Liahona, Nov. 2019, 39.

  3. See Proverbs 3:5–7; Jacob 7:5.

  4. See Romans 8:16–17; Doctrine and Covenants 76:24; “The Family: A Proclamation to the World,” Liahona, May 2017, 145.

  5. See 2 Peter 1:3–4; Alma 37:44; Doctrine and Covenants 78:18; “The Family: A Proclamation to the World.”

  6. See John 13:14–15, 35.

  7. See Matthew 22:37–39; 25:40; 3 Nephi 12:48.

  8. See John 16:13; 3 Nephi 14:7–8; Moroni 7:13; 10:5; Doctrine and Covenants 8:2; 9:8; 11:13.

  9. See Matthew 20:26–28; 22:37–39; 25:34–40; 3 Nephi 26:19.

  10. See Isaiah 43:10; Mosiah 18:9; Doctrine and Covenants 14:8.

  11. See Romans 8:17; 2 Nephi 9:18; 31:20; Doctrine and Covenants 84:38; 132:49; Moses 1:39.

  12. See Helaman 12:23; Moroni 10:33; Doctrine and Covenants 58:42.

  13. See Alma 34:33; Doctrine and Covenants 82:18.

  14. See Hebrews 11; 2 Nephi 31:19–20; Alma 32:21.

  15. See Joshua 24:15; Doctrine and Covenants 109:8; 132:19.

  16. See Exodus 19:5; 1 Nephi 14:14; 2 Nephi 11:5; Doctrine and Covenants 54:6; 66:2; 90:24.

  17. See Mosiah 13:30; Alma 30:3; Doctrine and Covenants 84:20–22; Articles of Faith 1:3.

  18. See Psalm 24:3; Isaiah 2:3; Ezekiel 37:26.

  19. Neal A. Maxwell, All These Things Shall Give Thee Experience (1979), 55.

  20. Classes should be referred to by the unifying title of “Young Women.” To identify a specific class, include the age—for example, “Young Women 12–14”; “Young Women 15–18” (see Handbook 2: Administering the Church, 10.1.5, ChurchofJesusChrist.org).

  21. A class presidency should be called for each Young Women class. Where possible, a full presidency should be called, with a president, two counselors, and a secretary. If needed, a partial presidency may be called (see Handbook 2, 10.3.5).

  22. See Handbook 2, 10.3.5.

  23. See Russell M. Nelson “Hope of Israel” (worldwide youth devotional, June 3, 2018), HopeofIsrael.ChurchofJesusChrist.org.

  24. Additional instruction is available for adult Young Women leaders in Handbook 2, chapter 10.

  25. Henry B. Eyring, “Rise to Your Call,” Liahona, Nov. 2002, 76.

  26. If you have only one class and one class presidency, the full presidency can participate in ward youth council with the Aaronic Priesthood quorum presidents so there is a balance of young women and young men (see Handbook 2, 18.2.9).