Nedělní dopolední zasedání
Veliké dary věčnosti: Usmíření Ježíše Krista, Vzkříšení a Znovuzřízení
Výňatky
Kdysi dávno jsme se na ranní lekci evangelia učili nazpaměť verše z Bible. Přirozeně mě lákaly krátké pasáže. Patřil k nim i Jan 11:35 – jeden z nejkratších veršů v písmech, který sestává pouze ze tří slov: „I zaplakal Ježíš.“
To, že Ježíš pláče zármutkem i radostí, svědčí podle mě o zázračné skutečnosti: Vznešený Syn Boží sestoupil do fyzické smrtelnosti a naučil se podle těla, jak být vždy s námi a žehnat nám.
Ať již voláme k Pánu v zármutku nebo v radosti, Ježíš Kristus nám dokonale rozumí. Může být přítomen ve chvílích, kdy nejvíce potřebujeme veliké dary věčnosti – Usmíření Ježíše Krista, Vzkříšení a znovuzřízení. …
Velikonoce v Ježíši Kristu nám umožňují pociťovat Boží schválení. Tento svět nám říká, že jsme příliš vysocí, příliš malí, příliš širocí, příliš úzcí – že nejsme dost chytří, hezcí či duchovní. Díky duchovní proměně v Ježíši Kristu můžeme uniknout vysilujícímu perfekcionismu. …
Boží plán morální svobody jednání ve smrtelnosti nám umožňuje učit se z vlastních zkušeností. … Ježíš Kristus, naplněn láskou, sestoupil pode vše a vystoupil nade vše. Raduje se z našich božských schopností tvořit a radovat se, být laskaví, aniž bychom očekávali cokoli na oplátku, mít víru ku pokání a odpouštět. A pláče zármutkem nad nesmírným lidským utrpením, krutostí a nespravedlností – často způsobenými lidskými rozhodnutími – a pláčí i nebesa a s nimi Bůh nebes. …
Toto jsou Velikonoce v Ježíši Kristu – On odpovídá na touhy našeho srdce a na otázky naší duše. Stírá nám slzy, kromě slz radosti.