Jednomyslně

Jedním z nejpozoruhodnějších tvorů na zemi je motýl monarcha. Při cestě do Mexika, kde jsme měli strávit Vánoce s rodinou mého manžela, jsme navštívili motýlí rezervaci, kde přezimují miliony motýlů monarchů. Ten úchvatný pohled i úvahy o příkladu jednoty a poslušnosti božských zákonů, jež se projevují v tom, co Bůh stvořil, nás nesmírně zaujaly.

Motýli monarchové se umějí výborně orientovat. Směr, kterým mají letět, odvozují od postavení slunce. Každé jaro překonávají tisíce kilometrů na cestě z Mexika do Kanady a každý podzim se vracejí do týchž jedlových lesů v Mexiku. Dělají to rok co rok, jedním mávnutím křidélek za druhým. Během cesty se na noc shlukují na stromech, aby se tak chránili před chladem a před nepřáteli.

Skupině motýlů se v angličtině říká kaleidoskop. Je to krásná metafora, že? Každý motýl v kaleidoskopu je jedinečný a odlišný, a přesto dal milující Stvořitel těmto zdánlivě křehkým stvořením schopnost přežít, létat, rozmnožovat se a šířit život tím, jak z jedné květiny na druhou přenášejí pyl. A i když je každý motýl jiný, pracují společně na tom, aby byl svět krásnější a úrodnější.

Podobně jako motýli monarchové jsme i my na cestě zpět do nebeského domova, kde se znovu setkáme s našimi Nebeskými rodiči. Podobně jako tito motýli jsme i my dostali božské vlastnosti, jež nám umožňují orientovat se na cestě životem, abychom naplnili „míru stvoření svého“. Spojíme-li, stejně jako oni, svá srdce v jednotě, Pán nás bude ochraňovat, „jako slepice shromažďuje kuřátka svá pod křídla svá“, a přetvoří nás v krásný kaleidoskop.

Děvčata a chlapci, mladé ženy a mladí muži, sestry a bratři, kráčíme po této cestě společně. Abychom dosáhli svého velkolepého cíle, potřebujeme se navzájem a je nutné být jednotní. Pán nám přikázal: „Buďte jedno; a nejste-li jedno, nejste moji.“

Ježíš Kristus je největším příkladem jednoty se svým Otcem. Jsou sjednoceni v záměru, v lásce a v díle, přičemž „vůle Synova [je] pohlcena ve vůli Otcově“.

Jak se můžeme řídit Pánovým dokonalým příkladem jednoty s Otcem a být více jednotní s Nimi i mezi sebou navzájem?

Jeden inspirující vzor nacházíme ve Skutcích 1:14. Čteme: „Všickni [muži] trvali jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami.“

Podle mě je důležité, že v knize Skutků, kde čteme o tom, co následovníci Ježíše Krista udělali ihned poté, co Ježíš jako vzkříšená bytost vystoupil do nebe, i o požehnáních, jež obdrželi díky svému úsilí, se slovo „jednomyslně“ objevuje několikrát. Také je důležité, že podobný vzor nacházíme mezi věrnými na americkém kontinentu v době, kdy je Pán navštívil a sloužil jim. „Jednomyslně“ znamená ve shodě, v jednotě a všichni společně.

Na obou místech pak věrní Svatí v jednotě například svědčili o Ježíši Kristu, studovali slovo Boží a vzájemně si s láskou sloužili.

Pánovi následovníci byli sjednoceni v záměru, v lásce a v díle. Věděli, kdo jsou, věděli, co mají dělat, a dělali to s láskou k Bohu a k sobě navzájem. Byli součástí velkolepého kaleidoskopu a takto jednomyslně postupovali kupředu.

Mezi požehnáními, která obdrželi, bylo to, že byli naplněni Duchem Svatým, docházelo mezi nimi k zázrakům, Církev rostla, mezi lidmi nebylo svárů a Pán jim ve všem žehnal.

Můžeme se domnívat, že tak jednotní byli proto, že znali Pána osobně. Byli mu nablízku a stali se svědky Jeho božského poslání, zázraků, jež vykonal, a Jeho Vzkříšení. Viděli rány na Jeho rukou a nohou a dotkli se jich. S jistotou věděli, že je zaslíbeným Mesiášem, Vykupitelem světa. Věděli, že „je zdrojem veškerého uzdravení, pokoje a věčného pokroku“.

