Pravá radost z Vánoc

Milovaní bratři a sestry, mám radost z toho, že zde dnes večer mohu být s vámi, zatímco slovem a písní oslavujeme narození našeho Spasitele a Vykupitele – Pána Ježíše Krista.

Vánoce jsou překrásné období v roce. Pro většinu z nás je to také období, kdy jsme v jednom kole. Doufám a modlím se, abychom nepodlehli tlakům tohoto období natolik, že bychom začali klást důraz na nesprávné věci a unikala nám ona prostá radost z toho, že si můžeme připomínat narození Svatého děťátka v Betlémě.

Skutečnou radost z Vánoc neobjevíme v tom, že budeme spěchat a hnát se, abychom toho stihli o něco více. Skutečnou radost z Vánoc objevíme tehdy, když se v tomto období soustředíme na Spasitele.

Narodil se ve stáji, položili Ho do jeslí – takto přišel z nebe, aby žil na zemi jako smrtelník a aby ustanovil království Boží. Jeho slavné evangelium přetvořilo myšlení světa. Žil pro nás a také pro nás zemřel. Co můžeme na oplátku dát my Jemu?

Mám rád slova, která napsala anglická básnířka Christina Rossetti:

Naší oslavou Vánoc by mělo být přemítání o lásce a nesobeckosti, jimž nás Spasitel učil. Dávání, nikoli dostávání, vede k plnému rozkvětu ducha Vánoc. Pociťujeme k druhým více laskavosti. S láskou podáváme pomocnou ruku těm méně šťastným. Naše srdce se obměkčuje. Odpouštíme nepřátelům, připomínáme si přátele a posloucháme Boha. Duch Vánoc ozařuje okno duše, a zatímco hledíme na rušný a zaneprázdněný svět, začínáme se více zajímat o lidi než o věci. Abychom pochopili pravý význam „Ducha Vánoc“, musíme o něm přemýšlet jako o „Duchu Kristovu“.

President David O. McKay řekl: „Opravdové štěstí pochází pouze z toho, že činíme šťastnými druhé – praktickým používáním Spasitelovy nauky, že člověk musí život ztratit, aby jej získal. Zkrátka duch Vánoc je duch Kristův, který způsobuje, že naše srdce vyzařuje bratrskou lásku a přátelství a nabádá nás k laskavým skutkům služby.

Je to duch evangelia Ježíše Krista, který, když ho budeme poslušni, přinese ‚zemi pokoj‘, neboť právě to je evangeliem zamýšleno – dobrá vůle vůči všem lidem.“

Kéž dáváme tak, jak dával Spasitel. Dávat ze sebe sama je posvátným darem. Dáváme na památku toho všeho, co dal a dává Spasitel. Kéž zároveň s dary, které se nakonec stejně rozbijí nebo upadnou v zapomnění, dáváme také dary, které mají věčnou hodnotu. Oč lepší by byl svět, kdybychom všichni dávali dary porozumění a soucitu, služby a přátelství, laskavosti a mírnosti.

Kéž každý z nás v této době, kdy nás svou nádherou obklopuje vánoční období, usiluje stejně jako mudrcové o to, aby nás nějaká jasná hvězda provázela naší oslavou narození Spasitele. Kéž každý z nás podnikne v duchu cestu do Betléma a vezme s sebou jako dárek pro Spasitele laskavé a starostlivé srdce.

Bratři a sestry, kéž každý z nás prožije Vánoce naplněné radostí. V to doufám a o to se modlím v posvátném jménu našeho Spasitele, Ježíše Krista, amen.