Miin Svatý týden

Maminka s tatínkem nám z písem přečetli příběh o Květné neděli. Když Ježíš Kristus přišel do Jeruzaléma, lidé mávali palmovými ratolestmi a volali: „Hosana!“

Moje sestra Lucy držela obrázek Ježíše, jak jede na oslíkovi. My ostatní jsme mávali palmovými ratolestmi z papíru. Představovala jsem si, jak vítám Ježíše, a měla jsem z toho radost.

Ježíše rozzlobilo, že lidé v chrámu prodávají různé věci, a tak je vyhnal. Sbírali jsme odpadky z křoví kolem naší církevní budovy. Jsem ráda, že jsme mohli pomáhat pečovat o Boží dům!

Maminka četla příběhy, které Ježíš Kristus vyprávěl lidem. Poslouchali jsme a z modelíny jsme vyrobili něco z toho, o čem se v příběhu mluvilo. Lucy vyrobila ovečku, protože Ježíš je Dobrý pastýř. Já jsem vyrobila malou olejovou lampičku. To mi pomohlo pamatovat na to, abych měla srdce vždy naplněné vírou.

Tatínek nám vyprávěl o tom, jak Maria potřela Ježíši Kristu nohy zvláštním olejem. A vůně toho oleje naplnila celý dům.

My jsme tento zvláštní olej neměli. Místo toho jsme použili skořici k přípravě sušenek. Maminka řekla, že když při pečení sušenek ucítíme vůni skořice, máme myslet na to, co můžeme Ježíšovi dát.

Zapálili jsme svíčky a zazpívali si píseň, jako to udělal Ježíš Kristus a Jeho učedníci při Poslední večeři. Jedli jsme pita chléb a pili hroznový džus, abychom si připomněli první obřad svátosti. Měli jsme také granátová jablka, která nám připomínala Ježíšovu krev, a olivy jako připomínku getsemanské zahrady.

Při jídle venku zaduněl hrom. Cítila jsem se v bezpečí a byla jsem vděčná, protože jsem věděla, že Ježíš už tu nejtemnější bouři překonal.

Četli jsme o tom, jak za nás Ježíš Kristus zemřel. Pak jsme vzali prázdný květináč na zahradu a převrátili ho na bok, aby připomínal hrobku. Nasypali jsme kolem něj hlínu a kameny, ale otvor jsme nechali nezakrytý. Maminka nám dala postavičku, která představovala Ježíšovo tělo. Uctivě jsme ji zabalili do kousku bílé látky a dali ji do květináče.

I když to byl jen květináč, bylo mi líto, když jsem otvor překryla kamenem.

Maminka vysvětlila, že Ježíš Kristus poté, co zemřel, zorganizoval v duchovním světě misionářskou práci. Díky tomu se o Něm mohou dozvědět i lidé, kteří Jeho evangelium na zemi nepoznali. V chrámu se můžeme dát pokřtít za ty, kteří nebyli pokřtěni předtím, než zemřeli.

Lucy ani já ještě nejsme dost staré na to, abychom mohly jít do chrámu, ale pomáhaly jsme vystřihnout vytištěné kartičky se jmény. Maminka s tatínkem se střídali v tom, že jeden vždy dělal chrámovou práci za lidi na kartičkách a druhý se s námi procházel po chrámovém pozemku. Dokonce i zvenčí mi chrám připadal trochu jako nebe.

O velikonočním ránu byl kámen před květináčem pryč a kousek bílé látky byl prázdný. Byla tam kartička, na které stálo: Vstal z mrtvých!

Už dřív jsem věděla, že důvodem, proč slavíme Velikonoce, je Ježíš Kristus. Poté co jsme slavili Svatý týden, mám pocit, že i já Ho znám o trochu lépe.