2010–2019
Yam Lus ntawm txoj Moo Zoo
Plaub Hlis Ntuj Xyoo 2017


12:28

Yam Lus ntawm txoj Moo Zoo

Kev muaj hwj chim qhia hauv tsev yeej tseem ceeb kom muab txoj moo zoo tshwj cia hauv peb tsev neeg, thiab peb yuav tsum rau siab thiab sib zog ua.

Tom qab lawv hu kuv ua ib tug Tuam Thawj Coj, kuv nrog kuv tsev neeg tsiv tsev ntawm Costa Rica los rau Salt Lake City kom ua kuv txoj hauj lwm thib ib. Nyob hauv Teb Chaws Amelikas no, kuv tau koob hmoov muaj sij hawm mus xyuas ntau haiv neeg zoo heev uas muaj kab lig kev cai sib txawv. Muaj neeg ntau heev, zoo li kuv, uas yug los nyob hauv tej teb chaws ntawm Amelikas Sab Qab Teb thiab Amelikas Nruab Nrab.

Kuv pom tias cov Neeg Mev ntawm tiam thib ib uas tuaj txog teb chaws no hais Lus Mev feem ntau thiab hais Lus Akiv txaus sib tham nrog lwm tus. Tiam thib ob, uas yug los hauv lub Teb Chaws Amelikas los sis los thaum lawv tseem yog ib tug me nyuam yaus thiab kawm ntawv nyob no, lawv hais Lus Akiv zoo heev thiab tej zaum hais Lus Mev me ntsis. Thiab feem ntau, tiam thib peb, lawv twb poob yam lus ntawm lawv cov poj koob yawm txwv, tsis hais Lus Mev lawm.

Tus kws kawm txog tej yam lus hais tias qhov no hu ua “kev poob yam lus.” Yuav muaj kev poob yam lus thaum tej tsev neeg tsiv tsev rau ib lub teb chaws txawv uas feem coob tsis hais lawv yam lus. Yog ib yam uas tsis muaj nyob hauv cov Neeg Mev xwb tiam sis kuj muaj nyob thoob plaws lub ntiaj teb nyob qhov twg ib yam lus tshiab muab yam lus qub pauv. Nifais, ib tug yaj saub nyob hauv Phau Ntawv Maumoos, txhawj hais tias nws cov yawg koob yam lus yuav poob mus thaum nws npaj mus rau thaj av uas tau cog lus tseg lawm. Nifais sau hais tias, “saib seb, yam no yog Vajtswv lub tswv yim tias peb yuav tsum nqa kom tau cov ceev xwm txheej no, xwv kom peb yuav khaws tau peb cov yawg koob tej lus cia rau peb tej me nyuam.

Tiam sis Nifais kuj txhawj txog kev poob ib yam lus ntxiv thiab. Nyob hauv nqe tom qab ntawd, nws sau hais tias, “Thiab kom peb yuav [muab] cov yaj saub dawb huv tej lus uas lawv tau hais los ntawm lawv qhov ncauj lawm [tshwj] cia rau peb tej me nyuam thiab, cov ntawd yog cov uas lawv twb tau txais los ntawm Vajtswv tus Ntsuj Plig thiab nws lub hwj chim, txij puag thaum ntuj tsim teb raug los mus txog ntua niaj hnub nim no.”

Kuv pom tias kev muab yus poj koob yawm txwv tej lus tshwj cia thiab kev muab Yexus Khetos txoj moo zoo tshwj cia zoo ib yam.

Hnub no, nyob hauv tej lus piv txwv, tsis yog kuv hais txog ib yam lus twg ntawm lub ntiaj teb no tiam sis kuv hais txog ib yam lus uas nyob mus ib txhis uas peb tsev neeg yuav muab tshwj cia thiab tsis txhob cia poob mus. Kuv hais txog yam lus ntawm Yexus Khetos txoj moo zoo. “Yam lus ntawm txoj moo zoo” txhais hais tias yog tag nrho cov yaj saub tej lus qhia, peb txoj kev mloog tej lus qhia ntawd, thiab kev coj raws li kab lig kev cai ncaj ncees.