Ačkoli my jsme Spasitele svýma fyzickýma očima možná neviděli, můžeme vědět, že žije. Pokud k Němu těsněji přilneme a budeme se snažit obdržet skrze Ducha Svatého osobní svědectví o Jeho božském poslání, budeme lépe rozumět svému účelu, v našem srdci bude přebývat láska Boží, budeme mít odhodlání být sjednoceni v kaleidoskopu vlastní rodiny, sboru a společenství a budeme si navzájem sloužit „novým a lepším způsobem“.

Když se Boží děti společně snaží pod vedením Ducha podávat pomocnou ruku druhým v nouzi, dějí se zázraky.

Slýcháme mnoho příběhů o lásce k bližním, kterou si lidé projevují, když přijde katastrofa. Například když vloni město Houston čelilo obrovským záplavám, lidé zapomněli na své potřeby a vydali se pomáhat druhým. President kvora starších požádal místní obyvatele o pomoc a ti rychle zorganizovali flotilu 77 člunů. Záchranáři projížděli po zasažených čtvrtích a přepravovali celé rodiny do jednoho ze sborových domů, kde našly útočiště a velice potřebnou pomoc. Členové i nečlenové pracovali se společným záměrem.

V chilském Santiagu si presidentka Pomocného sdružení přála pomoci imigrantům, kteří do jejich sousedství přišli z Haiti. Po poradě se svými vedoucími kněžství přišla spolu s ostatními vedoucími s nápadem nabídnout těmto lidem kurzy španělštiny a pomoci jim tak lépe se začlenit do nové domoviny. Každou sobotu ráno se misionáři setkávají se svými dychtivými studenty. Atmosféra jednoty v oné budově je inspirujícím příkladem lidí z rozmanitého prostředí, kteří jednomyslně slouží.

V Mexiku cestovaly stovky členů několik hodin na pomoc těm, kdo přežili dvě velká zemětřesení. Přivezli si s sebou nářadí, stroje a lásku ke svým bližním. Když se dobrovolníci shromáždili v jednom z našich sborových domů a čekali na pokyny, starosta města Ixhuatán se rozplakal, když viděl takový projev čisté lásky Kristovy.

Pán nám nyní dává každý měsíc příležitost společně se radit v rámci kněžského kvora či Pomocného sdružení, abychom se všichni dokázali aktivněji zapojovat do kaleidoskopu svého sboru či odbočky, kam všichni dobře zapadáme a kde je nás všech zapotřebí.

Cesty každého z nás se liší, a přesto po nich kráčíme společně. Při naší cestě nezáleží na tom, co jsme udělali nebo kde jsme byli, ale na tom, kam jdeme a čím se stáváme – v jednotě. Když se pod vedením Ducha Svatého společně radíme, vidíme, kde jsme a kde máme být. Duch Svatý nám dává vizi, kterou nelze vnímat přirozenýma očima, protože „zjevení je rozptýleno mezi námi“, a když toto zjevení složíme dohromady, vidíme více.

Pracujeme-li v jednotě, naším záměrem má být hledání a konání Pánovy vůle, naším motivem má být láska, již pociťujeme k Bohu a k bližním, a naší největší touhou má být „pracovati pilně“, abychom dokázali připravovat cestu pro vítězoslavný návrat Spasitele. A toho lze docílit jen tehdy, budeme-li pracovat „jednomyslně“.

Kéž podobně jako motýli monarchové postupujeme kupředu se společným záměrem, každý z nás se svými vlastními rysy a přínosem, a pracujeme na tom, aby byl tento svět krásnější a úrodnější – krůček po krůčku a v souladu s Božími přikázáními.

Pán Ježíš Kristus nám slíbil, že když se shromáždíme v Jeho jménu, bude uprostřed nás. Svědčím o tom, že Ježíš žije a jednoho krásného jarního jitra, jako je toto, byl vzkříšen. On je monarchou nad všemi monarchy – „Král kralujících, a Pán panujících“.

Kéž jsme sjednoceni v Otci a v Jeho Jednorozeném Synu a jsme přitom vedeni Duchem Svatým, o to se pokorně modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.