Po vašich chybách – i těch velkých

Apoštol Petr je v Novém zákoně velmi zajímavou postavou. Měl víru a odvahu kráčet k Ježíšovi po vodě, ale za pouhý okamžik dovolil svému strachu, aby ho přemohl tak, že se začal topit a volal k Pánu o pomoc (viz Matouš 14:28–31). Ačkoli neznáme všechny podrobnosti Petrova života, víme o jisté události, kdy hořce plakal.

Ježíš Kristus jen několik hodin před svým zatčením prorokoval, že než kohout dvakrát zakokrhá, Petr Ho třikrát zapře. Petr odmítal takovému proroctví uvěřit a „pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe.“ (Marek 14:31.)

Spasitelovo proroctví se samozřejmě naplnilo. V důsledku hrůzy a strachu, které Spasitelovo zatčení doprovázely, Petra jeho odhodlání opustilo. Petr již dvakrát popřel, že Spasitele zná, a když na něj někdo naléhal potřetí, „počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.“ (Marek 14:71.)

Když dvakrát zakokrhal kohout a Petr si vzpomněl na Spasitelovo proroctví, „plakal hořce“ (Matouš 26:75).

Tím ale jeho příběh nekončí!

Ze všeho, co lze v písmech najít, je patrné, že Petrův strach již nikdy nezvítězil nad jeho svědectvím o Ježíši Kristu. Při každé příležitosti o Spasiteli odvážně svědčil, bez ohledu na osobní rizika, která mu to přinášelo. Uvědomme si, že Petr učil lid, který Ježíše Krista právě ukřižoval! Nebezpečí bylo značné.

Když Petr uzdravil muže chromého od narození a přikázal mu: „Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď“ (Skutkové 3:6), byl spolu s Janem zatčen a vyslýchán, jak tento zázrak vykonal.

Petr směle odpověděl: „Známo buď všechněm vám i všemu lidu Izraelskému, že ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kteréhož jste vy ukřižovali, jehož Bůh vzkřísil z mrtvých, skrze toho jméno tento stojí před vámi zdravý.

Toť jest ten kámen za nic položený od vás dělníků, kterýž učiněn jest v hlavu úhelní. A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti.“ (Skutkové 4:10–12.)

Jak odvážná odpověď! A jasný důkaz jeho přesvědčení.

Každý z nás bude v tomto životě hřešit. Navzdory svému nejlepšímu úsilí čas od času neuskutečníme své naděje a záměry. President Jeffrey R. Holland (1940–2025), president Kvora Dvanácti apoštolů, jednou učil: „Bůh musí vždy, vyjma v případě svého dokonalého Jednorozeného Syna, pracovat pouze s nedokonalými lidmi.“

Vaše duchovní hodnota není definována ani omezena vašimi chybami – a to ani těmi velkými! Jelikož Petr učinil pokání a Kristus mu odpustil, zapření Krista Petrovi nezabránilo, aby později s velikou mocí svědčil, učil a obracel druhé. Písma jsou plná příkladů dalších učedníků, kteří zhřešili, učinili pokání a poté kráčeli dál s vírou v Krista.

Satan se vás bude neustále snažit přesvědčit, že vaše chyby se sčítají a že je nikdy nebudete schopni překonat. Nevšímejte si jeho lží!

Sestra Tamara W. Runiaová, první rádkyně v Generálním předsednictvu Mladých žen, učila: „Vy potřebujete toto slyšet, a tak tato slova řeknu nahlas: Vy nejste ten hlas ve vaší hlavě ani chyby, které jste udělali. Možná bude třeba, abyste si to nahlas řekli i vy. Řekněte Satanovi: ‚Dnes ne.‘ Přeneste se přes to.

Vnímejte onu přitažlivost, onen zármutek podle Boha, který vás obrací ke Spasiteli, a sledujte, jak Jeho milost vstupuje do vašeho života a do života vašich blízkých. Slibuji, že ve chvíli, kdy k Němu odvážně přineseme zlomené srdce, tu bude okamžitě s námi.“

Až budete o těchto Velikonocích ve větší míře přemítat o Spasitelově Usmíření, pamatujte na to, že schopnost činit pokání a zkoušet věci znovu je jedním z největších darů, jaké kdy můžete dostat. Díky Ježíši Kristu vám mohou být odpuštěny i ty nejhorší chyby a pak je můžete odhodit jako těžké okovy.

„Spasitel je na věky jasnější než temnota studu,“ učila sestra Runiaová.

Díky Ježíši Kristu může před vámi vždy jasně zářit naděje, pokud se na Něj soustředíte.