Kuv yuav hais txog peb txoj kev uas yuav pab tshwj yam lus no tseg.

Kev thib Ib: Rau Siab thiab Mob Siab Dua rau hauv Tsev

Nyob hauv phau Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus, tus Tswv caw cov mej zeej feem ntau ntawm lub Koom Txoos, tsis hais Newel K. Whitney, kom lawv ua lawv tsev muaj kab muaj kev. Tus Tswv hais tias, “Kuv tus tub qhe Newel K. Whitney … yuav tsum raug qhuab ntuas, thiab muab nws tsev neeg kho kom muaj kab muaj kev, thiab xyuas kom lawv yuav tsum rau siab thiab mob siab dua rau hauv tsev, thiab thov Vajtswv tas mus li, tsis li ces lawv yuav raug muab tshem tawm ntawm lawv qhov chaw mus.”

Ib qho uas ua rau tib neeg poob lawv yam lus yog thaum cov niam tsev txiv tsev tsis siv sij hawm qhia lawv cov me nyuam lawv yam lus. Qhov uas yus hais lus nyob hauv tsev yeej tsis txaus. Yog cov niam tsev txiv tsev xav muab lawv yam lus tshwj cia, lawv yuav qhia yam lus ntawd. Kev tshawb fawb qhia tias cov niam tsev txiv tsev uas txhob txwm siv zog muab lawv yam lus tshwj cia yeej ua tau. Yog li ntawd yog yus txhob txwm xav muab yam lus ntawm txoj moo zoo tshwj cia yus yuav ua li cas?

Txwj Laug David A. Bednar ntawm Pawg Kaum Ob tug Thwj Tim ceeb toom hais tias, “kev lam qhia txog txoj moo zoo thiab coj yam ntxwv zoo hauv tsev” yog ib qho uas yuav ua rau tej tsev neeg uas muaj ntau tiam neeg hauv lub Koom Txoos ploj mus.

Yog li ntawd peb paub tias kev muaj hwj chim qhia hauv tsev yeej tseem ceeb kom muab txoj moo zoo tshwj cia hauv peb tsev neeg, thiab peb yuav tsum rau siab thiab sib zog ua.

Cov thawj coj tau caw peb ntau zaus kom kawm vaj lug kub peb tus kheej thiab nrog peb tsev neeg txhua hnub. Tej tsev neeg feem ntau uas ua li no tau koob hmoov txhua hnub vim lawv koom siab koom ntsws dua thiab sib raug zoo nrog tus Tswv zoo dua ntxiv.

Leej txiv thiab tus ntxhais kawm vaj lug kub

Kev kawm vaj lug kub yuav pib thaum twg? Yuav pib thaum cov niam tsev txiv tsev nqa cov vaj lug kub, thiab nrog kev hlub, caw lawv tsev neeg koom ua ke kawm vaj lug kub. Yeej nyuaj yog yus xav siv lwm txoj kev kom kawm li no.

Tsev neeg kawm vaj lug kub

Cov niam tsev txiv tsev, tsis txhob cia cov koob hmoov no ploj mus. Tsis txhob tos txog thaum lig dhau!

Txoj Kev thib Ob: Coj Yam Ntxwv Zoo hauv Tsev

Ib tug kws tshawb fawb txog tej yam lus sau hais tias yog yus xav kom yus yam lus uas ib txwm hais tshwj cia “yus yuav tsum ua kom yus yam lus muaj txoj sia rau nej cov me nyuam.” Peb “ua kom peb yam lus muaj txoj sia” thaum peb qhia thiab coj yam ntxwv ua ke.

Thaum kuv yog ib tug tub hluas, kuv ua hauj lwm hauv kuv txiv chaw ua hauj lwm thaum kuv phab kawm ntawv. Kuv txiv pheej nug kuv tom qab kuv tau nyiaj hais tias “Koj yuav ua li cas rau koj cov nyiaj?”

Kuv paub kuv yuav tsum teb li cas thiab teb hais tias “Them ib feem kaum thiab ceev nyiaj rau kuv txoj kev mus ua tub txib.”

Tom qab kuv ua hauj lwm tau yim xyoo thiab kuv pheej teb tib lo lus nug no, kuv txiv xav tias nws twb qhia kuv kom them ib feem kaum lawm. Tiam sis nws tsis tau paub tias kuv twb kawm lub ntsiab cai tseem ceeb no tib zaug xwb. Cia kuv qhia nej tias ua li cas kuv kawm txog lub ntsiab cai ntawd.

Tom qab muaj tsov rog ntawm cov neeg hauv Amelikas Nruab Nrab, kuv txiv txoj kev ua lag ua luam tsis muaj nyiaj. Nws ntiav 200 tus neeg ua hauj lwm ua ntej ntshe tom qab muaj tsawg dua li tsib tug neeg uas xaws khaub ncaws uas ua hauj lwm hauv chaw nres tsheb ntawm peb lub tsev. Muaj ib hnub, thaum lub caij nyoog uas nyuaj ntawd, kuv hnov kuv niam kuv txiv sib tham seb nkawd puas yuav them ib feem kaum los sis yuav zaub mov rau cov me nyuam noj.

Thaum hnub Sunday, kuv raws kuv txiv qab seb nws yuav ua dab tsi. Tom qab peb mus rau kev sib ntsib hauv lub Koom Txoos lawm, kuv pom nws muab ib hnab ntawv thiab tso nws cov nyiaj ib feem kaum rau haud. Nov yog ib feem ntawm tej yam uas kuv kawm xwb. Kuv tseem xav paub seb peb yuav noj dab tsi.

Hnub Monday thaum sawv ntxov, ib co neeg khob qhov rooj. Thaum kuv qhib qhov rooj, lawv thov kom kuv mus hais kuv txiv. Kuv hu nws, thiab thaum nws tuaj txog, cov neeg hais tias yuav tsum xaws ib co khaub ncaws tsuag tsuag. Lawv hais tias vim yuav tsum ua sai sai ces lawv kheev them nqi ua ntej. Hnub ntawd kuv tau kawm txog tej ntsiab cai ntawm kev them ib feem kaum thiab cov koob hmoov ua muaj tom qab.

Nyob hauv Phau Tshiab, tus Tswv hais txog kev coj yam ntxwv. Nws hais tias, “Kuv qhia tseeb rau nej hais tias Leej Tub yeej tsis ua ib yam dab tsi raws li nws lub siab; nws tsuas ua tej uas nws pom nws Txiv ua xwb. Tej uas Leej Txiv ua, Leej Tub thiaj ua.”

Mus rau lub tuam tsev

Tsis yog peb yuav tsum hais lus rau peb cov me nyuam txog qhov uas kev sib yuav hauv lub tuam tsev, kev yoo mov, thiab kev hwm Hnub Caiv kom dawb huv tseem ceeb npaum li cas. Lawv yuav tsum pom peb teem sij hawm mus rau lub tuam tsev ntau npaum li peb mus tau. Lawv yuav tsum pom peb yoo mov thiab hwm Hnub Caiv tag nrho kom dawb huv. Yog tias peb cov tub hluas ntxhais hluas tsis txawj yoo ob pluag mov, tsis txawj nyeem vaj lug kub txhua hnub, thiab tsis txawj tua TV thaum hnub Sunday, ces lawv puas txawj tswj lawv tus kheej kom lawv tsis raug kev ntxias nyob hauv lub ntiaj teb no, tsis hais kev ntxias kom saib duab liab qab?

Txoj Kev thib Peb: Kab Lig Kev Cai

Ib txoj kev ntxiv uas ua rau tej yam lus hloov los yog poob yog thaum yus muab lwm yam lus thiab tej kab lig kev cai xyaw ua ke nrog yus yam lus ib txwm hais.

Thaum nyuam qhuav txum tim lub Koom Txoos rov qab los lawm, tus Tswv caw ntau tus mej zeej ntawm lub Koom Txoos kom ua rau lawv tsev neeg muaj kab muaj kev. Nws pib caw lawv thaum Nws hais txog ob txoj kev uas ua rau peb xiam qhov kaj thiab qhov tseeb los ntawm peb tsev neeg: “Tus niag phem ntawd los thiab coj txoj kev kaj thiab qhov tseeb ntawm noob neej mus, los ntawm kev tsis mloog lus, thiab vim yog tej kab lis kev cai ntawm lawv cov poj koob yawm txwv.

Nyob hauv peb tsev neeg, peb yuav tsum tsis txhob ua raws li tej kab lig kev cai uas ua rau peb tsis hwm Hnub Caiv kom dawb huv los sis tsis kawm vaj lug kub thiab thov Vajtswv txhua hnub hauv tsev. Peb yuav tsum kaw qhov rooj ntawm peb lub tsev kom tsis pub tej duab liab qab thiab lwm yam kev phem nkag rau haud. Xwv kom tawm tsam cov kab lig kev cai ntawm lub caij nyoog no, peb yuav tsum siv cov vaj lug kub thiab cov yaj saub tej lus qhia peb cov me nyuam txog lawv keeb kwm saum ntuj, lub hom phiaj ntawm lub neej no, thiab Yexus Khetos ntiag tug hauj lwm.

Lus Xaus

Nyob hauv vaj lug kub, muaj ob peb yam piv txwv txog “kev poob yus yam lus.” Piv txwv hais tias:

“Nim no tau muaj tias tau muaj coob leej ntawm tiam hluas uas tsis to taub vaj ntxwv Npeyamis tej lus, tseem yog me nyuam yaus thaum lub sij hawm nws tau hais rau nws cov neeg; thiab lawv tsis ntseeg lawv tej yawg koob tej kev li kev cai. …

“Thiab nim no vim lawv txoj kev tsis ntseeg lawv thiaj tsis muaj peev xwm to taub Vajtswv txoj lus; thiab lawv tej siab tau tawv qhwb qhawv.”

Rau tiam neeg uas tab tom loj hlob, txoj moo zoo yog ib yam lus txawv txawv. Thiab txawm yog tib neeg sib cav txog qhov uas kev hais yam lus yus ib txwm hais muaj nqi npaum li cas los, raws li txoj hau kev cawm seej, yeej tsis tsim nyog sib cav txog tej xwm txheej mus ib txhis uas yus raug thaum yus poob yam lus ntawm txoj moo zoo nyob hauv tsev.

Niam thov Vajtswv nrog nws tus tub

Vim peb yog Vajtswv cov me nyuam, peb yog neeg zoo tsis tag nrho uas siv zog kawm ib yam lus uas zoo tag nrho. Ib yam li ib leej niam muaj siab hlub nws cov me nyuam yaus, peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej ua siab ntev rau tej yam peb ua yuam kev thiab ua zoo tsis tag nrho. Nws nyiam thiab to taub tej yam me me uas peb hais, uas peb muaj siab tiag tiag hais, ib yam li peb twb hais paj lug. Nws zoo siab thawj zaug uas peb hais tej lus ntawm txoj moo zoo. Nws qhia peb nrog kev hlub zoo tag nrho.

Tsev neeg thov Vajtswv ua ke

Tsis muaj nqi zog hauv lub neej no, txawm tseem ceeb npaum li cas los, uas muaj nqis yog tias peb poob yam lus ntawm txoj moo zoo hauv peb tsev neeg. Kuv ua tim khawv tias Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej yuav foom koob hmoov rau peb thaum peb sim hais Nws yam lus, mus txog thaum peb txawj hais lus uas siab dua no, uas yeej yog yam lus uas peb ib txwm hais. Los ntawm Yexus Khetos lub npe, amees.

Lus Cim

  1. Nyob hauv cov Neeg Hispanic, thaum txog tiam peb “cov uas hais lus Akiv xwb muaj npaum li … 72 feem pua” (Richard Alba, “Bilingualism Persists, but English Still Dominates,” Migration Policy Institute, Ob Hlis Ntuj 1, 2005, migrationpolicy.org/article/bilingualism-persists-english-still-dominates).

  2. “Feem ntau tiam neeg thib peb hais lus Akiv xwb” (Alba, “Bilingualism Persists, but English Still Dominates”).

  3. 1 Nifais 3:19; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  4. 1 Nifais 3:20; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  5. Ib yam lus txhais hais tias “ib tug txheej txheem sib txuas lus uas siv nyob hauv ib lub teb chaws los yog zej zog” (Oxford Living Dictionaries, “language,” oxforddictionaries.com).

  6. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:50; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  7. “[Kev muab ib yam lus tshwj tseg] los yeej ua tau, tiam sis yuav tsum rau siab thiab npaj ua li ntawd” (Eowyn Crisfield, “Heritage Languages: Fighting a Losing Battle?” onraisingbilingualchildren.com/2013/03/25/heritage-languages-fighting-a-losing-battle). “Piv txwv hais tias, cov uas hais lus Yelemes nyob hauv qhov Nruab Nrab Sab Hnub Poob twb hais lawv yam lus tau ntau tiam neeg” (Alba, “Bilingualism Persists, but English Still Dominates”).

  8. David A. Bednar, “Multigenerational Families,” nyob hauv lub Tuam Rooj Sab Laj tej Kev Sib Ntsib rau cov Thawj Coj, Plaub Hlis Ntuj 2015, broadcasts.lds.org.

  9. Ib qho piv txwv niaj hnub nim no yog tej lus qhia los ntawm Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm hais tias: “Peb hais kom cov niam tsev txiv tsev thiab cov me nyuam saib tej no tseem ceeb tshaj plaws: tsev neeg kev thov Vajtswv, tsev neeg hmo ua ke, kev kawm txoj moo zoo, thiab tej yam ntxim saib ntxim ua nrog tsev neeg” (tsab ntawv ntawm Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm, Ob Hlis Ntuj 11, 1999).

  10. “Yus yuav tsum ua kom yus yam lus muaj txoj sia rau nej cov me nyuam, xwv kom lawv yuav to taub thiab sib txuas lus thiab xav tias lawv yog ib feem ntawm cov neeg uas hais yam lus ntawd” (Crisfield, “Heritage Languages: Fighting a Losing Battle?” ntxiv qhov uas ntawv qaij).

  11. Yauhas 5:19.

  12. “Ib hnub yoo mov raws li kev cai feem ntau yog kev tsis noj mov thiab haus dej tau ob pluas mov nyob hauv 24 xuab moos, mus rau kev sib ntsib yoo mov thiab ua tim khawv, thiab ua siab dawb muab nyiaj yoo mov kom pab cov uas xav tau” (Handbook 2: Administering the Church [2010], 21.1.17).

  13. Saib Oonis 1:17.

  14. Lus Qhuab Qhia thiab Kev Khi Lus 93:39; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  15. Nyob hauv zaj lus no, “kev poob yam lus” hais txog qhov uas yus poob tau txoj moo zoo (saib Cov Thawj Tswj 2:10; Oonis 1:17; 3 Nifais 1:30).

  16. Mauxiyas 26:1, 3; ntxiv qhov uas ntawv qaij.

  17. Saib Mathais 5:48; 3 Nifais 12:48.

  18. Saib Mathais 16:24–26.